Rychetský o setkávání soudců s Mynářem: Hrad má pocit, že jednal podle práva, a to je smutné

Kontaktování ústavních soudců prezidentskou kanceláří kvůli živým případům bylo podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nepřípustné. V rozhovoru to řekl Radiožurnálu. Hrad by se podle něj neměl snažit soudcům nic vsugerovat. Reagoval tak na údajnou snahu Kanceláře prezidenta republiky ovlivnit rozhodnutí některých soudců. Hrad kritiku odmítá.

Rozhovor Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Mají soudci Ústavního soudu nějaké vodítko, jak reagovat na situace, kdy mají pocit, že na ně někdo vytváří nátlak?
Jedna situace, a to velice vážná a zásadní, je, když v živé kauze, kterou má konkrétní soudce na stole, kterou se zabývá, kterou bude rozhodovat, se na něj začne obracet ta či ona strana, protože i u Ústavního soudu všechny kauzy probíhají v řízení sporném mezi různými účastníky proti sobě stojícími. V těchto případech není nejmenší pochyb o tom, že není jiná možnost komunikace s účastníky toho řízení než v rámci platných procesních předpisů, to znamená, že žádné soukromé schůzky a kontakty nejsou možné.

Předseda Nejvyššího správního soudu Mazanec: Na Hradě jsem byl třikrát, ovlivňování Mynářem odmítám

Číst článek

Server časopisu Respekt psal, že se ústavní soudci v reakci na snahu prezidentské kanceláře kontaktovat soudce dohodli, že v živých kauzách bude nepřípustné, aby měli neformální kontakty s účastníky řízení. Můžete tuto dohodu potvrdit a případně přiblížit důvody takového kroku?
To je trochu zkreslená informace. To pravidlo nám dává právní řád, to není tak, že bychom si ho vytvořili. Soudce, který soudí, a ani personál nesmí s účastníky komunikovat jinak, než jak mu procesní předpis určuje. To znamená, že strany se mohou obracet na soud jenom prostřednictvím písemných podání nebo ústním vystoupením při jednání, ale nikoliv mimo tuto jasně vymezenou oblast nějakými osobními kontakty nebo jiným způsobem.

To jsme nepřijali jako nějaké nové pravidlo, to je pravidlo věčné, trvající leta a jenom jsme ho zdůraznili a připomněli. Nikoliv proto, abychom ho oživili u soudců, ti ho znají, ale aby veřejnost, a zejména ti, kteří u nás mají v tuto chvíli 1700 sporů, pochopili, že s námi nemůžou jinak komunikovat než prostřednictvím advokáta v rámci zákona o Ústavním soudu.

‚Nejedlý u toho byl, celou dobu mlčel a usmíval se.‘ Šéf Nejvyššího správního soudu potvrdil schůzku s Mynářem

Číst článek

Chápete kontakty ze strany prezidentské kanceláře jako snahu o ovlivňování řízení, případně jako vytváření nátlaku na soudce?
Tam, kde skutečně šlo – a to, jestli se nemýlím, byly dva případy nebo nejméně jeden případ, který byl u nás živý na stole, byl to návrh pana prezidenta na zrušení celého nebo části zákona o střetu zájmů – tam si myslím, že to nepochybně bylo nepřípustné, a říkám nikoliv nevhodné, říkám nepřípustné, aby pracovník Kanceláře prezidenta republiky, úředník, ale kdokoliv jiný, kdo představuje tuto stranu toho sporu, kontaktoval soudce a snažil se mu, abych tak řekl, vsugerovat nebo jiným způsobem nastiňovat představu, jak má být rozhodnuto.

To mohou učinit v písemném podání a to také učinili. Mám pocit, což mě tedy dost udivuje, že si to na Hradě vůbec neuvědomili, že mají pocit, že jaksi jednali lege artis, a to je trochu smutná skutečnost. Jakmile skutečně vstoupí do konkrétního soudního sporu, tak jsou tak jako i ti soudci limitováni a na tu dobu je nutné výrazným způsobem přerušit komunikaci.

Spravedlivý proces

Je nutné komunikaci v takovém případě úplně omezit?
Neříkám, že se nemůže kdokoliv ze soudců potkat náhodou v tramvaji, na recepci nebo v divadle s někým, kdo představuje účastníka sporu u nás probíhajícího. Ale to setkání nemůže překročit obvyklou společenskou mez a nemůže se předmětem setkání stát projednávání této kauzy. A to ne proto, že bych se domníval, že to může příslušného soudce ovlivnit, že podlehne svodům, nebo se dokonce nechá zkorumpovat, ale proto, že tím se poruší základní princip spravedlivého procesu.

Ústavní soudce Filip odmítl prezidentova slova o plánované schůzce s Mynářem. ‚Nic o tom nevím.‘

Číst článek

Jak k tomu přijde druhá strana, že jedna měla možnost tímto způsobem komunikovat se soudem a ta druhá strana to třeba vůbec neví, nebo při nejmenším tuto možnost vůbec nemá? Takže zákaz jiné než procesní komunikace není motivován na prvním místě ochranou jakési integrity soudce, ale ochranou druhé strany. To znamená zachování principu rovnosti stran v daném soudním sporu.

Soudce Baxa: Prezident dával najevo, jak máme rozhodnout. Jeho chování k justici je zklamáním

Číst článek

Pokud tedy není riziko, že by se soudci Ústavního soudu nechali ovlivnit, proč je takové chování ze strany výkonné moci, konkrétně úřadu prezidenta, nebezpečné?
Myslím si, že především proto, a to je opravdu smutné, že si neuvědomuje, co se hodí a co se nehodí, co je dovoleno a co není dovoleno. A přitom jde o významnou ústavní instituci, která má představovat jeden ze subjektů, které mají jasně manifestovat veškerou svou činností, že se pohybují v rámci ústavního a právního rámce a že je vyloučeno, aby z něj vybočovali. Obávám se, že to není tím, že by vědomě chtěli porušovat ústavní principy, ale že je vlastně neznají – a to je smutné.

Dá se s tím něco dělat, nebo musí společnost přetrpět, že se jedna ze složek státní moci snaží ovlivňovat nezávislou moc soudní?
Myslím si, že už se stalo dost, že už se asi takové pokusy nikdy opakovat nebudou s ohledem na to, co všechno se v posledních dnech dělo. Možná že právě díky působení čtvrté moci ve státě, tedy nezávislých médií, máme ten problém vlastně vyřešen. Alespoň v to doufám.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme