Sebelepší ústava nezajistí elementární politickou kulturu, říká předseda Ústavního soudu Rychetský
Prezident Miloš Zeman minulý týden jmenoval druhou vládu v čele s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem. Ministrem zahraničí ale odmítl jmenovat Miroslava Pocheho z ČSSD a vedením resortu pověřil předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který je zároveň ministrem vnitra. Ocitli jsme se tím na hraně ústavnosti? Hostem Interview Plus byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„To, co se stalo minulý týden, nevnímám jako tragédii. Byla jmenována vláda a jeden její člen stojí v čele dvou ministerstev. Tento fakt sám o sobě není protiústavní, podle mého soudu není příliš rozumný z hlediska faktického výkonu exekutivy,“ říká v Českém rozhlasu Plus předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Sebelepší ústava není schopná zabezpečit, aby v zemi existovala elementární politická kultura, dialog a schopnost spolupráce mezi různými politickými subjekty místo konfrontace a vzájemného napadání,“ dodává.
Nebylo by ale vhodné, aby ústavní soudci vyjasnili kompetence prezidenta při jmenování vlády?
„Ústavní soud má ohromné pravomoci, ale je za zavřenými dveřmi. A někdo k tomu povolaný je musí otevřít,“ upozorňuje Rychetský na fakt, že Ústavní soud nemůže z vlastní iniciativy autoritativně vykládat Ústavu.
Rozhodnutí Ústavního soudu totiž podle něj mají často dramatický dopad do politické sféry, například pravomoc zrušit zákon přijatý Parlamentem. „Proto se musí držet určité míry zdrženlivosti a zasahovat jen v opravdu krajním případě,“ dodává.
'Justice se nemění, bohužel'
Před týdnem se Pavel Rychetský spolu s předsedy Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou na Pražském hradě sešel s prezidentem Milošem Zemanem.
„Za čtyři roky od naší poslední schůzky se v české justici bohužel nezměnilo téměř nic. Zdá se, že naše země a Parlament měly jiné problémy,“ konstatuje Rychetský.
Předsedové soudů si proto prezidentovi stěžovali například na téměř šedesát let staré procesní předpisy v civilním i trestním soudnictví.
„O den dříve přijal kandidátku na ministryni spravedlnosti Taťánu Malou (ANO) a my zalitovali, že to nebylo v obráceném pořadí,“ říká Rychetský s tím, že prezident by s ní mohl probrat jejich připomínky k ministerské agendě.
„Nejsem ochoten přes média vyslovovat hodnoticí soudy o jiných ústavních činitelích. Čistě obecně řeknu, že podstatná je jak odborná kvalifikace, tak profesní zkušenost a samozřejmě i mravní kvality každého, kdo nás má reprezentovat v některé z ústavních funkcí,“ dodává.
Ohledně svých vztahů s prezidentem Rychetský přiznává, že po řadu let měli přátelské vztahy. „Je pravda, že mým odchodem na Ústavní soud došlo k větší vzájemné separaci a nevím, co se stane, až oba ve svých ústavních funkcích skončíme,“ uzavírá.
