Výjimka pouze pro ČEZ? Veřejnost přišla o právo ptát se na informace i obecních firem

Půl roku starý nález Ústavního soudu, týkající se původně energetického gigantu ČEZ, bude mít pravděpodobně širší dopad. Řada státních a všechny obecní firmy možná nebudou muset poskytovat informace veřejnosti. Před dotazy občanů by se tak nově skryl například pražský dopravní podnik či dceřiné firmy Českých drah.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ČEZ (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Ukazuje to čerstvý rozsudek Nejvyššího správního soudu, který se zabýval kasační stížností spolku Oživení. Protikorupční sdružení chtělo po státní akciové společnosti OTE obchodní smlouvy. Operátor trhu s elektřinou to ale odmítl s tím, že není povinným subjektem tak, jak ho definuje zákon o svobodném přístupu k informacím.

A když představenstvo firmy zamítlo odvolání, podalo Oživení správní žalobu. Ani tam ale neuspělo. Verdikt Městského soudu v Praze totiž odkázal právě na nález Ústavního soudu z července 2017: podle něj energetický gigant ČEZ nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím (psali jsme ZDE).

'Konec legrace'

A nyní to vypadá, že nález vyhlášený čtvrtým senátem pod vedením předsedy Pavla Rychetského bude mít širší dopad. Když Nejvyšší správní soud na konci roku rozhodoval o kasační stížnosti Oživení, dovodil, že nestačí sto procent akcií v rukou státu nebo města, ale že informace musí poskytovat pouze ty firmy, které byly založeny zákonem.

„O tom, že zde opravdu končí legrace, svědčí i množství veřejných prostředků, které nález Ústavního soudu vyjímá z veřejné kontroly,“ upozorňuje právník spolku Marek Zelenka.

Prodejte jednu akcii. Ústavní soud dal státním firmám návod, jak se vyhnout veřejné kontrole

Číst článek

Řečí čísel: podle studie Jiřího Skuhrovce z Econlabu tvořil celkový obrat veřejných podniků v roce 2013 asi 680 miliard korun, tedy zhruba dvě třetiny státního rozpočtu. Z toho největší podíl připadal právě na ČEZ, a to 110 miliard. Významný podíl mají ale i městské a krajské firmy, které podle Econlabu dávají dohromady obrat ve výši 117 miliard korun.

Formulace v původním nálezu Ústavního soudu tak způsobila situaci, kdy se s veřejností nemusí bavit ani operátor trhu s energiemi OTE, který zajišťuje obchod s emisními povolenkami. Sice je ve vlastnictví státu, jeho provoz se řídí zákonem a založilo ho ministerstvo průmyslu a obchodu, ale učinilo tak nikoli zákonem, nýbrž zřizovací listinou.

Státní, nebo soukromá?

Podle Nejvyššího správního soudu tak není splněna zásadní podmínka, stanovená soudem Ústavním, a na OTE je nutné nahlížet jako na plně soukromou firmu.

Obdobně na tom pak jsou všechny obecní firmy v Česku. Třeba dopravní podniky: žádné město totiž nemůže založit firmu zákonem. Nově tedy stačí kus městské práce, a tedy i rozpočtu, přesunout do obchodní společnosti a veřejnost ztratí nad penězi kontrolu.

Asi nejkřiklavějším případem jsou městské firmy v metropoli. O hromadnou dopravu se tu stará dopravní podnik s ročním obratem necelých 18 miliard korun, městské komunikace a mobiliář spravuje Technická správa komunikací - Praha ročně na komunikace vynaloží stovky milionů korun. A na trhu s energiemi pak obchoduje Pražská plynárenská, jejíž zisk v roce 2016 činil 15,6 miliardy korun.

Podle právníka a experta na právo na informace Františka Korbela reaguje Nejvyšší správní soud na judikaturu nadřízené instance přehnaně. „Zohledňovat by se též měla reálná činnost těchto firem, a zejména otázka, zda jsou financovány z veřejných prostředků. Pak by měly být povinným subjektem,“ myslí si Korbel. Jiná situace podle něj panuje u subjektů, které podnikají na trhu v konkurenčním prostředí.

„V naší praxi jsme se již setkali s tím, že se červnovým nálezem již inspirovali některé veřejné podniky, které nyní tvrdí, že díky němu již nejsou povinnými subjekty.“

právník Oživení Marek Zelenka

Podle právníka Zelenky z Oživení se zase jedná o „rýpnutí“ Nejvyššího správního soudu. „Nechává na Ústavním soudu, aby sám zkorigoval svůj předchozí nález. Přitom souhlasí s naším názorem, že by tyto podniky pod veřejnou kontrolu spadat rozhodně měly,“ říká Zelenka.

Nová verze na obzoru

Ministerstvo vnitra již potvrdilo, že v reakci na novou rozhodovací praxi bude reagovat novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.

„Ústavní soud vyložil oproti Nejvyššímu správnímu soudu restriktivně pojem veřejné instituce, když z jeho obsahu vyloučil (zjednodušeně řečeno) obchodní společnosti vlastněné státem nebo samosprávou. Novela na nález reaguje výčtovou definicí povinných subjektů, a to v zásadě ve třech variantách – široké podle Nejvyššího správního soudu (zahrnutí obchodních společností ovládaných státem a samosprávou), střední (zahrnující jen obchodní společnosti, jejichž jediným společníkem je stát nebo samospráva) a úzké (vylučující obchodní společnosti z okruhu povinných subjektů).“

Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ministerstva vnitra

Podle informací serveru iROZHLAS.cz jsou na stole tři varianty, přičemž pouze jedna počítá s návratem stavu před aktuální rozhodnutí Ústavního soudu. Další ponechá veřejný dohled jen u firem stoprocentně vlastněných státem či obcemi, stačí pak jen prodat jednu akcii a veřejnost se opět nic nedozví.

Třetí možnost pak je obecní a státní firmy před veřejností skrýt úplně. Poslední slovo každopádně budou mít zákonodárci a do té doby není jasné, jak a zda vůbec budou obecní firmy informace poskytovat.

Spolek Oživení nicméně doufá, že rozhodovací praxi může změnit ještě jimi podaná ústavní stížnost v případu OTE. Tu dostali na stůl soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček.

„Věříme, že soudci zúží interpretaci dosavadního nálezu Ústavního soudu a veřejná kontrola alespoň u společností vlastněných výhradně veřejným sektorem bude zachována,“ uzavírá Zelenka.

„K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího správního soudu se vyjadřovat nemůžu, neboť již byl napaden ústavní stížností, a bude tak předmětem posouzení ze strany Ústavního soudu,“ uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz předseda Rychetský. Zatím není jasné, zdali bude - s ohledem na veřejný zájem - soud ve věci rozhodovat předčasně.

Zákon o svobodném přístupu k informacím

Pokud se občan na něco zeptá úřadu, ten mu musí podle zákona o svobodném přístupu k informacím odpovědět. Co ale když úřad založí firmu, musí občanům odpovídat i ta? Odpověď nabídl v roce 2003 Ústavní soud, když v nálezu k povaze Fondu národní majetku stanovil test k určení, kdo je a není veřejná instituce. Tedy kdo musí veřejnosti odpovídat.

Postupným rozhodováním správních soudů se do této škatulky dostali nejen Fond národního majetku či Všeobecná zdravotní pojišťovna,  ale i Fotbalový klub Hradec králové, pražský dopravní podnik a státní energetický podnik ČEZ. Ve zkratce vždy šlo o to, že uvedené firmy založil a ovládá stát, případně (jako v případě dopravních podniků) obec.

Právě ČEZ se ale s veřejným dohledem odmítal smířit, žádosti o informace často ignoroval a bránil se u soudů nižších instancí. V polovině loňského roku pak dosáhl zastání u Ústavního soudu, čtvrtý senát pod vedením předsedy soudu Pavla Rychetského ČEZ z působnosti informačního zákona vyňal, důvodem měl být fakt, že ČEZ má i jiné akcionáře než majoritní stát a poskytování informací tedy může být vůči těmto soukromým spoluvlastníkům firmy „nefér“.

Hana Mazancová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme