Novým ústavním soudcem může být Šámal. Prezident Zeman ho navrhl Senátu

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek předložil Senátu žádost o souhlas se jmenováním předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala na soudce Ústavního soudu. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Šámal | Foto: Anna Vavríková / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Šestašedesátiletý Šámal přijal minulý týden nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se o post ucházel. Od hlavy státu ji dostal 27. listopadu a vzal si dva týdny na rozmyšlenou. Rozhodování o kandidatuře na ústavního soudce prý pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost.

Předseda Nejvyššího soudu Šámal přijal Zemanovu nabídku. Chce se ucházet o post ústavního soudce

Číst článek

„Samozřejmě jsem chtěl na Nejvyšším soudu ještě udělat spoustu práce, než přišla ta nabídka. Zároveň byla nabídka velkou výzvou, protože tu pro každého právníka, soudce zejména, představuje instituce Ústavního soudu. Z tohoto hlediska musí každý pochopit, že pro mne rozhodování bylo velmi těžké,“ řekl pro Radiožurnál Šámal.

Šámal se Zemanem diskutoval také o tom, kdo by ho měl nahradit v čele Nejvyššího soudu. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat, protože to považuje za předčasné.

„My jsme i o těchto otázkách hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že chce tuto otázku se mnou řešit až poté, co získám případně souhlas Senátu,“ dodal.

Jedno volné místo

Šámal předsedá Nejvyššímu soudu od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce.

Jeho místo je od té doby volné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Kandidáti na soudce Ústavního soudu mohou do funkce nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž Ústava nezakazuje opakování mandátu.

Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu - tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme