O svazky StB se zajímala jen ČSSD. Ptali se mě, jestli je v archivu něco na Babiše, tvrdí Žáček
Nový člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) František Bublan tvrdí, že v instituci se dříve vyhledávaly informace na některé levicové politiky. Jak uvedl v Interview Plus, ústav prý vznikl jako bič na levici. To odmítá bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček (ODS), podle kterého jde o politizaci ústavu tehdy, když se v jeho Radě kumulují bývalí politici, uvedl pro Český rozhlas Plus.
František Bublan byl poslancem a senátorem za ČSSD a ministrem vnitra v sociálnědemokratických vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. „Pan ministr a jeho předchůdci jsou zodpovědní za to, že se materiály StB zneužívaly proti českým občanům, přestože byly tajné. A zneužívaly je instituce, které vedl. My jsme to dostali pod režim zákona,“ tvrdí Žáček.
„Paradoxem celé situace je, že jediný z politických subjektů, kdo se o ty materiály zajímal i po vytvoření ABS (Archivu bezpečnostních složek, pozn. red.) – když už nikdo nemohl přijít za archivářem a říct si o svazek na podnikatele nebo politika – byli sociální demokraté,“ popisuje údajně běžnou praxi 90. let.
„To už nebylo tou tajnou cestou, kdy se zeptali pana ministra, ten se zeptal šéfa tajné služby a ten šéfa archivu. Ten sociální demokrat se musel podepsat, dostal kopie svazku a pak si vyřizovali účty uvnitř strany. Říkám to poprvé veřejně a naprosto zodpovědně. Takhle to bylo,“ řekl Žáček.
Petice na moje odvolání vznikla na základě politického zadání, říká nový člen rady ÚSTR Bublan
Číst článek
Po nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) prý za Žáčkem jakožto bývalým ředitelem ústavu přišli nejmenovaní sociální demokraté a ptali se, jestli v archivu není něco na Andreje Babiše (ANO).
Bublan je nekompetentní
Žáček v Interview Plus dále připomíná, že Bublan byl v letech 2001–2004 ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), „jedné ze zpravodajských služeb, proti které byla naše revoluce (míněno vznik ÚSTR a ABS, pozn. red.), tedy vyvedení archivních materiálů bezpečnostních složek do normálního veřejného archivu.“
Podle něj to byl právě Bublan, kdo v čele ÚZSI umožňoval zneužívání těchto materiálů bývalými politiky, úředníky a příslušníky tajných služeb. Kritizuje také Bublanovo vystoupení v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém prý prokázal „maximální nekompetentnost“.
ÚSTR podle Žáčka nedělá to, co by podle zákona měl, a v jeho čele stojí „nedovzdělaní amatéři, kteří mají problémy s využíváním státních prostředků. Už víc než rok je vedení vyšetřováno policií za špatné nakládání s finančními prostředky. Nediplomaticky řečeno, že tam kradou.“
Vyšetřování má podle Žáčka probíhat na základě trestního oznámení podaného Eduardem Stehlíkem na vedení ústavu. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová ale uvádí, že policie už víc než rok prověřuje, tzn. nevyšetřuje, trestní oznámení podané Stehlíkem na neznámého pachatele. Případ je stále ve stadiu prověřování, nikdo nebyl obviněn a nebylo zahájeno trestní stíhání.
Současný poslanec ODS si nemyslí, že by ÚSTR byl pod jeho vedením pod vlivem nějaké politické strany. Do sněmovny se dostal jako nestraník ze 17. místa: „Možná právě i kvůli tomu, že jsem vybudoval ÚSTR.“
Žáček připouští, že k ODS měl ideově vždy blízko. „Ale ne tak, abych premiéru Topolánkovi nosil svazky, jak se tu snažil naznačit pan Bublan. Jestli někdo, tak ministr vnitra, když ho o to pan Gross nebo Paroubek požádali,“ uzavírá s tím, že důkazy o tom by stále měly být v ABS.
