Budoucí hlavní hygienička: Sociální sítě nejsou pro mě. Využiji zkušenosti s řešením covidu v dolech

Česko bude mít od poloviny března novou hlavní hygieničku. Jarmilu Rážovou, které premiér Andrej Babiš (ANO) vyčítal nedostatečnou komunikaci s veřejností, nahradí šéfka moravskoslezské hygienické stanice Pavla Svrčinová. Kromě komunikace se chce soustředit i na sjednocení postupu jednotlivých stanic. „Ne všichni děláme vše úplně stejně. Máme jiný přístup i k trasování. Chtěla bych to standardizovat,“ řekla Radiožurnálu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová

Pavla Svrčinové se příští týden stane novou hlavní hygieničkou, nahradí Jarmilu Rážovou | Foto: Adolf Horsinka | Zdroj: MAFRA/Profimedia

Kdy byste měla nastoupit do funkce hlavní hygieničky?
V polovině března.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko bude mít od poloviny března novou hlavní hygieničku. Poslechněte si rozhovor s Pavlou Svrčinovou

Co chcete chcete jako hlavní hygienička změnit v přístupu k epidemii koronaviru? Jsou zavedená opatření dostatečná?
Ta, která jsou zavedena, působí vzhledem k tomu, že nám pomalu začíná klesat reprodukční číslo i nárůst nakažených, jako účinná. Epidemie tak pomalu brzdí.

Chcete tedy po svém nástupu něco měnit v práci hygienických stanic?
Něco bych určitě změnit chtěla. Ne všichni postupujeme úplně stejně. Máme i jiný přístup k trasování. Není to jednotné, chtěla bych to standardizovat. Také chci určit, kolik jsou již tak vyčerpaní kolegové schopní vytrasovat vlastními silami a kolik je třeba vytrasovat externími pracovníky, aby to hygienici neodnesli celé sami.

Zlepšení trasování

Zatím se nedaří trasovat tak, aby se zabránilo šíření viru. Při rostoucím počtu nakažených to ani není možné. Je v tuto chvíli trasování dobře nastavené?
Pravidla jsou nastavená dobře. Problémem je ale spolupráce lidí, kteří zamlčují kontakty a uvádí záměrně špatné číslo, takže nemůžeme dotyčné dohledat. Stojí nás to i čas, když se to snažíme najít v evidenci obyvatel. Pomůže i to, když kontakty po dobu karantény budou pobírat vyšší platbu. Ty, se kterými byli v kontaktu, opravdu musí nahlásit.

Něco už však zabírá. Je to vidět například v našem kraji – aktuálně máme dokončeno 655 trasování nemocných a máme tu skoro 2000 kontaktů, což je dva až tři kontakty na jednoho.

Česko bude mít novou hlavní hygieničku. Rážovou v půli března vystřídá Svrčinová

Číst článek

Mluvila jste o tom, že budete chtít stanovit číslo, kolik mají vytrasovat hygienici a kolik externí call centra. Už od jara se ale mluví o zavedení profesionálního call centra. Nestálo by to za zkoušku?
Než ustavíte profesionální call centrum, tak to chvilku trvá. Je třeba prostor, technika i dostatek lidí. Důležité je také zaměstnance vycvičit. Zatím funguje spolupráce s armádou, policí, finančním ředitelstvím, některé kraje spolupracují s magistráty, krajskými úřady nebo univerzitami. Za mnou byl například ředitel bezpečnosti práce, který nám slíbil další posily. Takže nejde jen o externí call centrum, funguje i další výpomoc s úřady a organizacemi.

Odborníci mají nyní obavu ze šíření brazilské a jihoafrické mutace viru. Šíření britské varianty se v Česku se zastavit nepodařilo. Co je tedy třeba udělat jinak?
Je nutno při podezření na nakažení variantou okamžitě trasovat kontakty, abychom uzavřeli kruh okolo nemocného co nejdříve.

Jste schopni poznat, kdo z nakažených se infikoval právě jihoafrickou mutací?
Myslím si, že máme laboratoře, které jsou schopné to dělat. Není jich ale tolik, kolik bychom potřebovali. Podezření většinou vyslovíme, pokud je u pacienta cestovatelská anamnéza a přicestoval například z Afriky nebo Jižní Ameriky.

Problémová komunikace

V Moravskoslezském kraji se na začátku loňského léta šířil vir mezi pracovníky dolů. Bylo tak nutné ohniska zasáhnout cílenými opatřeními. Nakolik hodnotná je pro vás tato zkušenost a co se dá použít i dnes, když se vir v Česku šíří komunitně a v nových mutacích?
Naše zkušenosti z dolů jsou dobré. Naučili jsme se rychle trasovat s novou technikou chytré karantény. Velkým přínosem byla i diskuse s vedením firem o tom, jak nastavit pravidla ve výrobních podnicích. U nás (na Ostravsku – pozn. red.) jsou velké podniky zvyklé na testování, teď to tak pro ně není novinkou.

‚Protiromský rasismus.‘ Hygienička Svrčinová sklidila kritiku za příspěvek na facebooku, účet na síti zrušila

Číst článek

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že od vás očekává zlepšení komunikace s veřejností. Doufá, že půjdete do médií a budete tváří, které lidé uvěří. Vaše odborné předpoklady ale zastínilo to, že jste na sociálních sítích na podzim sdílela rasistický vtip. Jaký dopad to bude mít na vaši budoucí komunikaci?
Pro budoucí komunikaci mi to ukázalo to, že si nesmím pustit nikoho do soukromí. Svoje věci budu sdělovat jen sama sobě. Nevím, jak se mi to tam ocitlo. Většinou tam sdílím jen zatoulané psy, kočky, ztracené děti, klíče... Dávám tam i fotky svých zvířátek. Opravdu nevím. Poučilo mě to, že sociální sítě pro mě nejsou tou cestou. Kromě facebooku jsem zrušila i Rajče apod.

Budete si s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) nastavovat pravidla komunikace? Už za bývalého šéfa resortu Adama Vojtěcha byly snahy komunikaci sjednotit, vedlo to ale k tomu, že mnozí přestali na veřejnosti vystupovat úplně a informace byly v důsledku nedostatečné.
Určitě. Pan ministr si musí říct, jak budeme komunikovat – co bude sdělovat on, co já. Do jakých médií půjde on, a kde naopak budu působit já. Ale to je rozhodnutí pana ministra.

Věra Štechrová, tzr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme