Pokud se situace nezlepší, začneme uznávat pouze PCR testy, říká hlavní hygienička Svrčinová

Reaguje vláda dostatečně na aktuální vývoj pandemie? Neměly by se plošné testy ve škole udělat v celé republice? A jak budou hygienici od příštího týdne kontrolovat dodržování protiepidemických opatření? „Pokud by nedošlo k zásadnímu zlomu, tak bychom přistoupili k tomu, že bychom uznávali pouze PCR testy, které mají vyšší záchytnost a je tam i snadnější kontrolovatelnost,“ řekla ve 20 minutách Radiožurnálu hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Děti od 12 let se poměrně dosti nechávají proočkovat, pak je celkem aktivní skupina od 16 let nahoru, ale zhruba v těch 25 to jde najednou dolů,“ říká hlavní hygienička | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Za úterý testy odhalily přes 6000 nově nakažených covidem-19. To je skoro dvakrát víc než před týdnem. Přibývá hospitalizovaných v nemocnicích, aktuálně je jich přes 1100. Roste i procento pozitivních testů. Máte pocit, že reakce vlády a ministerstva zdravotnictví je v tuto chvíli dostatečná?
Myslím si, že reakce je dostatečná na to, co se kolem nás děje a v jakém stavu je populace České republiky. Ten stav bych charakterizovala tak, že máme necelých 60 % celkové populace proočkováno. Není to úplně ideální číslo, ale není to také nejméně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou.mp3

Ale je to pod průměrem Evropské unie.
Ano, je to pod průměrem Evropské unie. Bohužel se nám nepodařilo většinu populace přesvědčit o tom, že očkování má svoje výhody, že chrání hlavně její zdraví. Bohužel mám pocit, že zejména přes léto hlavním motivem k očkování nebylo „chráním svoje zdraví, budu zdravý, dbám tedy o sebe“, ale bylo to spíše cestování, návštěva různých zařízení a podobně. A myslím si, že to bylo špatné vnímání toho, co mi může očkování přinést.

Právě proto se ptám, jestli v této situaci jste třeba vy jako hlavní hygienička v posledních dnech nebo týdnech navrhovala nějaká razantnější opatření, která třeba narazila u pana ministra nebo u celé vlády?
My razantnější opatření vzhledem k rozsudku Nejvyššího správního soudu až příliš uplatňovat nemůžeme. Vycházíme z právního rámce, z toho, jak vypadá situace, jaká je proočkovanost české populace, a navrhujeme maximum možného.

Rozumím tomu dobře, že kdyby právní rámec byl jiný, tak tuto chvíli byste považovala za správné, aby ta opatření byla přísnější?
Osobně si nemyslím, že by měla být až nijak příliš razantně přísnější. Ale měla by se spíše lépe dodržovat a kontrolovat. Tady ještě máme rezervy. Ale vzhledem k tomu, kolik je pracovníků orgánu ochrany veřejného zdraví, což je oficiální název krajských hygienických stanic, tak si myslím, že činíme maximum a bohužel spořádanost českého národa je taková, jaká je. A dodržování těch pravidel, která jsou podle mého názoru dostatečná, je takové, jaké je.

Zájem dětí o očkování

Ke kontrolám se dostanu ještě za chvíli. Ale k těm možným opatřením: tripartita ve středu odmítla restrikce, které by postihly neočkované zaměstnance. Považujete to za problém z hlediska dalšího vývoje pandemie?
S tím jsme víceméně počítali. Nebyl to až tak úplně náš původní nápad. Děje se tak v několika zemích kolem nás v evropském společenství.

Tripartita nesouhlasí s Hamáčkovým návrhem. Odmítá omezení neočkovaných zaměstnanců na pracovišti

Číst článek

K tomu nápadu se vlastně nikdo nehlásí. Je označován za nápad pana vicepremiéra Jana Hamáčka z ČSSD. Ten tvrdí, že s nápadem jste přišla vy. Vy říkáte, že to není až tak váš nápad. Čí je to vlastně nápad?
Nebudu tady toto komentovat. To je, myslím, trošičku pod mou úroveň. Ale je to cesta, kterou jdou některé členské státy a samozřejmě byla by to cesta ven. Když se podíváte na proočkovanost jednotlivých skupin obyvatel, tak právě osoby v aktivním věku, které pravidelně dochází do zaměstnání, tvoří skupinu, kde je proočkovanost nejnižší. Kupodivu to nejsou ty nejmladší věkové skupiny.

Děti od 12 let se poměrně dosti nechávají proočkovat, pak je celkem aktivní skupina od 16 let nahoru, ale zhruba v těch 25 to jde najednou dolů. A úplně nejrezistentnější je věková skupina mezi 30. a 40. rokem.

Průzkum: s očkováním dětí od pěti do jedenácti let proti covidu-19 souhlasí polovina Čechů

Číst článek

Když jsem si dnes vyjížděla data, kdo se nám nově, asi vzhledem k té epidemiologické situaci, hlásí na očkování, tak zase jsou to překvapivě děti 12 až 15 let. Tam máme asi nejvíce přihlášených za posledních pár dní, ale nejméně tady v této věkové skupině (30 až 40 let, pozn. red.).

Berete to rozhodnutí tripartity za definitivní, nebo za nějakých okolností při určitém vývoji pandemie byste zkusila navrhnout a prosadit taková opatření, o kterých se teď debatovalo i proti vůli zaměstnavatelů a odborů?
Mně stačí jeden signál, takže žádný další takový pokus už činit určitě nebudu. A těch opatření, která jsme představili v úterý hejtmanům a která jsme připravili během léta, máme několik. Ještě je můžeme trošičku přitáhnout do přísnějších opatření.

Která tu v tuto chvíli jsou?
Máme zejména zavedený systém ONT (očkování, prodělaná nemoc, test, pozn. red.), kde můžeme ještě přejít k tomu, že bychom uznávali pouze třeba PCR testy. Máme určité náznaky, že ne vždy proběhlo testování antigenními testy. Antigenní testy jsou mnohdy vykazovány tak nějak – máme svou zkušenost – divným způsobem.

Falešné testy?

Máte pocit, že tady jsou subjekty, které vydávají potvrzení o negativních antigenních testech, aniž by to byla pravda?
Vezměte si nejen tady toto, ale i testování online. Na druhé straně televize sedí údajně zdravotník, který vás pozoruje, že si šťouráte v nose a správně uděláte antigenní test. A toto mně nepřijde až tak úplně ideální stav.

Budete to nějak řešit, aniž byste třeba zrušili vůbec to, že antigenní testy by fungovaly jako potvrzení o bezinfekčnosti?
Samozřejmě tyto firmy jsme řešili. Od naší strany šel podnět na krajské úřady, které tuto funkcionalitu povolují, s podnětem, aby toto bylo zrušeno. A tohle mi třeba nepřijde zrovna ideální způsob, jak testovat člověka a vykázat, že to provedl zdravotnický pracovník.

‚Není to náhled na zdravotní stav.‘ Zelenou mají v aplikaci Tečka i nemocní covidem, kteří jsou očkovaní

Číst článek

Za jakých okolností byste přistoupili k tomu, že by jako doklad o bezinfekčnosti platily jen PCR testy?
Samozřejmě když se bude zhoršovat epidemiologická situace…

Máte pro to nějakou předběžně stanovenou hranici?
Máme stanovenou hranici zhruba čtrnácti dnů. Od pondělí platí další set opatření, kdy zkracujeme platnost antigenních a PCR testu, kdy se přestávají hradit tyto testy, kdy se od tohoto týdne povinně všude nosí ve vnitřních prostorách respirátory, a uvidíme, jak se nám to za těch zhruba 10 až 14 dní odrazí v nemocnosti.

Pokud by nedošlo k zásadnímu zlomu nebo alespoň nějaké fázi, tak bychom přistoupili k tomu, že bychom uznávali pouze PCR testy, které mají záchytnost trošku vyšší. Je tam i snadnější kontrolovatelnost, jestli je výsledek správný, protože po každém PCR testu zůstává v laboratoři záznam a ten můžeme zpětně dohledat a zkontrolovat.

Ne plošnému testování

Když se podíváme na aktuální data o vývoji epidemie detailněji, vidíme, že nejvíce nově nakažených je u dětí ve věku šest až 15 let. Počet nových případů u žáků druhých stupňů základních škol za poslední týden v pěti krajích přesáhl dokonce hranici 1000 nových případů na 100 tisíc dětí v tomto věku. To jinými slovy znamená, že za poslední týdny v těchto pěti krajích onemocnělo každé 100. dítě ve věkové skupině 11 až 15 let. Není to pro vás dostatečný argument pro to, abyste rozšířili to chystané plošné testování ve školách navíc okresů nebo třeba na celou republiku?
My plošné testování už víceméně opouštíme. Už zhruba před třemi týdny jsme vyhodnotili na klinické skupině, kde se schází odborníci z různých specializací – imunologové, vakcinologové, epidemiologové, infektologové – že opravdu plošné testování není tím zásadním nástrojem boje proti epidemii. Tím je celosvětově uznáváno pouze očkování. Udělali jsme si rešerši, jak to vypadá v členských státech evropského společenství a některé státy Německa a Rakousko testují plošně děti ve školách. Ostatní státy tuto metodu prevence nepoužívají.

Poradci amerického kontrolního úřadu doporučili vakcínu Pfizer/BioNTech pro děti od 5 do 11 let

Číst článek

Myslíme si, že je účelnější testovat cíleně děti tam, kde už se nám onemocnění vyskytlo. Chceme jít spíše cestou protestovat třeba celou školu PCR testy nebo protestovat třeba jednu budovu, protože zrovna tam se onemocnění vyskytlo a v druhých budovách ne.

Když se ale podíváte na mapu republiky, tak rozdíly nemocnosti jsou poměrně značné. Máme tady na jedné straně Moravskoslezský kraj, kde nemocnost je hodně vysoká, ale na druhou stranu máte Karlovy Vary, Hradec Králové, Pardubice, Liberec, kde ta nemocnost až tak vysoká není a opravdu tam je to zbytečné ty děti testovat.

Dobře, ale v těch pěti krajích, kde, jak jsem říkal, je ve skupině 12 až 15 let přes 1000 nově nakažených na 100 tisíc dětí. Tam neuvažujete o tom, že byste to ještě teď rozšířili? Protože v těchto dnech jsou prázdniny, v pondělí se ty děti vrátí. Není to vlastně ideální příležitost pro takovéto testy?
Prázdniny v délce standardní pěti dnů jsou spíše prodlouženým víkendem. Byť jsme nedoporučili už pokračovat v plošném testování, tak byl určitý konsenzus z jednání odborníků, že pouze v okresech, kde bude celková incidence přes 300 na 100 000 obyvatel, vždycky v neděli uděláme součet, vyhodnocení a v těch okresích se za týden nato dvakrát, vždy v pondělí provede testování antigenními testy. Ten týden odkladu je tam z logistických důvodů, protože je nutné zavézt testy do škol. Takže teď v neděli opět zhodnotíme situaci.

Když jsme u dětí, vy jste minulý týden zrušili s platností od prvního listopadu pro děti ve věku šest až 12 let povinnost, aby předkládaly negativní testy pro návštěvy restaurací, hromadných nebo sportovních akcí, bazénů, provozoven, služeb atd. Není to při pohledu na počty nakažených dětí riziko?
Myslím si, že není. Malé děti do 12 let se jednak špatně nabírají, jednak si myslím, že pokud už mají nějaké příznaky onemocnění, tak jsou natolik malé, že každý rodič je natolik zodpovědný, že s nimi zajde ke svému lékaři a jsou odebrání tedy u svého lékaře.

Očkované testovat až později

Jakou logiku má, když na jedné straně od 1. listopadu zpřísňujete kontroly toho, jestli do restaurací přichází opravdu jen lidé s dokladem o bezinfekčnosti. Na druhé straně začnete část populace, která je z hlediska statistik v tuto chvíli pandemií nejpostiženější, pouštět bez jakékoliv kontroly.
Není to jen tahle generace. Zdvihá se nám nemocnost i u starších dětí a potom u osob, které jsou tedy ve věku do těch 30-40 let.

Po kontaktu s nakaženým by měli být v karanténě i očkovaní lidé, myslí si virolog Grubhoffer

Číst článek

To je pravda, ale když to porovnáme třeba s lidmi 65+, tak incidence u dětí šest až 11 let je i pětkrát vyšší podle středečních dat.
Ale to je dobře. Tady je vidět efekt vakcinace, protože samozřejmě ta generace 65+ je naočkovaná…

Tomu rozumím. Na druhé straně je dobře, že tuto skupinu teď začnete pouštět na hromadné akce a do restaurací bez jakéhokoliv testu?
Nemáme ten pocit, že by děti do 12 let samostatně chodily někde na nějaké akce. Jsou vždy v doprovodu rodičů nebo někoho z rodiny a ti jsou protestování. Takže pokud by dítě bylo pozitivní, tak bude pozitivní i rodič, se kterým na koncert, do divadla nebo do restaurace jdou. Takže to je naše premisa, že vždycky je testován někdo z té rodiny .

Na druhé straně to také nemusí být pravda, protože pokud ten rodič je očkovaný, tak testován být nemusí. Ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch v úterý mluvil o tom, že aktuálně jde v případě covidu o epidemii neočkovaných. Ale když se podíváme do statistik, čtvrtina nově nakažených má očkování, více než třetina hospitalizovaných má očkování. Nemůže být i v tomto problém, že ti očkovaní vlastně nejsou tak často testovaní, dokonce ani nemusí do karantény, když se potkají s někým, kdo covid má?
My jsme nikdy netvrdili, že očkovaný nemůže onemocnět. Je tady jednoznačně pozitivní efekt na to, že očkovaná osoba má ve většinovém počtu případů podstatně lehčí průběh onemocnění a většinou nekončí na jednotkách intenzivní péče.

A bohužel musíme říct, že žádné očkování na světě nechrání 100 % obyvatel. Nechrání ani očkování proti spalničkám, ani proti chřipce. Víte, že chřipka se také musí každoročně opakovat, aby chránila právě před těžkým průběhem a před úmrtím. Takže tady ten efekt je jednoznačný.

‚Je to problém nás všech.‘ Biochemik Trnka oponuje ministrovi, že jde o epidemii neočkovaných

Číst článek

To je jednoznačné, to ta data prokazují. Ale kam spíš mířím: není na čase přehodnotit přístup k tomu, jestli je očkování dostatečným dokladem bezinfekčnosti?
Jednak si myslím, že je hodně špatný termín bezinfekčnost. Spíš je tam na místě nějaký doklad o tom, že člověk má určitou ochranu nebo určitý stupeň ochrany. A myslím si, že k této strategii dojdeme časem také. Pokud se nám bude samozřejmě mezi těmi, kteří nevybudovali dostatečně svůj imunitní obranu proti onemocnění tím očkováním, nemoc dále šířit, tak samozřejmě budeme testovat i ty očkované.

Kdy to tak může být?
Budeme vyhodnocovat tu situaci, a pokud dojde k tomuto doporučení ze strany evropského společenství, tak je budeme testovat. Ale zatím doporučení evropského společenství je takové, že bychom měli testovat a přehodnotit naše surveyingové programy z toho jakoby emergenčního urgentního testování na testování stabilní, dlouhodobé, kdy se budou testovat pouze symptomatické osoby.

Česká republika opravdu testuje i všechny kontakty, které jsou bezpříznakové, ale víme, že třeba Německo či Polsko testuje pouze osoby, které byly v kontaktu a které po uplynutí karanténní doby mají symptomy.

Doporučení podnikům

Od pondělí bude platit povinnost provozovatelů restaurací, hospod, kaváren nebo barů kontrolovat, jestli všichni hosté mají doklad o bezinfekčnosti. Někteří provozovatelé už dopředu avizují, že to neuposlechnou. Šíří se dokonce manuály a návody, jak mají postupovat a jak mají při případné kontrole argumentovat. Máte s hygienickými stanicemi jasno, jak na to budete od pondělí reagovat?
Povinnost je svěřena provozovatelům stravovacích služeb. Není to nic nového. Já si myslím, že skoro každý Čech v létě někde vyjel a viděl, že ho zkontrolovali v Rakousku, v Německu, v Itálii, ve Francii. A mně se celkem líbil nápad, který zazněl, a to apel na normální klasické klienty, aby při vstupu do restaurace už sami aktivně ukazovali svoji čTečku, aby se nemusel personál zdržovat tím, že by musel žádat o předložení.

Hrozí citelné oslabení Chytré karantény. Armáda má pomáhat jen do konce listopadu

Číst článek

Chvíli to trvá, než to najdete tedy ve svém mobilu. Takže ten nápad a apely z naší strany zní: pokud jdete do restaurace, mějte v ruce už svůj doklad, svoji Tečku. Ukažte jí aktivně dopředu, aby restauratéry tato kontrola nezatížila a aby ani ten klient se tam třeba v době spěchu nezdržel příliš dlouho.

Tohle je tedy váš pokyn, doporučení pro návštěvníky stravovacích podniků. Uvažujete třeba o tom, že byste rozeslali nějaký manuál včetně důvodů, proč to celé má smysl, přímo provozovatelům těchto podniků?
Ano, jsme s provozovateli kontaktu. Připravili jsme odpovědi na základní otázky. V současné chvíli je dolaďujeme a cestou našeho tiskového oddělení budou umístěny na webové stránky ministerstva zdravotnictví. Na druhé straně zase svazy budou umisťovat tyto informace, otázky a odpovědi na své webové stránky.

Vy jste v úterý avizovala intenzivnější kontroly dodržování pandemických opatření. Na co se nejvíce od příštího týdne hygienici zaměří?
Bude záležet samozřejmě na jednotlivých krajských hygienických stanicích. V pondělí k tomu máme ještě poslední poradu, ale ve své podstatě by se měli zaměřit na dodržování všech mimořádných opatření.

Šokuje mě, jak automechanici nebo pekaři vedou s lékaři debatu o očkování, říká hejtman Kuba

Číst článek

Máme pět takových základních úseků, kde kolegové vykonávají kontroly. Takže třeba kolegové z úseku, které kontrolují továrny, úřady a podobně, budou kontrolovat používání respirátorů. Potom jsou kolegové, kteří běžně kontrolují restaurace, tak tam si myslím, že je cíl kontroly jasný. Máme oddělení, které běžně dozoruje bazény, sauny, služby, kina, divadla, tak tam je kontrola také jednoznačná.

No a potom jsou to kolegové, kteří kontrolují školy, školní zařízení, ale vzhledem k tomu, že výskyt ve školách je opravdu vyšší, tak ti spíše řeší s řediteli škol přímo opatření, kdy se tam vyskytne nějaká nákaza. Takže ti na tuhle cílenou kontrolu většinou vysílání nebudou.

To znamená, že to bude plošné. Nebudete se soustředit na nějakou jednu část opatření, která je třeba z vašeho pohledu nejzásadnější?
Ony mají všechny svůj význam, takže kolegové se soustředí na celou šíři těch problémů.

Přetížení hygienických stanic

Když vidíte v televizi záběry hlediště při fotbalových nebo hokejových zápasech, kde by teoreticky podle opatření všichni měli mít respirátor - přitom jestli, tak jsou možná na tribuně jeden dva lidé s respirátorem. Co tomu jako hlavní hygienička říkáte?
Samozřejmě to není úplně ideální stav. My jsme procházeli sportovní zařízení už někdy v létě, kdy jsme obcházeli zejména fotbalové a hokejové stadiony. I tam samozřejmě kontrola může dorazit.

A řešíte to? Přece důkazy jsou v podstatě každý týden v televizi, protože většina zápasů třeba první fotbalové ligy nebo hokejové extraligy je v televizi. To znamená, že vlastně přímo od televize můžete vidět, že to tam velká většina lidí nedodržuje.
Některé z těchto záležitosti řešíme, ale jsme vytížení i podněty a přestupky, které nám předávají jak Policie ČR, tak městská policie. Podle stávající legislativy pokud odmítne ten přestupce na místě zaplatit blokovou pokutu v příkazním řízení, tak jsou tyto přestupky předávány k řešení na krajské hygienické stanice a jsou to opravdu ta stovková až tisícová množství, která každý měsíc přijdou na každou krajskou hygienu a oni musí si tyto přestupky dořešovat.

Prokazování bezinfekčnosti v restauracích a klubech? Vrchní potřebuje smartphone, zákazníkům stačí papír

Číst článek

Vy jste v úterý na tiskové konferenci mluvila o tom, že v Moravskoslezském kraji na očkovací tým lidé házeli kameny. Je to ojedinělé, nebo se to stává pravidlem, že jsou na vás a na vaše kolegy lidé agresivní?
My nejezdíme očkovat. Krajské hygienické stanice jsou spíše účastny místního šetření na místě, když máme někde nějaký klastr.

To je jasné. Ale přesně tam chodíte, chodíte i na kontroly. Proto se na to ptám.
Ty kontroly jsou velice nepříjemné. V poslední době jsou velice nepříjemná i ta epidemiologická šetření. Osoby jsou čím dále tím více agresivní na naše pracovníky. Ti si mnohdy vyslechnou opravdu nehorázné vulgarity, ze kterých se ty ženy, které sedí za tím telefonem několik hodin nebo přijdou na to místní šetření, vzpamatovávají několik hodin.

Mnohdy potřebují pomoc psychologa. Takže té agresivity i vůči našim kontrolním činnostem přibývá. A stěžují si opravdu úplně všichni, dokonce i kolegové z externích call center.

Tomáš Pancíř, btk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme