Pedagogické fakulty mají studenty s nejslabšími výsledky ze střední školy
Touhu po vysokoškolském titulu školáci zahánějí hlavně na pedagogických fakultách. Ze studentů, kteří v prvním ročníku střední školy tvrdí, že po maturitě chtějí studovat učitelství, přetrvá tento zájem až do čtvrtého ročníku jen u zhruba třetiny z nich. Právě ta má ale v průměru nejhorší studijní předpoklady i výsledky.
Jan Korda vede pražskou Základní školu Lyčkovo náměstí už několik let. O pedagogy nemá nouzi.
„Máme výhodu, že jsme fakultní škola. Máme studenty, kteří sem chodí na praxi. Máme je tím pádem vyzkoušené, a pokud se nám líbí jejich styl práce a na druhé straně se studentům líbí u nás – to je taky důležité – tak pak si třeba plácneme a začneme spolupráci,“ říká.
O studenty pedagogické fakulty se stará Jana Kargerová. Vybírá je a vede je. Má zkušenosti ze zahraničí, kde mají jasný soupis toho, co má kantor umět. Podle toho se řídí i na této škole.
„Co by měl učitel v praxi zvládat, jaké by měl mít kompetence. To znamená, že musí umět si nějak naplánovat hodinu tak, aby byl smysluplná, aby metody a formy práce byly vyvážené, aby tam třeba nebyla zátěž jenom na frontální výuku,“ vysvětluje.
O studenty učitelství prvního stupně se nikdo nebojí. Podle odhadů totiž v profesi zůstane 80 procent absolventů. Horší je to s aprobací na druhý stupeň.
„Tam záleží na tom, co člověk vystuduje za obor, jaká je zrovna poptávka, protože třeba studenti, kteří vystudují dějepis, tak velmi těžko hledají místo,“ popisuje Jana Kargerová.
Na praxi potkávám studenta pedagogiky Luďka Kováře. Myslí si, že špatné středoškolské známky ještě nedělají špatné učitele. Přiznává ale, že některé spolužáky si u katedry představit neumí.
„Jenom když mají předstoupit před nás a vést hodinu, tak je to z toho už někdy patrné, nebo když jsme právě na praxích a stojí před třídou a zhroutí se,“ říká Luděk Kovář.
Nízká prestiž učitelského povolání
Podle průzkumu společnosti Scio se na pedagogické fakulty hlásí i dostávají studenti, kteří na střední škole patřili k těm slabším, říká Bohumil Kartous.
„Ti, kteří chtěli studovat pedagogické obory, ti s lepšími výsledky, tak většinou změní své preference a chtějí studovat něco jiného.“
Odborníci z toho viní nízkou prestiž učitelského povolání. Současní pedagogové se nemají kam posouvat. Chybí jim kariérní řád. Na něm už ministerstvo školství pracuje. Podle ředitele Kordy ale musí být dobře napsaný.
Kariérní řád má pedagogům umožnit skládat atestace. Díky nim by učitelé mohli mít i víc peněz. Nová pravidla ale začnou platit nejdříve v roce 2015.
