Muž lovil děti na síti přímo z léčebny, po útěku jedno zneužil. ‚Psychiatr jim do hlav nevidí,‘ reaguje ústav

Psychiatrická nemocnice Kosmonosy | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas
  • Soud poslal čtyřicetiletého pacienta na sexuologické léčení do Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, aby se naučil zvládat deviaci a zároveň aby po dobu, kdy bude v ústavu, byla před ním chráněna společnost. Hlavně děti.
  • Muž měl přímo v léčebně přístup na internet a na sociálních sítích podle policie znovu vyhledával děti a komunikoval s nimi. Z nemocnice několikrát utekl a nakonec byl obviněn, že znásilnil nezletilé dítě.
  • Ředitelka kosmonoské psychiatrické nemocnice Dana Kolářová pochybení odmítá. „To, co popisujete, se může s jistou pravděpodobností stát kdykoli v kterékoli psychiatrické nemocnici. Naše postupy mohou být zaměřeny jen na snížení těchto rizik, kdežto vyloučení je mimo realitu.“

Kosmonosy (Aktualizováno: 13:17 3. 2. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Případ ukazuje nejen otřesný zločin, ale také odhaluje, jak je systém ochranné léčby nedokonalý. Ministerstvo zdravotnictví připouští, že je třeba ho změnit.

„To šetří policie a o pacientech s vámi vůbec nebudu hovořit,“ reagovala na zjištění Radiožurnálu ředitelka Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dana Kolářová.

Mladoboleslavští policisté zdokumentovali případy tří dětí, s nimiž muž z psychiatrické nemocnice na internetu komunikoval. Začalo to podle nich loni na konci června a pokračovalo téměř až do konce roku. Kromě toho muž z léčebny utíkal, využíval k tomu vycházky, ze kterých se nevracel, kdy měl. Protože tím porušoval soudní nařízení o ochranné léčbě v ústavu, případ začali řešit policisté a státní zastupitelství.

Matka, která nechávala dceru zneužívat ‚pedokrálem‘, půjde na čtyři a půl roku do vězení

Číst článek

„Zdejší státní zastupitelství dozorovalo trestní věc týkající se neoprávněné komunikace pacienta v Psychiatrické nemocnici v Kosmonosech a jeho opakovaných útěků z Psychiatrické nemocnice Kosmonosy. Bylo vedeno trestní řízení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí,“ sdělil šéf státního zastupitelství v Mladé Boleslavi Petr Cibulka.

Došlo to tak daleko, že pacient skončil loni 4. prosince 2019 ve vazbě a tam zůstává. Důvodem byla podle mluvčího mladoboleslavského soudu Martina Moce obava, že uprchne a bude se skrývat nebo bude dál páchat to, kvůli čemu je stíhán.

Při vyšetřování však policisté zjistili, že muž při jednom z útěků spáchal v Praze mnohem závažnější zločin. Případ už proto nemohli řešit mladoboleslavští policisté a žalobci, předali ho tedy pražskému městskému státnímu zastupitelství a Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy.

Psychiatrická nemocnice v Kosmonosech | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

„Muž je stíhán pro trestný čin mravnostního charakteru, kterého se dopustil mimo léčebnu,“ sdělil mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Víc uvést nechtěl. „V tuto chvíli kriminalisté nechtějí poskytovat k vyšetřování žádné bližší informace, aby nebylo ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení,“ dodal. Podle informací žalobců byl pacient obviněn ze znásilnění nezletilého dítěte.

Jak se obviněný muž staví ke svému stíhání a zda vinu přiznává, není jasné. „Je tam presumpce neviny, není to uzavřené, bez jeho souhlasu a vědomí o tom nemůžu mluvit,“ řekl pacientův advokát Richard Polma.

Nemocnice útěkům nezabrání

Ředitelka Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dana Kolářová nechtěla pacientovy útěky komentovat. „Já vůbec nevím, tohle už si nepamatuji, je to doba. Já konkrétní pacienty neznám. To je věc policie, to jde úplně mimo nás,“ uvedla s tím, že o konkrétním pacientovi nebude mluvit. „My máme v prvé řadě chránit pacienty i z těchto důvodů, to je naše poslání, proto máme zabezpečené dokumentace a prostě tyhle informace nepodáváme.“

Později poslala obsáhlý e-mail, ve kterém napsala, že nemocnice není vězením, a tudíž nemá žádné možnosti, jak pacientům v odchodu zabránit. Ohradila se proti slovu „útěk“ a zdůraznila, že pacienti (i v jiných psychiatrických nemocnicích – pozn. red.) se mohou volně procházet po areálu, dostávají propustky ven, a to i na několik dní. Záleží na jejich zdravotním stavu.

„Nemocnice nemá žádnou silovou složku, u pacientů jsou k dispozici jen zdravotní sestry a několik málo sanitářů. To jsou ovšem zdravotničtí pracovníci, kteří nemají oprávnění stíhat a fyzicky zastavit pacienta,“ řekla Kolářová.

Volný přístup na internet

Připojit se na internet nebylo pro obviněného muže nic složitého. Léčebna sice na jednu stranu omezuje pacientům přístup na nemocniční počítač tak, že na něj mohou jen pod dohledem personálu a na zablokované weby nemohou vůbec. Na druhou stranu ale umožňuje pacientům připojení na internet nerušeně a bez dozoru z mobilního telefonu. „Oni teď všechno řeší přes tyhle mobily. Dneska má internet v mobilu každý,“ připustila ředitelka.

Odepřít někomu mobil není podle ní snadné. „Možnost pacientů ve styku s vnějším světem (mobil, internet, návštěvy, vycházky, korespondence) může být za přísně daných podmínek limitována, avšak vždy individuálně podle zdravotního stavu, a to obvykle jen dočasně,“ napsala.

25 let psychiatrické péče v datech: spotřeba antidepresiv roste, od léčeben směřujeme k ambulancím

Číst článek

Pokud by pacient o mobil přišel, těžko mu lze zabránit, aby si ho půjčil od někoho jiného. Případně od někoho z „vnějšku“. Nemocnice v Kosmonosech totiž není střežená, naopak je otevřená veřejnosti. „Půjčování, skrývání a pašování mobilních telefonů nezabráníme,“ připouští Kolářová.

Podle Vladislava Žižky z Asociace psychiatrických nemocnic a léčeben se v praxi neurčuje, kdo mobil může mít, ale naopak, komu ho odepřít. „Ten, kdo chce a může ho mít, tak ho má. Měly by být důvody, proč ho nemůže mít. Klade se důraz na uplatnění lidských práv a obecně se snaží o to, aby ti lidé měli co nejmenší omezení,“ řekl Žižka.

„Pokud se bude vědět, že ten člověk toho zneužívá, že by mohl páchat trestný čin nebo způsobit závažnou škodu někomu jinému nebo sobě, tak je možné, aby ošetřující lékař nebo primář, který by měl dostatek důvodů, aby je do dokumentace popsal, ten telefon odebral,“ doplnil.

‚Psychiatr do hlavy nevidí‘

Ředitelka kosmonoské psychiatrické nemocnice Kolářová se pohoršeně ohradila proti dotazu Radiožurnálu, zda nemocnice neselhala v péči, když zmíněný pacient přímo v léčebně kontaktoval děti a utíkal.

„Vaše otázka vychází z mylné představy, že psychiatr je odpovědný za chování svého pacienta, a to vždy a všude, jakož i z technicistní představy všemocné medicíny, která je povinna okamžitě s plným úspěchem opravit každou poruchu zdravotního stavu, jinak jde o ‚selhání‘. Psychiatrie má ze své povahy jistě nižší procento úspěšnosti než kupříkladu chirurgie,“ sdělila.

„Psychiatr do hlav svých pacientů nevidí. Vše se zakládá na odborném odhadu a zkušenosti, tedy na zásadě kalkulovaného rizika. To, co popisujete, se může s jistou pravděpodobností stát kdykoli v kterékoli psychiatrické nemocnici. Naše postupy mohou být zaměřeny jen na snížení těchto rizik, kdežto vyloučení je mimo realitu,“ dodala.

Reforma

Útěky pacientů z psychiatrických zařízení přitom nejsou výjimečné. Jen v Kosmonosech v posledních pěti letech utíkalo více než deset potenciálně nebezpečných pacientů, před nimiž pak policie varovala veřejnost. Třeba v červenci 2015 uteklo pět lidí za dva týdny. Vedení města zvažovalo, že by po každém útěku posílala lidem varovné SMS, nakonec tento plán vzdalo, aby nešířilo paniku. Ředitelka Kolářová vždy opakovala, že nemocnice není vězení ani detenční ústav, v němž je přísnější režim.

‚Je to lump.‘ ‚U mnohých s označením ADHD by tahle laická diagnóza našich babiček seděla více,‘ říká lékař

Číst článek

Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje slabiny systému ochranné léčby nařízené soudem a chystá se ho změnit v rámci reformy psychiatrické péče, kterou už několik let připravuje. „Dlouhodobě si uvědomujeme, že systém ochranného léčení není dokonalý,“ reagoval na případ z Kosmonos Martin Hollý, jenž je ředitelem Psychiatrické nemocnice Bohnice a člen Psychiatrické společnosti, která je garantem reformy. Změny mají podle něj přinést efektivnější léčbu pacientů i silnější ochranu společnosti.

Počítá například s oddělením pacientů, jimž soud nařídil ochranou léčbu, od ostatních a vytvoření uzavřených pavilonů, na kterých by byli více hlídaní. A také by měli omezenější přístup na internet. „Zjednodušeně řečeno, aby měli kontakt z vnějším světem, mohli napsat e-mail domů a hledat si práci, ale nebudou mít přístup na sociální sítě a na jiné než běžné webové stránky,“ říká Hollý. A ze svých mobilů by pacienti na uzavřeném oddělení mohli pouze telefonovat.

Jistá volnost pacientů

Po vydání článku se vyjádřil i ministr zdravotní Adam Vojtěch (za ANO), kterého Radiožurnál žádal o komentář celý minulý týden.

Rovněž on připustil, že kvůli chybějící individuální péči o nemocné není ochrana společnosti dostatečně efektivní. Stejně, jako není efektivní podpora pacientů v ochranném léčení. „Reforma péče o duševní zdraví na tyto nedostatky reaguje,“ sdělil. Kromě specializovaných hlídaných odděleních chystá ministerstvo pilotní týmy, které budou dohlížet na průběh léčby pacienta po té, kdy se z ústavu vrátí domů a pokračuje v ambulantním léčení.

Psychiatři si uvědomují, že jistá volnost pacientům při léčbě pomáhá, proto chtějí vytvořit několikastupňové zabezpečení tak, aby lidé, jejichž léčba by na hlídaném oddělení probíhala bez problémů, mohli přejít na oddělení s mírnějším režimem a nakonec odejít domů do ambulantního léčení. I „domácí“ léčba by ovšem probíhala pod dohledem terénních odborníků, zdravotníků, pracovníků sociálek a probační a mediační služby.

Ministerstvo zdravotnictví spolu se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem práce a sociálních věcí budou nyní zjišťovat, jak zajistit péči o pacienty při jejich přechodu z ústavní ochranné léčby na ambulantní. Hledá dva týmy odborníků a vyhlásí osmnáctiměsíční pilotní projekt.

Každá psychiatrická nemocnice navíc zpracovala plán změn v poskytování péče v příštích třech letech. „V těchto plánech již jsou definovaná samostatná oddělení pro výkon ochranného léčení v psychiatrických nemocnicích,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme