Proč Síkela uspěl, ale Havlíček ne? Posudky k dotaci na lepší ‚tousťák‘ Penamu žádal podle špatného zákona
Tam, kde exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) loni selhal, současný šéf resortu Jozef Síkela (za STAN) uspěl. Řeč je o odnětí stomilionové dotace pekárně Penam z Agrofertu. To stojí na třech posudcích unijních expertů, které se oba ministři a jejich úředníci snažili od Bruselu získat. Ti Havlíčkovi o ně marně žádali loni. Podle komise ale použili „špatné“ nařízení. A když dostali zamítavou odpověď, neodvolali se, zjistil iROZHLAS.cz.
Ministr Jozef Síkela se v minulých dnech rozhodl, že zahájí proces odnětí dotace ve výši 100 milionů korun pro pekárnu Zelená louka spadající pod firmu Penam z holdingu Agrofert. Pekárna podle Bruselu neměla na dotaci nárok. Jako hlavní důkaz budou ministerstvu sloužit tři expertní posudky, které vypracovali unijní odborníci v rámci auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Ministr Síkela odebere Penamu dotaci 100 milionů na ‚lepší‘ tousťák. Brusel mu dal důvod v podobě posudků
Číst článek
Expertizy, které jsou pro odnětí dotace naprosto stěžejní, si Síkela vyžádal od Evropské komise letos v lednu a za měsíc je měl na stole. „Posudky, které jsou klíčové pro rozhodnutí o oprávněnosti dotace pro Pekárnu Zelená louka, poskytla komise v reakci na můj dopis. Podklady nás přesvědčily o tom, že je na místě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt,“ uvedl k tomu v pondělí Síkela.
Jeho předchůdce Karel Havlíček (ANO) nyní jeho krok kritizuje. „Překvapuje mě postup ministra Síkely, který dle mého nepostupuje nestranně a riskuje tím právní spor a tím i újmu státu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz. Jeho podřízení přitom v první půli loňského roku o posudky žádali také. Ale neuspěli.
Server iROZHLAS.cz zjišťoval, proč Evropská komise tentokrát vyhověla a proč bylo k oběma žádostem přistupováno odlišně. Podle oficiálního vyjádření komise je důvod jednoduchý: Havlíčkovi úředníci požádali o dokumenty podle špatného evropského nařízení.
Neveřejné dokumenty
„Dřívější žádost v roce 2021 byla podána podle nařízení (ES) č. 1049/2001 a nebylo jí vyhověno, protože ji útvary komise vyhodnotily jako nesplňující zvláštní podmínky pro udělení přístupu stanovené v nařízení,“ uvedla na dotaz serveru iROZHLAS.cz komise.
Zmíněné nařízení je jakousi obdobou českého zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, na jehož základě mají úřady povinnost zveřejnit některé informace a dokumenty o svém fungování.
Jenže tři expertizy, které ministerstvo průmyslu potřebovalo, podle komise podléhají přísným pravidlům a nejsou považovány za veřejné listiny. Podle „evropské stošestky“ je tak nebylo možné zveřejnit.
Ministr Síkela se ale na evropské úředníky obrátil na základě Smlouvy o Evropské unii. „Dokumenty byly poskytnuty za účelem dodržení zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,“ vysvětlila Evropská komise.
Další dopis kvůli Babišovu střetu zájmů: odcházející vláda po sobě nechává tři nesplněné pokyny z Bruselu
Číst článek
Ve třetím odstavci smlouvy stojí, že se členské státy unie navzájem respektují a že si pomáhají při plnění úkolů. Zjednodušeně řečeno tak komise posudky poskytla, aby českým úřadům pomohla s vymáháním peněz od Agrofertu.
Posudky navíc komise Síkelovi poslala pod příslibem, že budou použity pouze na podporu vymáhání stomilionové dotace pro Penam. „Dokumenty by neměly být použity pro žádné jiné účely bez dodatečného schválení komisí,“ podotkla komise.
Podle ní se mohli Havlíčkovi úředníci, když loni o posudky žádali a neuspěli, odvolat. Ale neudělali to. „Toto rozhodnutí nebylo napadeno,“ uvedla.
Proč se úřad na Brusel neobrátil stejně jako Síkela na základě smlouvy o Evropské unii? Nejednalo se o chybný postup? A proč se proti zamítavému rozhodnutí loni úřad neodvolal? Redakce iROZHLAS.cz se s těmito dotazy obrátila jak na tiskové oddělení ministerstva průmyslu a obchodu, tak na bývalého ministra Havlíčka.
Havlíček napsal v SMS zprávě, že k tomu nezná podrobnosti: „Je to velký detail. Ministr nemůže jakýmkoliv způsobem zasahovat do jednotlivých žádostí, ani do práce hodnotitelů. Je to zcela v kompetenci odborných pracovníků,“ uvedl.
Chybu při žádání o tři expertizy podle něj ale úředníci určitě neudělali. „Nevím, podle jakých článků a odstavů v rámci korespondence s komisí kompetentní pracovníci postupovali, ale nepochybuji, že jednali správně a stejně tak činí i dnes,“ dodal a odkázal na náměstka Mariana Peichu, pod kterého evropské fondy spadají.
Ten tvrdí, že komisi ministerstvo v obou případech žádalo podle stejného nařízení. „Ministerstvo žádalo o posudky opakovaně. Evropská komise nechtěla posudky z počátku zpřístupnit a poskytla je resortu až poté, co se do řešení zapojil osobně pan ministr Síkela,“ dodal pro iROZHLAS.cz.
Dotace pro Penam
O příspěvek na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb požádala před šesti lety ministerstvo průmyslu a obchodu Pekárna Zelená louka. Dceřiný podnik Penamu, který spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), ji použil pro továrnu v Herinku u Prahy.
Vyjádření Agrofertu
Koncern od začátku jakékoli pochybení odmítal. Stál si za tím, že projekt inovativní byl a dotaci vracet nechce. „Rozhodně se k tomu nechystáme,“ uvedl dříve nyní už bývalý mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Agrofert také v minulosti nevyloučil, že se může bránit právě soudní cestou.
„Společnosti z koncernu AGROFERT podnikají eticky a v souladu s právem České republiky a EU. Jsme přesvědčeni, že i předmětnou dotaci získala společnost Pekárna Zelená louka, a.s. v souladu s dotačními pravidly EU a ČR. Probíhající správní řízení nebudeme komentovat, nicméně nás velmi zaráží, že ačkoliv není skončeno, MPO na svém webu a ministr průmyslu a obchodu na sociální síti předjímají jeho výsledek,“ uvedl nyní pro iROZHLAS.cz mluvčí Pavel Heřmanský.
V popisu projektu pekárna uvedla, že půjde o linku „s výraznými inovačními prvky“, díky níž měla vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Dotaci proklepli v rámci auditu střetu zájmů unijní kontroloři. Ti zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Podobný toastový chléb vyráběla německá společnost Lieken AG, která je rovněž členem skupiny Agrofert, už v roce 2013.
Závěr proto zněl jasně. Na unijní dotaci neměla firma nárok a veřejná podpora má být zrušena. Podle auditorů mělo ministerstvo průmyslu a obchodu, které dotace v oblasti podnikání rozděluje, vymáhat peníze po Agrofertu zpět. Jenže úřad, který do prosince vedl Babišův stranický kolega Karel Havlíček, s tím dosud otálel.
Důvod? Neměl prý v ruce žádné důkazy, na jejichž základě by mohl zahájit proces odnětí dotace a které by mohl doložit u případného soudního sporu. Žádaným důkazem měla být právě trojice posudků z Bruselu, podle nichž linka nebyla inovativní.
Kvůli rozhodnutí, zda peníze vymáhat, si loni úřad také zadal svůj vlastní expertní posudek. Šlo v pořadí už o sedmou „českou“ expertizu - šest posudků vzniklo při schvalování projektu. Jenže ta se od těch bruselských lišila.
Český znalec, podle úřadu „obecně uznávaný odborník s více než dvacetiletou praxí z oblasti potravinářství působícího v několika výzkumných ústavech“, linku v Herinku u Prahy jako inovativní zhodnotil. A peníze tak Havlíčkův úřad vymáhat nezačal.
