Evropská komise s definitivní platností neproplatí dotaci sto milionů korun, které firma Agrofert už získala z české kasy. Dotaci odsouhlasilo ministerstvo průmyslu na montáž linky pro výrobu toastového chleba. Podle posudků bruselských a externích auditorů ale projekt nebyl inovativní. „Chyby jsou podle mě na dvou stranách – v systému hodnocení a v žádosti Agrofertu,” řekl pro Český rozhlas ředitel české Transparency International Petr Leyer.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha 15:29 24. listopadu 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Může se proti rozhodnutí česká strana ještě nějak bránit?
Na jedné straně – na mezistátní úrovni – se může Česko bránit u Soudního dvora Evropské unie proti v podstatě jakémukoli rozhodnutí Evropské komise. Teoreticky by se mohl i Agrofert bránit soudně proti nějakému konkrétnímu rozhodnutí v jeho věci, pokud by měl například vracet dotaci nebo její část.

‚Boj‘ o 100 milionů na toasty Penam je definitivně u konce. Evropská komise dotaci neproplatí

Číst článek

Kdo v tuto chvíli zaplatil Agrofertu sto milionů korun? Čí peníze uhradily dotaci?
Dotace šla z peněz nás všech, tedy občanů České republiky, daňových poplatníků, protože je jasné, že Evropská unie prostředky neposkytne. Zároveň ale už byly odeslány Agrofertu, takže se uhradily z českého rozpočtu.

Kdo podle vás v tomto případě udělal chybu? Brusel v rozhodnutí argumentoval například pochybnostmi o odborném zázemí českých hodnotitelů.
Domnívám se, že tam jsou chyby na minimálně dvou stranách. Zaprvé v celém systému hodnocení různých dotačních programů, v tom, jak jsou hodnotitelé erudovaní a k čemu směřují svým rozhodnutím. Také ale v tom, jak jsou programy nastaveny. A pak samozřejmě je tam chyba i na straně Agrofertu jako žadatele, který z mého pohledu neuváděl přesné nebo uváděl neúplné informace.

Vymáhání proplacené dotace

Jak vypadá hodnocení projektu, pokud někdo zažádá o dotaci u příslušného ministerstva? Sedí tam odborníci, nebo jsou na to najímáni externí hodnotitelé?
Žadatel popíše svůj projekt, ten putuje na orgán, který ho hodnotí. Ne vždy je vybavený odborníky v dané oblasti, takže jsou tam i externí hodnotitelé a ti dávají projektu určitý počet bodů. Potom je otázka, jak to vyhodnotí a také jestli projde určitým sítem nebo se objeví lepší projekty v portfoliu žádosti.

Zmiňovaný projekt odsouhlasilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Je tedy na jeho rozhodnutí, jestli peníze vymáhat, nebo to ze zákona udělat musí?
Podle mého názoru by v tomto okamžiku mělo peníze vymáhat. Musí na základě toho, jaké informace dostali z Bruselu, prověřit, jestli jsou údaje v žádosti Agrofertu úplné a pravdivé, a také musí prověřit, jak bylo následně s dotačními penězi naloženo.

Zároveň ale musí ministerstvo prověřit svůj systém hodnocení, hodnotitele a nastavení programu. Pokud dojde k názoru, že Agrofert pochybil a není chyba jen na straně resortu, tak by určitě peníze měl vymáhat.

Co by se stalo, kdyby se ukázalo, že chyba byla na straně ministerstva, které dotaci Agrofertu odsouhlasilo? Bylo by možné i poté dotaci vymáhat?
To je hodně problematické. Pokud by to bylo tak, že Agrofert uvedl všechno správně a nic nezatajil a v ničem nepochybil a chyba byla jen na straně špatně nastavených procesů ministerstva, tak se domnívám, že by se Agrofert mohl účinně bránit, například při vymáhání dotace zpět.

‚V dotacích je zmatek’

Jak se státu obecně daří vymáhat dotace, které nakonec Evropská komise odmítne kvůli nesrovnalostem proplatit? A kolik peněz vlastně takto stát vymáhá?
Přesné informaci o tom nemáme, není to obecně zveřejňováno. Domnívám se, že jsou to ale menší projekty, které jsou z pohledu dotačních orgánů jasné. V těch velkých projektech a dotacích zvlášť u politicky exponovaných osob si myslím, že obecně české orgány selhávají a nevymáhají to.

Přístup českých orgánů je spíš takový, že i při jasně identifikovaných pochybeních vymáhají dotace zpět jen z malé části. A to přesto, že mají jasné podklady k tomu, že v dotaci bylo pochybeno.

Může do toho procesu vstoupit i finanční úřad, například pro porušení rozpočtové kázně se strany Agrofertu? Třeba kvůli neoprávněnému použití peněz ze státního rozpočtu?
Finanční úřad je potom takovým vymahatelem konečné částky po vydání rozhodnutí. „Exekvuje“ částku od příjemce dotace. Věcná pochybení musí identifikovat dotační orgán, v tomto případě tedy ministerstvo. A musí uvést, kde se stalo pochybení, a poté předá rozhodnutí finančnímu úřadu.

Má tedy český daňový poplatník přehled o tom, jestli jsou dotace vypláceny správně? A pokud ne, jak se daří neoprávněně vyplacené dotace vymáhat?
Obecně je v dotacích z pohledu Česka zmatek. Například neexistuje centrální registr dotací nebo jejich příjemců, kde by to bylo jasně naznačeno, a to i včetně toho, jak jsou dotace zprocesovány ze strany žadatelů a jestli tam nedochází k nějakému porušování nebo zpětnému vymáhání. Administrativa v tomto případě hodně selhává a chybí tady ucelený přehled toho, jak je s těmi penězi nakládáno.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít