‚Boj‘ o 100 milionů na toasty Penam je definitivně u konce. Evropská komise dotaci neproplatí

Společnost Penam čerpala evropskou dotaci na stavbu nové linky pro továrnu v Herinku u Prahy | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Evropská komise uzavřela spor s tuzemskými úřady o dotaci na lepší toasty značky Penam. Výsledek? 100 milionů korun, které už holding Agrofert získal z české státní kasy, s konečnou platností neproplatí. Bruselští auditoři si stojí za tím, že projekt nebyl inovativní. Potvrdily to podle nich tři nezávislé posudky, které zmiňují v aktuálním rozboru ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) zaslaném v říjnu do Prahy.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když před pěti lety Pekárna Zelená louka žádala o evropskou dotaci pro továrnu v Herinku u Prahy, výběrovým sítem ministerských úředníků prošla jen těsně. Projekt zdravějších a chutnějších toastů bez konzervantů získal 65, respektive 63 bodů a minimum bylo 60. Přesto to stačilo, aby pekárna dosáhla na 100 milionů korun z erárních peněz.

Přehlédnutá dotace pro Fatru. Evropská komise našla další ‚neoprávněný‘ projekt Agrofertu

Číst článek

Evropská komise ovšem přišla loni v prosinci v konečné auditní zprávě ke střetu zájmů s úplně jiným hodnocením. Pomohla jí s tím trojice nezávislých expertů, které oslovila. A jejich závěr? Projekt nebyl inovativní, a nesplnil tak hlavní kritérium výběru. Dali by mu tak maximálně 30 bodů, tedy sotva poloviční skóre, než mu připsali čeští úředníci.

Posudky si přitom Brusel nechal zpracovat na základě výtek tuzemských úřadů. „Chceme důkazy,“ požadovaly ve zkratce poté, co se seznámily s předběžnými výsledky auditorské prověrky. V ní totiž došli kontroloři k závěru, že projekt byl dotován neoprávněně. Česku ale jejich analýza nestačila. Evropská komise proto najala externí odborníky.

A to je jen část korespondenčního ping-pongu, který Evropská komise s českými úřady kvůli dotaci pro Pekárnu Zelená Louka, dceřinku společnosti Penam z Babišova svěřenského fondu, absolvovala. Server iROZHLAS.cz na základě unijních materiálů, které má k dispozici, spor zmapoval.

Předběžné závěry Bruselu

Evropská komise požadovala projekt Penamu zrušit už v předběžné auditní zprávě. Tu do Česka poslala loni v červnu. Čeští úředníci podle Bruselu mimo jiné dostatečně nezdůvodnili počet bodů, které projektu toastové linky přidělili. „Pouze se omezili na opakování textu obsaženého v žádosti o dotaci nebo jednoduše opakovali výběrová kritéria bez dalšího vysvětlení,“ shrnují auditoři v aktuálním rozboru.

V popisu projektu firma uvedla, že půjde o linku „s výraznými inovačními prvky“, díky níž měla vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Kontroloři ale zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Projekt tak podle nich nebyl inovativní. „Je to pouze kvalitativní úprava produktu, který žadatel – a stejně tak i jeho konkurenti – už vyráběl,“ pokračují kontroloři.

Projekt Penamu nebyl podle Bruselu inovativní | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Brusel totiž poznamenal, že podobný toastový chléb vyráběla německá společnost Lieken AG už v roce 2013, tedy v době, kdy se tato firma stala členem skupiny Agrofert. „Inovativní produkt prezentovaný společností Pekárna Zelená Louka (dceřiná firma Penamu – pozn. red.) tak nemůže být považovaný za inovativní, když tento produkt už skupina Agrofert vyrábí,“ uvádí.

Evropská komise proto označuje projekt za nezpůsobilý. A od českých úřadů chce, aby svoji chybu napravily a projekt stornovaly.

Reakce Česka I

České úřady reagují na předběžné závěry auditorů o dva měsíce později, tedy v srpnu 2019. Místo toho, aby řekly, jak s výsledkem prověrky naložily, dokument rozporují. „Inovace spočívá v uvedení tří zcela nových produktů na trh bez konzervačních látek a se sníženým obsahem soli,“ brání dotaci pro Agrofert. V odpovědi proto uvedly, že závěry auditorů nemohou akceptovat.

„Zjištění auditorů jsou v zásadě nepřesná a nesprávná. Chtěli bychom zdůraznit, že žadatel vyhověl v rámci výzvy všem požadavkům,“ pokračovaly tuzemské úřady. Podle nich totiž dotační pravidla stanovená ministerstvem průmyslu a obchodu nezakazovala přenést do českých podmínek již existující technologii. Ba naopak. Přímo se s tím prý v rámci dotačního titulu počítalo.

Přehlédnutá dotace pro Fatru. Evropská komise našla další ‚neoprávněný‘ projekt Agrofertu

Číst článek

Vysvětlovali také záhadu hodnotitele číslo 2208. Brusel měl totiž za to, že jeden z ministerských úředníků, který projekt posuzoval, byl bez udání důvodu odvolán. „Interní hodnotitelé se vybírají náhodně, a to na základě dostupné personální kapacity,“ odmítla výtky česká strana. Podle ní daný pracovník vypadl z projektu jen kvůli tomu, že nestíhal, a byl proto nahrazen.

Podle Bruselu neměli také interní pracovníci resortu pro hodnocení dostatečnou odbornost. Česko však namítalo, že je takový závěr zavádějící. Argumentovalo tím, že žádosti o dotaci na inovace mohou pocházet ze „stovek nejrůznějších oblastí“. Zaměstnanci ministerstva tak podle něj mohou někdy zaostávat, v případě Penamu se však opřeli také o externí posudek.

„Interní hodnotitel 2207 (druhý z původních hodnotitelů – pozn. red.) vycházel z názoru experta, který má tituly Prof., Ing., DrSc. a který působí v oblasti mikrobiologie, chemie, lékařské chemie a biochemie od roku 1981,“ namítala česká reakce. Daný externista se navíc může prý pochlubit 23 patenty a 290 příspěvky v časopisech s mezinárodním dosahem.

Konečná auditní zpráva

Argumentace českých úřadů ale Brusel nepřesvědčila, panovaly dál pochybnosti o odborném zázemí českých hodnotitelů. Ti měli za úkol připravit podklady pro výběrovou komisi ministerstva, která pak na jejich základě o dotaci v roce 2016 rozhodovala. Ta jim však jejich posudky vrátila s tím, že má o jejich relevanci „závažné pochybnosti“. Žádala proto k projektu bližší informace.

Hodnotitelé je ale vesměs nedodali. Ministerstvo tak mělo podle Bruselu projekt utnout. To se ale nestalo. „Ačkoli výběrová komise od interních hodnotitelů neobdržela žádné ujištění o tom, že projekt naplnil výběrová kritéria, přesto ho nakonec schválila,“ přiblížila Evropská komise. Česká strana se podle ní hájila tím, že neměla jinou možnost.

Takový argument ale unijní kontroloři odmítli. A českým úřadům odcitovali jejich vlastní manuál pro výběr dotačních projektů. Co se v něm píše? Pokud výběrová komise považuje hodnocení projektu ze strany úředníků za nedostatečné, nemusí ho podpořit.

Evropská komise požaduje zrušení dotace pro Penam na stavbu nové linky na toastový chléb | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

A to byl i důvod, proč Evropská komise oslovila trojici „vysoce zkušených externích hodnotitelů“. Ti dali projektu pouze 30 bodů, oproti českým úředníkům tedy sotva poloviční skóre. „Každý z expertů hodnotil projekt samostatně a potvrdil závěr prezentovaný v předběžné auditní zprávě,“ shrnuli auditoři.

Brusel si tak stojí za tím, že projekt Penamu je „nezpůsobilý“. „Externí experti komise nevidí v redukci soli v již etablovaném produktu natolik významné vylepšení, aby to bylo považováno za inovaci,“ přeříkává jejich závěry. A pouze malý přínos vidí také ve výrobě chleba bez konzervantů, reflektuje to totiž podle nich pouze aktuální trend.

Prověrka dalších projektů

  • V auditním řízení Evropské komise se nehraje jen o střet zájmů. Brusel během kontrolní mise kontroloval také vzorek vybraných projektů – a ten ukázal 67% chybovost. Nařídil proto prověřit i další, dosud nezkoumané projekty.
  • Mezi nově ohrožené projekty patří například „zvýšení inovačních aktivit“, na které čerpá Výzkumný ústav organických syntéz z erárních peněz 20 milionů korun. Jde o jeden z pětice projektů, u kterých mají podle Bruselu české úřady podobně jako u Penamu prověřit, zda jsou skutečně inovativní.
  • Aktuální rozbor adresovaný ministerstvu pro místní rozvoj, které odpovědi pro Brusel koordinuje, doručila Evropská komise zatím v anglickém znění. Dopis má osm stran a je opatřený dalšími 198 stránkami příloh. Nyní se čeká na českou verzi dokumentu. Až ji Brusel zašle, Česku začne běžet tříměsíční lhůta, během níž musí informovat, jak uvádí do praxe zbývající doporučení, která zůstávají stále otevřená.

„Navíc toastový chleba vyrobený příjemcem údajně bez konzervantů stále obsahuje octan sodný, který se běžně používá v potravinách jako konzervant a stabilizátor. To znamená, že jedna z prezentovaných inovací nakonec nebyla uvedena do praxe,“ upozornili dále auditoři.

Reakce Česka II

V následující odpovědi, kterou odeslal letos koncem května, si český stát stěžuje, že posudky externích odborníků najatých Bruselem nemá k dispozici. A žádá jejich poskytnutí. Bez toho nechce na jejich závěry reagovat. „Očekáváme konkrétní důkazy,“ komentoval to tehdy pro iROZHLAS.cz ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Současně ale rozporuje i způsob, jakým Evropská komise při svém šetření postupuje. Označuje ho za příliš formalistický, který se „nepotkává s mezinárodními auditními standardy“.

Brusel spor uzavírá

Jenže Evropské komisi podle všeho došla trpělivost. „V závěrečné auditní zprávě byly všechny argumenty a důkazy získané ze strany externích nezávislých expertů popsány vyčerpávajícím způsobem,“ reagoval Brusel. Podle něho tak českým úřadům dal dostatečný prostor pro plnohodnotnou odpověď.

Spor o dotaci na nový toastový chléb proto definitivně uzavřel. „Komise nadále trvá na tom, že projekt neměl být ze strany českých orgánů vybrán a že je nezpůsobilý pro spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ uvedl. České úřady tak mají s konečnou platností projekt Penamu zrušit.

A kdo to zaplatí?

Penam přitom 100 milionů korun na stavbu nové linky získal už z české státní kasy. Kdo to tedy zaplatí? Bude ministerstvo průmyslu a obchodu, které je za dotační projekt zodpovědné, požadovat peníze od Agrofertu zpět? „Pokud by byl případ uzavřen v neprospěch příjemce dotace, řídící orgán (tedy ministerstvo průmyslu a obchodu – pozn. red.) by finanční prostředky vymáhal v souladu se zákonem,“ zní odpověď mluvčí resortu Štěpánky Filipové pro iROZHLAS.cz.

To znamená, že teoreticky zaplatí Agrofert, ministerstvo ale musí nejdříve uznat, že mají unijní kontroloři pravdu. A k tomu se zatím resort nechystá. Stále totiž trvá na tom, že chce vidět klíčové externí posudky i jejich zadání. „Evropská komise tyto informace řídícímu orgánu odmítla poskytnout. To je v přímém kontrastu s podklady, které je povinen doložit při auditním šetření řídící orgán,“ pokračovala Filipová. Z toho důvodu se podle ní nedá daný případ považovat za uzavřený a chce prověřit možnosti dalšího postupu.

„Nová toustová linka používá jedinečnou výrobní technologii, jejímž produktem je mimořádně kvalitní výrobek. Technologie obsahuje unikátní přírodní pšeničný kvas, vakuové hnětení těsta a „clean room“ pro ultra čisté výrobní prostředí. Výsledkem jsou zdravější, vláčnější a chutnější tousty bez konzervantů.“

Karel Hanzelka (mluvčí Agrofertu)

Sám Havlíček už minulý týden na dotazy redakce k auditnímu řízení odmítl reagovat s tím, že k tomu nemá žádné informace. „Ministr by neměl nic ovlivňovat,“ napsal v textové zprávě. Věc má podle něj na starosti jeho odborný náměstek, tedy Marian Piecha, která má v gesci evropské fondy.

Agrofert však s tím, že by měl dotaci vracet, nesouhlasí. „Rozhodně se k tomu nechystáme,“ uvedl na dotazy serveru iROZHLAS.cz mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) také už dříve nevyloučil, že se může bránit soudní cestou.

Hanzelka však upozornil, že od českých úřadů nemá Agrofert ohledně auditního řízení žádnou zpětnou vazbu. Co se bude dít, tak neví. „Jde primárně o záležitost mezi Evropskou komisí a Českou republikou. S námi nikdo žádné řízení nevedl a ohledně auditu nás nikdo nekontaktoval,“ pokračoval.

Holding také nadále trvá na tom, že nijak nepochybil. Odkazuje se na dotační pravidla i ministerské kontroly. „Také jejich závěrečná kontrola potvrdila, že projekt byl celkově ‚bez závad‘,“ přiblížil. Holding podle něj do stavby linky investoval celkem 517 milionů korun a vzniklo 60 pracovních míst.

V mezidobí se také objevilo zřejmě stěžejní svědectví. Bývalý provozní šéf Penamu Michal Miksche totiž podle serveru Neovlivní podobně jako unijní kontroloři otevřeně tvrdí, že na lince dotované z erárních peněz nebylo nic inovativního.

„Všechno, co linka měla splňovat, bylo aplikováno již dlouhá léta před tím, a to přímo v Liekenu,“ vypověděl podle serveru. Zjištěními z evropského auditu se totiž zabývá také česká policie a Miksche má figurovat jako svědek.

ČASOVÁ OSA

  • Únor 2017 – Andrej Babiš (ANO) coby tehdejší ministr financí vkládá holding Agrofert do svěřenských fondů
  • Květen 2017 – Andrej Babiš končí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) coby ministr financí
  • Září 2017 – Zákon o střetu zájmů začíná být účinný
  • Prosinec 2017 – Andrej Babiš se stává premiérem menšinové vlády s ČSSD
  • Srpen 2018 – Začíná platit přísnější evropské nařízení o střetu zájmů
  • Listopad 2018 – Evropská komise se začíná z podnětu Pirátů a protikorupční organizace Transparency International zabývat možným střetem zájmů Babiše kvůli eurodotacím pro Agrofert
  • Prosinec 2018 - Andrej Babiš píše tehdejšímu eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi, že bude na vládě chodit při projednávání eurodotací z preventivních důvodů za dveře
  • Leden 2019 – V Česku probíhá auditní mise Evropské komise, která kontroluje dotace pro Agrofert
  • Červen 2019 – Evropská komise posílá do Česka předběžnou auditní zprávu, ve které konstatuje střet zájmů
  • Srpen 2019 – Česko rozporuje předběžnou auditní zprávu
  • Prosinec 2019 – Brusel posílá do Prahy konečné závěry prověrky, opět konstatoval střet zájmů
  • Květen 2020 – Česko reaguje na finální závěry Evropské komise
  • Říjen 2020 – Brusel v reakci kritizuje, že Česko Babišův střet zájmů dostatečně neřeší

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme