Peněz ve vědě je dost, jen se s nimi špatně hospodaří, tvrdí Rusnok
Čeští vědci neumějí nakládat s penězi a přebujelá Akademie věd by se mohla částečně včlenit pod nové ministerstvo vědy, výzkumu a vysokého školství, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér v demisi Jiří Rusnok. Obhajoval tím také to, že jeho vláda dá příští rok na vědu a výzkum o více než jednu miliardu korun méně, než plánoval předchozí kabinet.
Podle Rusnoka je to prý i tak peněz dost, ale měla by se nastavit mnohem tvrdší pravidla pro hodnocení práce vědců. Když se odstraní průměrné a podprůměrné projekty, zůstane prý dost peněz na ty špičkové.
„Tato kritika podle mě nesměřuje vůbec na Akademii věd, ale na poskytovatele, kteří financují projekty s nulovými výsledky,“ říká předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš a pokračuje:
„Na posledních zasedáních rady pro výzkum, vývoj a inovace bylo konstatováno, že celá řada poskytovatelů, ministerstev – nepadlo vůbec slovo Akademie věd – financuje programy, které výsledky nepřinášejí. Pokud pan premiér chce sankcionovat, ať sankcionuje tyto instituce.“
K názorům premiéra Rusnoka se na Radiožurnálu vyjádřil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš
Také Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, vidí rezervy úplně ljinde než premiér:
„Stát vynakládá pod vlivem průmyslové lobby asi šest miliard ročně na takzvaný aplikovaný výzkum, na průmyslový vývoj a inovace ve firmách. Já myslím, že to jsou vyhozené peníze. Základní výzkum a jeho výsledky se v dlouhodobé perspektivě vyplatí daleko víc než možná krátkodobé výsledky na vylepšení nějakých průmyslových výrobků. Je to nesystémové a firmy by se měly podporovat úplně jinými daňovými nástroji,“ tvrdí.
Premiér v rozhovoru také uvedl, že by se měl propojit soukromý sektor s akademickou sférou. Lidé z byznysu si prý stěžují, že jejich poptávku vědci nevyslyšeli. To ale Drahoš odmítá:
„Zpráva Evropské komise o hodnocení výzkumů a inovací v České republice konstatuje, že absorpční schopnost českého průmyslu uplatnit výsledky vědy je zcela minimální. Jediné firmy v podnikatelském sektoru, které u nás opravdu využívají výsledky bádání, jsou bohužel zahraniční firmy. České firmy o výsledky výzkumu nemají zájem,“ tvrdí.
Hořejší: Výkonnost neměřme podle příjmů
Totéž si myslí Václav Hořejší: „Zásadní věc, která tomu brání, je povaha naší průmyslové sféry a celého hospodářství. Naprostá většina našeho průmyslu jsou montovny vlastněné firmami, které mají svá vývojová oddělení někde v zahraničí."
Další peníze by pak přinesl lepší prodej patentů. Rusnok soudí, že na Akademii věd teď patenty prodává v podstatě jen ústav profesora Antonína Holého. Jistý pokrok nastal po reformě v roce 2008, stále ale zůstávají podprůměrné projekty, které jen odčerpávají peníze. Do vědy přitom jde v porovnání se zahraničím solidní částka.
Václav Hořejší ale upozorňuje, že primárním cílem akademie není zisk. „Akademie věd rozhodně není instituce, která by měla vydělávat peníze. My jsme instituce především základního výzkumu a hlavním výstupem je něco jiného, než nějaký krátkodobý prospěch. To, že jsou z toho nějaké příjmy, to je fajn, ale je to cosi navíc a neměla by podle toho být hodnocena výkonnost Akademie věd,“ upozorňuje.
Akademie věd by podle Jiřího Rusnoka mohla mít místo nynějších padesáti jen třicet ústavů. „Asi není vůbec podstatné, kolik bude mít ústavů. Podstatné je, co produkuje. Ve velké části dělá základní výzkum a poměrně intenzivně také výzkum aplikovaný. Pan premiér upozorňuje na to, že kromě profesora Holého nevyprodukoval z akademie nikdo jiný nic. Ale profesor Holý a jeho licence jsou produktem více než 30 let velmi intenzivního základního výzkumu,“ poukazuje Drahoš a doplňuje:
„Vím velmi dobře, že řada ústavů Akademie věd kromě badatelských výsledků produkuje také řadu patentů a licencí, je to doložitelné například zprávou patentového úřadu. Doufám, že během dvou, tří či pěti let se mezi nimi může objevit stejná zlatonosná žíla, jako byly patenty profesora Holého. Chce to čas a základní výzkum. Ale ani výzkum aplikovaný nemůže generovat výsledky během jednoho dvou let, to je nesmysl.“
Akademie bude na premiérova slova reagovat
A premiér přišel i s dalším návrhem, a sice rozdělit ministerstvo školství na dvě ministerstva. Jedno by mělo na starosti vědu, výzkum a vysoké školství a druhé vzdělávání a kulturu.
To by prospělo i dnes malému ministerstvu kultury. U Akademie věd by se mohl odstranit přebujelý aparát ředitelství a ještě by se podařilo zlepšit propojení vysokých škol s vědou. Premiér ale zároveň připouští, že jde jen o jeho názory, které se asi těžko stanou realitou.
Ministerský předseda vidí problémy i ve školství. Změny by podle něj měly přijít už na základní škole, a to hned na prvním stupni. Už tam se prý totiž rodí kvalita konkurenceschopné generace. Proto by chtěl zavést od první třídy výuku angličtiny a také nakoupit pro školy tablety, aby se děti už odmala učily pracovat s moderní technikou.
Akademie věd zřejmě nenechá premiérova slova, která v rozhovoru zazněla, bez odezvy: „Považuji to za velice neférové, velmi nepříjemně mě to překvapilo. Já jsem měl o panu premiérovi v tomto ohledu lepší mínění. Rozhodně na to budou reakce. Já se chystám napsat k tomu nějaký docela ostrý článek a vím, že řada kolegů včetně třeba předsedy Akademie věd udělá totéž,“ uzavírá Václav Hořejší.
