Peníze na školství bude místo krajů dál dělit stát

Kraje nedostanou 28 miliard korun na školství, jak s tím původně počítala vláda v návrhu zákona o rozpočtovém určení daní. Poslanci rozhodli, že polovinu z celkem 56 miliard bude do regionů dál posílat stát z centra jako dosud. Kraje jako zřizovatelé škol tak mají za povinnost starat se o provoz škol, ale nemohou už ovlivňovat výše učitelských platů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

školní třída | Foto: NEPOUŽÍVAT internet | Zdroj: AFP

Kraje nyní dostávají 3,1 procenta z celostátního výnosu daní. Vláda původně navrhovala, aby dostávaly 15,06 procenta. To by celkem činilo zhruba 56 miliard korun, o jejichž užití by kraje rozhodovaly samy.

Sněmovna ale dnes stanovila, že kraje dostanou k volnému užití jen polovinu z uvedené částky, a to 8,92 procenta. Druhou polovinu si ponechá nadále stát a bude jí financovat platy pedagogů ve středním a speciálním školství.

Tuto změnu do původního návrhu prosadili poslanci ČSSD, kteří se obávali, že by kraje část prostředků na školství mohly použít i jinak, třeba na opravu silnic. "I podle Ústavy je stát garantem vzdělání a učitelé jsou de facto určitý typ státních zaměstnanců a mělo by to tak zůstat," zdůvodňuje ministryně školství Petra Buzková.

Proti návrhu sociálních demokratů byli jejich koaliční partneři. "KDU-ČSL hlasovala v drtivé většině pro to, aby prostředky pro mzdy učitelů na středních školách přešly na kraje. Bohužel sociální demokracie změnila během druhého čtení názor," řekl místopředseda lidovců Jan Kasal. Přesto lidovci pro zákon jako celek nakonec hlasovali, aby se alespoň nějaké peníze do krajů dostaly.

Zákon podpořila i většina občanských demokratů, kterým se nepovedlo vrátit předlohu do druhého čtení a prosadit změnu, aby kraje dostávaly peníze podle počtu žáků. "My jsme prohráli, nicméně Senát je jakýmsi způsobem po volbách obsazen a my tyto návrhy, které jsme zde nemohli uplatnit, uplatníme v každém případě v Senátu," nevzdává se poslanec ODS Walter Bartoš.

Podle hejtmanů by učitelé měli jednoznačně větší prospěch z toho, kdyby je vyplácely kraje. Spíše než úředníci z Prahy totiž vědí, kde jsou potřeba. Například karlovarský hejtman Josef Pavel (ODS) se obává, že až bude vláda hledat prostředky pro vysoké školy, sáhne právě na peníze středních škol.

Také jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (ODS) tvrdí, že schválení novely v této podobě je prohrou nejen pro kraje, ale i pro učitele. "Prakticky to znamená, že se tato částka bude zase v dalších letech snižovat. To nás samozřejmě omezí, protože my potřebujeme mít dostatek prostředků pro schopné učitele, abychom je mohli přidržet," obává se Juránek.

Podle premiéra Stanislava Grosse je princip přerozdělování peněz správný a spravedlivý. Sociální demokracie se prý rozhodla změnit původní vládní návrh pod tlakem odborníků. Důležitější jsou hlasy středoškolských pedagogů a ředitelů středních škol než hlasy krajských politiků, uvedl premiér.

Nejvíce peněz dostanou kraje Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský a Jihočeský, nejméně pak kraj Karlovarský a Praha. Zákon by měl vstoupit v účinnost počátkem příštího roku. Předlohu ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Lucie Weissová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme