Peníze pro zatopené oblasti leckde zamrzly

Rtuť teploměru ukazuje hluboko pod bod mrazu a lidé v povodněmi zpustošených oblastech přesto nepřestávají větrat svá obydlí. Kromě obavy, zda vodou nasáklé zdi přežijí do jara, děsí vytopené také prázdné peněženky. Většina z nich prý totiž na pomoc státu zatím jen marně čeká.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

obyvatelé obce Tuhaň | Foto: Jan Rosenauer

Pokud nám velká voda v srpnu neodnesla dům úplně, ale jen ho poničila, tak máme zatím smůlu, zní unisono z oblastí postižených povodní. Lidé si stěžují: Vyplňujeme dotazníky, ale peníze jsme nedostali. Jedním z příkladů je vytopený dům pana Drahomíra Kantora v Plzni-Kotěrově. "Můžu poděkovat akorát elektrárnám, že nám daly slevu na elektriku, tím nám hodně pomohly," říká smutně.

Na přístup státu si ale nestěžují jen obyčejní lidé, výhrady mají také kraje. "Velmi mě mrzí především likvidace prvotních následků, neboť obce si musely objednat svoz odpadu, musely zaplatiti dezinfekční prostředky a podobně, a dneska mají obce neproplacené faktury za 90 miliónů korun," tvrdí například středočeský hejtman Petr Bendl.

Ministerstvo financí se brání tím, že peníze na odstraňování škod po povodních vyčlenilo a dostaly je jednotlivé resorty. Podle ministerstva už záleží jen na nich, jak pružně budou na žádosti reagovat. "Celkově v roce 2002 stát kryl v souvislosti se srpnovými povodněmi ve výši než sedm miliard korun a v roce 2003 by na nápravu povodňových škod šlo asi 20 miliard korun," vypočítává mluvčí Jaroslav Dědič a dodává, že dohlížet na samotné rozdělování a popohánět ministerské úředníky už resort financí nemůže.

Martin Hromádka, Michal Fila Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme