Peněz na vědu stát dává dost. Problém je distribuce, shodují se Langšádlová a šéfka Akademie věd

Akademii věd České republiky raketově vzrostly náklady na energii. Jejich zastropování a peníze ze státního rozpočtu pokryjí jen malou část. Měla by vláda zvýšit rozpočet na vědu?

Pro a proti Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

věda

věda | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Vždy by mohlo být ještě víc peněz, ale s ohledem na situaci, ve kterém jsme, děláme maximum možného,“ uvádí v Pro a proti ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová z TOP 09.

Přehrát

00:00 / 00:00

Akademii věd ČR raketově vzrostly náklady na energii. Měla by vláda zvýšit rozpočet na vědu? Debatují předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09)

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová varuje, že současný rozpočet povede ke stagnaci české vědy. „Navýšení o 200 miliard na energie, zaplať pánbůh za něj, ale pokryje jen 40 procent nárůstů cen elektrické energie a plynu.“

„Něco málo ušetříme na nákupu přístrojů, něco na stavebních investicích, ale to jsme pořád na 65 procentech nárůstů energií. Zbytek holt budeme muset řešit na úrovni ústavů všemi možnými úsporami,“ dodává předsedkyně.

Politička ale upozorňuje, že v roce 2021 byly výdaje na energie v AV ČR přes jedno procento z rozpočtu. „Po zastropování jsme stále asi jen na třech procentech celkového objemu rozpočtu instituce. Ta je navíc suverénním subjektem, proto se musí rozhodnout, jak a co bude podporovat.“

„ Máme spoustu velmi drahých a energeticky náročných zařízení, která prostě nemůžeme vypnout.“

Eva Zažímalová

„Celkově se rozpočet Akademie věd mezi lety 2012 a 2022 zvýšil o 50 procent. Jen mezi lety 2018 a 2022 se zvýšila podpora ze čtyř miliard na pět a půl. Nemůžeme tedy koukat jen na odhady pro příští rok,“ vyzývá Langšádlová.

„Rozpočet AV ČR je ale velmi strukturovaný a je velmi obtížné realokovat zisky jednoho ústavu do dalších,“ vysvětluje Zažímalová. „Jsme tak ve velmi, velmi obtížné situaci, máme spoustu velmi drahých a energeticky náročných zařízení, která prostě nemůžeme vypnout. Tím, že budeme méně topit, získáme jen drobné.“

Ministryně upozorňuje, že v akademii během deseti let přibylo víc než 30 procent pracovníků. „To je samozřejmě rozhodnutí instituce, ale i to ovlivňuje celkově dnešní ekonomickou situaci.“

„S Evropskou komisí a OECD budeme snažit dělat vyhodnocení efektivity vynakládaných prostředků na aplikovaný výzkum.“

Helena Langšádlová

„Ten nárůst lidí je v drtivé většině spojen s tím, že jsou najímáni na granty a to statistické tabulky nerozlišují,“ oponuje Zažímalová. „Kmenových zaměstnanců máme v zásadě pořád stejně.“

Podle předsedkyně situace české vědy ve srovnání zvláště s východem Evropy není špatná. „Nemáme právo si stěžovat, ale jak už jsem mnohokrát řekla, u nás není problém celková výše prostředků vydaných na výzkum a inovace, ale problém je s jejich distribucí a rozdělením,“ kritizuje Eva Zažímalová.

„Peníze na vědu a výzkum opravdu tečou do 15 kapitol státního rozpočtu. V tuto chvíli se s Evropskou komisí a OECD budeme snažit dělat vyhodnocení efektivity vynakládaných prostředků na aplikovaný výzkum. Jedna věc je objem peněz, druhá jestli je dokážeme efektivně využívat na to, co společnost potřebuje,“ uznává Helena Langšádlová (TOP 09).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme