Vysoké školy by si měly letos přilepšit o 900 milionů korun. Peníze půjdou na mzdy pedagogů
Rozpočet univerzit by se měl v letošním roce mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun, vyplývá to z dokumentu pracovní skupiny, která se na ministerstvu školství věnuje mzdové politice na vysokých školách. Finance mají být určené na odměňování vysokoškolských pedagogů.
Kvůli nespokojenosti s výdělky se 28. března na 12 fakultách chystají protestovat vyučující humanitních a sociálněvědních oborů. Vysokoškolský odborový svaz je na ten den podpořil vyhlášením symbolické stávkové pohotovosti.
Každý týden dostávám nějakou výpověď, uvádí k nízkým platům akademiků děkan filozofické fakulty
Číst článek
„Při zohlednění skutečnosti, že rozpočet vysokých škol již byl v roce 2022 posílen o 500 milionů korun, které lze využít na opatření ve mzdové oblasti, činí potřeba navýšení objemu prostředků pro vysoké školy pro období od 1. dubna do 31. prosince 2023 (…) 900,867.703 korun,“ píše se v materiálu pracovní skupiny k mzdové situaci na univerzitách.
Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je letos podle Ministerstva školství určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni. Další peníze podle mluvčí Ministerstva školství Anety Lednové plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj.
Udržet konkurenceschopnost
Pracovní skupina, jejíž vznik podle Lednové inicioval ministr školství Vladimír Balaš (STAN), měla za cíl navrhnout řešení financování univerzit. Česká konference rektorů (ČKR), Rada vysokých škol (RVŠ) a odboráři poukazují na to, že vysoké školství je dlouhodobě podfinancované.
Česká konference rektorů v pátek ve svém prohlášení uvedla, že žádá vládu o nápravu, protože akademické prostředí přestává být konkurenceschopné. Lednová ve čtvrtek řekla, že k problematice financování vysokých škol bude na pondělí 27. března svolané jednání. Bližší informace neuvedla.
Mzdy pedagogů humanitních oborů jsou nedůstojné, míní děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Číst článek
Podle dokumentu, který připravila pracovní skupina, by měl rozpočet pro veřejné univerzity v roce 2024 vzrůst oproti letošku o 10,8 miliardy Kč, v roce 2025 o 13,8 miliardy a v roce 2026 o 16,8 miliardy korun. Cílem je přitom to, aby výdaje na vzdělávání na vysokých školách dosáhly úrovně 0,65 procenta HDP.
Odpovídající měsíční mzda by podle dokumentu pracovní skupiny na Ministerstvu školství měla být pro profesora ve výši 100.000 Kč, pro docenta 70.000 Kč a pro odborného asistenta 55.000 Kč.
V roce 2022 podle materiálu, který údaje uvádí s odkazem na data v Informačním systému o průměrném výdělku, byla průměrná měsíční mzda profesora asi 98.000 Kč, docenta asi 73.000 Kč a odborného asistenta 51.000 Kč.
Podfinancované humanitní vědy
Výdělky učitelů se ale na různých fakultách liší. Nízké jsou podle tvrzení v dokumentu průměrné příjmy profesorů na právnických, filozofických, humanitních, teologických a uměleckých fakultách, a to včetně oboru architektury. U odborných asistentů je mzda podle materiálu nízká na všech fakultách s výjimkou fakult informatiky.
V roce 2022 podle dokumentu působilo v průměru na veřejných vysokých školách 30.665 zaměstnanců, jejichž mzda je hrazena ze státního rozpočtu. Z nich 15.271 byli akademičtí pracovníci, tedy profesoři, docenti či odborní asistenti. Odborní asistenti tvoří asi polovinu těchto akademiků.
V pracovní skupině ke mzdám na univerzitách zasedli zástupci Ministerstva školství, ČKR, RVŠ, odborů ve školství a Národního akreditačního úřadu. Zástupci resortu zároveň upozornili, že mzdová politika a určování počtu zaměstnanců je ale výhradně v kompetencích univerzit.
