Potravinářská komora: za zdravotní potíže z potravin nemohou pesticidy, ale sami spotřebitelé

Za většinu zdravotních problémů z potravin podle ministerstva zemědělství může špatné zacházení spotřebitelů. Zbytky pesticidů, tedy látek k hubení chorob rostlin a plevele, v potravinách podle něj velký problém nejsou, protože jsou přísně kontrolované. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci Potravinářské komory.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zbytky pesticidů v potravinách podle ministerstva velký problém nejsou | Foto: Rawpixel | Zdroj: Fotobanka Unsplash

„Většina onemocnění není z potravin, jak je koupíte, ale z toho, jak s nimi zacházejí, vaří, chladí a skladují spotřebitelé. A ne vždy jsou si spotřebitelé ochotní přiznat, že to vzniklo u nich doma,“ uvedla ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva Jitka Götzová.

Na státní úrovni se bezpečnostní potravin zabývají zejména ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví, ze státních orgánů pak Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a orgány ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví, tedy krajské hygienické stanice.

Mají včely rády řepku? ‚Ano, protože začátkem jara nic jiného v krajině není,‘ říká agrární analytik

Číst článek

Zachycováním zbytků pesticidů v potravinách se zabývají specializované kontroly. „Odebírá se okolo tisíce vzorků každý rok. Nálezů nevyhovujících vzorků nebo vzorků s překročenými limity je opravdu velmi málo,“ dodala Götzová.

V roce 2017 jich nevyhovělo 27. Jsou podle ní ale i výjimky, kdy se nalezne na vzorku třeba 30 pesticidů. Časté jsou případy na ovoci goji. „Obvykle nepřekračují maximální limit, ale je jich moc,“ uvedla.

Od roku 2002 funguje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který má na starosti hodnocení rizik. Podle Miluše Dvoržákové z České asociace pro ochranu rostlin jsou pesticidy v EU registrované vždy na určitou dobu, po níž musí být jejich účinky znovu vyhodnoceny.

Dědictví Agent Orange

„Neustále se zvyšují požadavky na bezpečnost přípravků,“ řekla. Od roku 2000 podle ní klesl počet povolených účinných látek z 943 na současných 479.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se v europarlamentu pesticidy zabýval, ale upozornil na některé nepříznivé jevy.

Narozené bez rukou a nohou. Ve Francii prošetřují souvislost pesticidů a nevysvětlitelných deformací dětí

Číst článek

„Při válce ve Vietnamu používala americká armáda nechvalně známý přípravek Agent Orange. Dodnes z toho mají lidé zdravotní následky jak tam, tak ve Spojených státech,“ uvedl. Jeho hlavní účinná látka je podle něj navzdory přísnému povolovacímu systému stále na evropském trhu jako herbicid.

Jako další příklad uvedl neonikotinoidy. „Ze strany zemědělců jsou považované za nezbytné, protože bez nich podle nich nelze mořit některá osiva,“ řekl Poc. Prokázala se ale jejich nebezpečnost pro včely a látky byly později zakázány. Některé země včetně ČR ale žádají o výjimku, dodal.

Podle Götzové bez nich některé rostliny, například cukrová řepa nebo mák, v jehož pěstování je Česko světovou velmocí, nevzejdou. „Látkami se namoří osivo, takže to nemůže zabít včelu, protože tam přiletí, až když rostlina kvete,“ dodala. V ochraně rostlin je podle ní důležité posuzovat i koncentraci látek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme