Levnější pro stát, lepší pro děti. Přechodní pěstouni nahrazují kojenecké ústavy
Díky státní podpoře pěstounů dlouhodobě klesá počet dětí v domovech a kojeneckých ústavech. Stát posílením takzvané náhradní rodinné péče ušetří, podle odborníků je navíc pro děti klíčová. I přes legislativní zakotvení dětských domovů jako poslední možnosti však v ústavech zůstává tisícovka dětí do tří let.
Česko je poslední evropskou zemí, která umisťuje děti mladší než tři roky do ústavní péče. Praxi dlouhodobě kritizují čeští i zahraniční odborníci, mezi jinými Výbor OSN pro práva dítěte.
„Přestože je v kojeneckých ústavech velmi dobře vzdělaný personál - a myslím si, že všichni v nich pracují s největším možným nasazením a láskou - není možné novorozenci, který to neurologicky a biologicky pro svůj vývoj potřebuje, zajistit jednu stálou pečující osobu,“ vysvětluje ředitelka organizace Lumos Petra Kačírková. „Zaměstnanci ústavů mají během své směny na starosti čtyři až šest dětí.“
Podle výzkumů zaostávají děti vyrůstající v dětských domovech za ostatními prakticky ve všech oblastech vývoje: mají horší výsledky v testech inteligence i socioemoční oblasti, častěji trpí samotou a depresemi. Důsledky jsou dalekosáhlé: podle údajů ministerstva vnitra například kolem 70 procent bezdomovců prošlo dětským domovem.
Iniciativní kraje
Směřování systému v roce 2013 změnila novela o ochraně dětí. Ta upřednostnila péči v rodinném prostředí před ústavní, která má sloužit pouze jako poslední možnost. Ani minulá, ani současná vláda přesto plánovaný konec kojeneckých ústavů pro děti do tří let neschválily. Iniciativu proto přebírají samotné kraje.
Ve Zlínském kraji přestali předloni děti umisťovat do kojeneckých ústavů úplně, v Moravskoslezském se ústavní péči snaží umisťováním dětí do rodin potlačit úplně. „Kraj mimo jiné cíleně oslovuje veřejnost tak, aby pěstounů přibývalo,“ říká vedoucí Odboru sociálních věcí Moravskoslezského kraje Daniel Rychlík.
„Aktivně pracujeme i s institutem takzvané pěstounské péče na přechodnou dobu, tedy nejlépe do návratu dítěte zpátky do biologické rodiny. V našem kraji žije v institucionální péči asi 600 dětí, zároveň máme 3600 pěstounských rodin a pěstounů. Počet dětí v pěstounské péči je tak násobně vyšší."
Počet dětí v kojeneckých ústavech i dětských domovech tak v posledních letech mírně klesá. Umisťování dětí do rodin přesto probíhá pomalu. Pěstounů je nedostatek, na vině jsou podle nich ovšem i soudy, které řeší svěření do péče i dlouhé měsíce. A pokud nevydají předběžné opatření o umístění do náhradní rodiny, děti zůstávají dál v ústavech.
Ekonomicky výhodní pěstouni
Požádat o pěstounství na přechodnou dobu může v podstatě kdokoli. Nejprve se musí podat žádost na orgán sociálně právní ochrany dětí. Ten posoudí, jestli zájemce splňuje všechny zákonem stanovené podmínky - jako například trestní bezúhonnost. Následně odešle žádost na kraj, který vypíše intenzivní přípravný kurz pro budoucí pěstouny. Na něm se uchazeči naučí, jak o děti z krizových situací pečovat.
Pěstounem se ovšem nestane každý - během kurzu ho hodnotí doprovodná organizace, která posudek pošle kraji. Až ten má poslední slovo. Pěstouni obvykle dostávají do péče děti ze stejného kraje, jednotlivé úřady ovšem mohou spolupracovat.
Náhradní rodiče stát podporuje i ekonomicky. Přechodní pěstouni dostávají 20 tisíc korun měsíčně bez ohledu na počet svěřených dětí, dlouhodobí 12 tisíc s jedním dítětem, s více dětmi se částka zvyšuje. Pokud jsou pěstouni oba manželé, odměnu bere jen jeden. Státu se tak podpora pěstounů oproti kojeneckým ústavům finančně vyplatí: podle čísel z roku 2017 stála ústavní péče o dítě do tří let 65 tisíc měsíčně.
