Pěstouni se postavili za novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Lepší pěstounská péče v rodině než ústav. S tímto argumentem se někteří odborníci i pěstouni opět postavili za novelu zákona o ochraně dětí. Vyzvali poslance, aby přehlasovali prezidentovo veto. Česko už léta sklízí kritiku za vysoký počet dětí v ústavech. V současné době jich tam vyrůstá na 11 tisíc.
Pomohlo by to i pěstounce Janě Luhanové, která se kromě dvou vlastních stará i o dvě další děti. Zdůrazňuje, že lidé v ústavech dělají, co můžou. Přesto si ale děti, které má v pěstounské péči, odtud odnesly traumata.
„Asi nejvýraznější příznak je takový ten hospitalizační – bušení hlavou do polštáře každou noc, pak nějaké dlouhodobější noční pomočování, ale také v běžném životě velmi nízká sebedůvěra, horší motivovatelnost, nejistota při změnách v cizím prostředí. To jsou asi ty nejmarkantnější následky ústavní výchovy,“ uvedla Jana Luhanová.
Někteří odborníci jsou ale proti zákonu. Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové by třeba umožnil příliš časté střídání rodin, což dítě traumatizuje.
„Právě přechodní pěstouni prosazovali, aby poté, kdy takzvaně odevzdají dítě dál, tak měli tři měsíce na psychickou rekonvalescenci. Co s tím dítětem nebo jak ono se s toho bude vzpamatovávat, z té změny, to už se nikdo neptá. Nehledě na to, že ve státech, které jsou zaměřené pouze na přechodnou nebo profesionální pěstounskou péči, tak tam běžně děti střídají x rodin, dokonce i do roka,“ řekla Marie Vodičková.
Ústavy sice nejsou pro opuštěné děti ideální, ale v České republice dobře fungují. Podle odborníků je zákon sice neruší, ale o svůj osud se bojí. Navíc se do nich někde investovalo nemálo peněz. Teď v nich žije na 11 tisíc opuštěných dětí. Od roku 2014 by do nich vůbec neměli chodit děti do tří let, později pak do sedmi let.
