Filip: Zemanovo jednání se zástupcem AfD nechápu. Poškozuje to zájmy Česka

Přijetí německého poslance z krajně pravicové Alternativy pro Německo Petra Bystroně prezidentem Milošem Zemanem je proti českým národním zájmům. V České televizi se na tom v neděli shodli předseda KSČM Vojtěch Filip a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Vadí jim, že AfD zpochybňuje takzvané Benešovy dekrety.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda KSČM Vojtěch Filip | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Prezident Miloš Zeman přijal českého rodáka a poslance krajně pravicové Alternativy pro Německo Petra Bystroně přesně týdnem, 23. září. Zároveň jednal také s bývalým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa a příznivcem krajní pravice Stevem Bannonem.

Steve Bannon na návštěvě u Zemana. Prezident přijal v Lánech bývalého hlavního Trumpova poradce

Číst článek

Při nedávné návštěvě Německa Zeman AfD za názory na Benešovy dekrety zkritizoval. Také podle něj jdou pro zájmům Česka.

Předseda komunistů Vojtěch Filip přijetí zástupce AfD na zámku v Lánech nepochopil.

„To je věc, která je zásadně proti českým národním zájmům," prohlásil Filip v České televizi. Zdůraznil mimo jiné to, že AfD nechce respektovat mezinárodní smlouvy, kterými jsou Česko a Německo vázány.

Zkritizoval zároveň bývalého českého prezidenta Václava Klause, který AfD několikrát podpořil.

„Jak může český politik spolupracovat s AfD, která má v politické linii boj proti České republice?“ dodal Filip. Klaus a Zeman tak podle něj poškozují národní zájmy.

Babiš: Benešovy dekrety jsou uzavřená záležitost. Tento problém už byl vyřešen

Číst článek

Krajně pravicová AfD před třemi lety v tiskové zprávě ohledně Benešových dekretů uvedla: „Dnešní Česká republika by jako členský stát Evropské unie a demokratická země udělala dobře, kdyby tyto dekrety 70 let po konci války konečně prohlásila za neplatné.“

Také předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura se domnívá, že není v národních zájmech Česka, aby český politik přijímal zástupce AfD.

Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka se ale o otázce Benešových dekretů a AfD mluví víc, než by si zasloužila. „Měli bychom to brát tak, že nikdo z nás revizi Benešových dekretů nechce," poznamenal.

Banon na cestě po Evropě

Steve Bannon zastával funkci Trumpova strategického poradce. Byl ale odvolán loni, když byl Trump kritizován za reakci na násilnosti vyprovokované bělošskými rasisty.

Nyní Bannon objíždí Evropu a pokouší se sjednotit evropská populistická hnutí. Vzniknout by za jeho pomoci mohla aliance sjednocující tyto strany.

Stanjura se domnívá, že pokud taková aliance vznikne, neuspěje. Nemyslí si, že by v této souvislosti ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu opustil některý poslanec Občanskou demokratickou stranu. Spekuluje se o osobě poslance Václava Klause mladšího.

Benešovy dekrety

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa.

Na jejich základě mimo jiné přišli někteří Němci o občanství, půdu a majetek. Dodnes se tak část Čechů obává prolomení těchto dekretů, kdy by sudetští Němci mohli chtít majetek zpět.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme