Trest za potraviny ve směsném odpadu? Zaměříme se na obchody a restaurace, říká ministr Hladík

V popelnicích na komunální odpad stále končí příliš mnoho zbytků potravin. Zatímco řetězce a restaurace by ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) trestal, domácnosti by chtěl k lepšímu třídění raději motivovat. „Za třídění, svoz a nakládání s odpady jsou v české legislativě odpovědné obce. Tam, kde mám žlutou nebo modrou popelnici, tak je naprosto logické, že u toho mám i tu hnědou,“ říká Hladík v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Hladík, ministr životního prostředí

Domácnosti mají celou řadu možností, říká ministr životního prostředí Petr Hladík | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na začátku června by měla Evropská komise zveřejnit konkrétní návrhy na závazné cíle ke snížení potravinového odpadu. Obecný závazek je, že do roku 2030 by Unie měla snížit potravinový odpad o polovinu. Česko patří mezi země, které na tom nejsou nejhůř. Jaký byste si představoval cíl pro Česko do roku 2030?
Tak nejhůř na tom sice nejsme, ale je to obrovská škoda, obrovské množství energie, úsilí, vody, oxidu uhličitého, který je potřeba na výrobu potravin, které se nakonec nespotřebují a vyhodí. Takže z pohledu šetrnosti, z pohledu využívání zdrojů je to pro mě osobně velmi důležité téma. Budu preferovat, abychom, byť na tom nejsme v celounijním srovnání vůbec špatně, tak abychom si sami přijali závazek, aby ta redukce byla na úrovni padesáti procent do roku 2030.

Česko neví, kolik potravin končí v koši. Ministr chce do roku 2030 o polovinu omezit jejich vyhazování

Číst článek

Takže i kdyby pro Česko Komise navrhla nižší normu, tak vy byste chtěl, aby Česko potravinový odpad snížilo o 50 procent?
Určitě ano. Musím připomenout zřízení potravinových bank, které bylo ukotveno za ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), když byl ministrem zemědělství. Tento krok část řetězců využívá, část ještě ne. Máme tady ale i další možnosti tak, aby nespotřebované potraviny nekončily na skládkách, jako jsou například bioplynky. Tím myslím zpracování gastroodpadů v bioplynových stanicích pro výrobu biometanu. Stejně tak u domácností může být cesta využití dvojím způsobem. Buďto kompostování – ať už domácí kompostování, nebo kompostování v nějakých komunálních kompostárnách – anebo opět shromažďování odpadu a využívání pro výrobu bioplynu.

Třeba Německo má už od roku 2019 strategii, jak snižovat potravinový odpad. Má nebo bude mít něco podobného i Česko?
My jsme teď zpracovali novou strategii cirkulárního Česka do roku 2040. V řádech týdnů by to mělo jít na vládu (strategie Cirkulární Česko 2040 vznikla ještě za minulé vlády, kdy resort životního prostředí vedl Richard Brabec z hnutí ANO, ministerstvo teď vypracovalo akční plán k naplňování strategie do roku 2027, který musí ještě schválit vláda – pozn. red.). A významnou část tam právě věnujeme předcházení vzniku odpadu, edukaci a následném zpracování odpadů v černé popelnici. Mendelova univerzita zjistila, že až jedna třetina černé popelnice je biologického původu.

A domácnosti mají celou řadu možností. Úplně nejdůležitější je edukace, co kupuji, jak uskladňuji a jakým způsobem vařím. Mně se velmi líbí projekt Chytřejší jídlem, který se teď pilotoval na území města Prahy a my bychom to rádi rozšířili pro celou republiku. Cíl projektu je začít u dětí. Tak jak jsme dokázali přes děti naučit Čechy, Moravany a Slezany třídit odpad do žlutých a modrých popelnic, tak je naučit předcházet vzniku odpadu u jídla. To se mi zdá velmi rozumné začít u dětí.

Jak spočítat, kolik odpadků lidé vyhodí v příštích letech? Vědci z Brna na to vytvořili aplikaci

Číst článek

Už dnes ministerstvo životního prostředí podpořilo skoro sto tisíc domácích kompostáren. Máme tady víc než 500 komunálních kompostáren a je tu obrovské množství hnědých popelnic, které se využívají pro biologický odpad, který potom může sloužit bioplynovým stanicím. Těch jsme za poslední roky podpořili asi jedenáct. A určitě tady je velký potenciál rozvoje právě výroby biometanu z gastroodpadu.

Někteří lidé hlavně z bytovek ale hnědou popelnici k dispozici nemají. A jak jste sám říkal, bioodpad stále končí v černých popelnicích. Dokážete si představit, že by se trestalo za to, když lidé budou vyhazovat do běžných černých popelnic bioodpad?
Chci zdůraznit, že obce jsou povinny separovat biologicky rozložitelný odpad. Ano, mohou si dneska vybrat různé metody. Lidé nemusí mít jenom jednu popelnici, můžu mít právě nějaký door to door (lidé mají malé barevné kontejnery na tříděný odpad přímo u domu – pozn. red.). Můžou mít samozřejmě středisko sběrného odpadu, domácí kompostér. Takže těch možností, jak separovat, je více. Nicméně povinnost separovat biologicky rozložitelný odpad na území České republiky už dnes platí.

Ale možnosti obcí jsou poměrně široké, takže záleží dost na jejich nabídce, a pokud si třeba majitel bytového domu o hnědou popelnici nezažádá, tak ji obyvatelé domu mít k dispozici nemusí…
Za třídění, svoz a nakládání s odpady jsou v české legislativě odpovědné obce. Tam, kde mám žlutou nebo modrou popelnici, tak je naprosto logické, že u toho mám i tu hnědou.

Velkou část směsného odpadu stále tvoří recyklovatelné materiály, říká antropolog Sosna

Číst článek

Dokážete si tedy představit, že by byly nějaké sankce, pokud lidé nebudou třídit bioodpad do hnědých popelnic nebo na kompost?
Určitě vidím mnohem lepší a důležitější cestu u dvou segmentů a to jsou řetězce nebo obchody a restaurace, jídelny, prostě gastrozařízení. U obou dvou jsou to právnické osoby, které už dneska musí s veškerým odpadem nakládat tak, aby s ním bylo naloženo jako s recyklovatelným. U části se tak dneska neděje. Zkušenosti jsou takové, že samozřejmě část biologicky rozložitelného odpadu končí i v kanalizační síti a na čistírnách odpadních vod. Takže na toto bychom se měli zaměřit.

Domácnosti jsou krok druhý, ale poměrně výrazný. Spíš bych šel cestou bonifikace, kde to bude fungovat, než nějakých zákazů nebo perzekucí. Například když jsem působil v Brně, tak jsme rozjeli projekt bioplynové stanice a systém svozu biologicky rozložitelných odpadů, abychom vyráběli bioplyn.

Jak chcete zařídit, aby restaurace a řetězce, které jste zmiňoval, ale možná i výrobci dávali gastroodpad doopravdy odděleně tam, kam patří?
Tady naopak formou restrikce jít musíme. Je naprosto logické, že odpad musíme evidovat a musíme evidovat to, jakým způsobem je využit. Samozřejmě naprosto nejlepší řešení je, pokud se ještě na sklonku doby trvání, když se ještě dá zpracovat, aby potraviny mohli sníst lidé. Ať už formou potravinových bank, spoluprací s charitami. Pokud to už není možné, tak aby byl bioodpad využit právě pro tvorbu biometanu nebo pro kompostování.

Povinnost darovat potraviny mají zatím jenom obchody nad 400 m čtverečních. Dokážete si představit, že by se rozšířila například i na výrobce nebo zemědělce?
Znova říkám, že je pro mě rozdíl povinnost jednotlivých obyvatel České republiky. Tam si myslím, že musíme jít spíš cestou edukace, vzdělávání, motivace lidí. Naopak u těch právnických osob, to znamená u výrobců, producentů, distributorů a zpracovatelů, jídelen, restaurací, tam si myslím, že je naprosto logické zavést jakýsi parametr sledování, abychom množství odpadu snižovali.

Plastový odpad je velkou bolestí světových oceánů. Řešením by podle vědců z Brna mohly být sinice

Číst článek

Jsou příklady konkrétních řetězců, které za poslední roky snížily množství odpadu. Jsou i některé obchody, které investovaly do technologií rozbalování odpadů, aby dokázaly separovat třeba plastový obal od potraviny, kterou lze využít pro druhotné zpracování. Takže touto cestou chceme jít. Jak podporou, tak nastavením pravidel. Určitě chci počkat na definitivní parametry ze strany Evropské komise. Ale potenciál u producentů a zpracovatelů je velký.

Ještě se jednou se zeptám na výrobce a zemědělce. Ministerstvo zemědělství povinnost darovat rozšířit nechce. Vy byste za ministerstvo životního prostředí něco takového prosazoval?
Tuto záležitost jsme s ministerstvem zemědělství neprobírali. Přijde mi logické, že to, co se nevyužije, nemá skončit na skládce, ale má skončit takovým způsobem, abychom to druhotně využili. Takže já určitě preferuji, aby tam, kde potraviny už neslouží pro naši stravu, tak jsme je dokázali využít jiným způsobem. U části ještě před koncem životnosti pro sociální účely, u části to může jít ke zvířatům a u části je nutné to použít pro kompostování nebo produkci biometanu.

Znáte dumpster diving?
Neznám.

Dumpster diveři chodí vybírat popelnice u supermarketů a zachraňovat použitelné jídlo. Je to poměrně rozšířené po celé Evropě. V Německu teď někteří ministři mluví o možném dekriminalizování takové činnosti, aby lidem případně nehrozil trest za snahu využít vyhozené, ale jedlé potraviny. Byla by to možná cesta i pro Česko?
Primárně bych chtěl, aby se v Česku potraviny nevyhazovaly, aby se prostě využily jiným způsobem. Buď právě pro lidi na okraji společnosti, bez domova, do potravinových bank. Tam, kde už to prostě není možné, tak pro zvířata nebo do bioplynových stanic nebo pro kompostování.

Jaké kroky tedy v nejbližší době plánujete, aby se to množství potravinového odpadu začalo snižovat? Celkové množství odpadu v Česku naopak postupně roste…
Množství komunálního odpadu do značné míry odráží ekonomickou situaci a hospodářství v Česku. Kontinuálně roste kromě dvou období kolem roku 2010 a v období koronavirové krize. Co se týká právnických osob, zhruba v polovině roku má Evropská komise přijmout závazný cíl a závazný ukazatel do roku 2030 pro celou Unii. A na základě toho jednotlivé členské státy toto budou aplikovat do národních legislativ. To je ten správný okamžik, který bychom měli využít i my tady v Česku. A určitě je to věc, která musí mít společném zájmu jak ministerstvo životního prostředí, tak ministerstvo zemědělství.

Jaká opatření budete navrhovat? Dotace, kampaně, změnu legislativy? Kolik peněz by na snižování potravinového odpadu mohlo jít?
Už dneska má ministerstvo životního prostředí celou řadu dotací na předcházení vzniku odpadů, ať už se to týká domácího kompostování, svozu biologicky rozložitelného odpadu, vzniku bioplynových stanic především na gastroodpad. Co se týká kampaní, ministerstvo životního prostředí podpořilo celou řadu kampaní i o předcházení vyhazování jídla. Financujeme to ze zdrojů Státního fondu životního prostředí z prostředků národních zdrojů. Ty chceme využít právě pro předcházení vzniku nebo nakládaní takovým způsobem, abychom tyto odpady snižovali.

Jakým způsobem? Chcete nějak rozšířit to, co už funguje? Co chcete dělat do budoucna?
Chcete po mně něco, co ještě ani nemáme formulované a napsané, takže neumím říct.

Jak je to u vás doma? Vyhazujete jídlo?
Určitě ne. My máme domácí kompost, takže všechno, co nevyužijeme anebo to jsou přebytky při vaření jako slupky od brambor, cibule, jde do kompostu.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme