Většina lidí nechce Hladíka za ministra životního prostředí. Vadí jim vazby na kauzu přidělování bytů
Většina lidí nechce za ministra životního prostředí kandidáta KDU-ČSL Petra Hladíka. Ukazuje to průzkum společnosti Median pro Český rozhlas. S případným nástupem Hladíka do ministerské funkce nesouhlasí téměř dvě třetiny respondentů. Jeho jmenování zbrzdil zhruba v půlce října zásah policie na brněnském magistrátu, kde Hladík působil jako náměstek primátorky. V kauze údajného kupčení s byty ale obviněný není.
„Já jsem byl požádán policií k tomu, abych podal vysvětlení, to jsem učinil,“ řekl koncem října v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda lidovců Petr Hladík.
Většina lidí nechce za ministra životního prostředí kandidáta KDU-ČSL Petra Hladíka
„Pro mě je teď osobně naprosto zásadní a důležité očistit své jméno, které bylo především mediálně poškozené,“ dodal.
Za ministra životního prostředí nechce Hladíka celkem 64 procent lidí. „Pouze 26 procent respondentů se domnívá, že by mohl Petr Hladík vykonávat funkci ministra životního prostředí. 64 procent respondentů se domnívá, že už jenom tím, že podal to vysvětlení, by se měl o tu funkci neucházet,“ řekl Radiožurnálu ředitel Medianu Přemysl Čech.
Lidovci ale za svým kandidátem stojí dál, potvrzuje jejich šéf Marian Jurečka, který je řízením ministerstva životního prostředí od začátku listopadu dočasně pověřený. „Stále platí za KDU-ČSL, ano, Petr Hladík je dál nominantnem na ministra životního prostředí,“ sdělil.
Premiér Petr fiala z ODS chce počkat zhruba měsíc, než případně Hladíka na šéfa resortu životního prostředí navrhne.
„Než budeme mít věrohodné informace a jistotu, jak to s případem je a zda Petr Hladík patří mezi ty osoby, u nichž existuje něco, co by bránilo výkonu funkce ministra. Tuto jistotu můžeme mít nejdříve tak za čtyři týdny,“ řekl Fiala.
V úterý za mé součinnosti policie prohledávala mou kancelář a ve středu ráno jsem byl podat vysvětlení osobně na policii. Podporuji, aby policie rozkryla případnou trestnou činnost a jsem připraven spolupracovat. Nyní po mně orgány činné v trestním řízení nic dalšího nechtějí.
09:47 – 20. 10. 2022
Přístup opozice
Proti jmenování Petra Hladíka se už dříve postavilo opoziční hnutí SPD. Podle předsedy Tomia Okamury není vhodné, aby se stal ministrem, dokud jeho roli v kauze neprošetří policie.
Hnutí ANO podle svého místopředsedy Karla Havlíčka rozhodnutí lidovců respektuje: „Oni do toho musí jít s tím, že ten dotyčný je zcela čistý. Pokud ne, tak to samozřejmě bude mít následky. Ale to si případně musí zodpovídat pan premiér.“
Přestože případné jmenování Hladíka do funkce ministra nepodporuje většina respondentů, předvolání politika na policii kvůli tomu, aby podal vysvětlení, vadí podle průzkumu jen třetině dotazovaných.
Podle zhruba každého desátého by pak v takovém případě politik určitě rezignovat měl.
„Když se podíváte, jak to probíhalo: policie, vyšetřování, zatčený lidi, výslechy a tak dále. Následovalo prohlášení Petra Hladíka, že on byl jenom pozván k vysvětlení. Je možné, že řada lidí tuhle jeho reakci vůbec nezaznamenala, případně jí nevěří a říkají ‚on se zase vymlouvá a kdo ví, jak to s ním je’. Druhá hypotéza je taková, že něco jsou ideály a něco je pak praxe,“ doplňuje šéf Medianu Přemysl Čech.
Podle komentátora Českého rozhlasu Radka Kubička může být rozpor v názorech spojený i s konkrétní politickou stranou.
„KDU-ČSL je malá politická strana, nemá moc velkou podporu, nemá moc velkou popularitu, takže to lidé možná směšují s politickou stranou a třeba jsou na pana Hladíka přísnější, než by byli na nějakého jiného politika, který by byl populárnější. Ale určitě platí, že v tuto chvíli by se pan Hladík neměl stávat ministrem a měl by počkat, až se situace objasní,“ míní.
Obvinění politika je pak důvodem k rezignaci podle 72 procent dotazovaných. Obžalování z trestné činnosti vnímá jako překážku pro výkon veřejné funkce skoro 80 procent Čechů.
Průzkumu společnosti Median, který probíhal od 31. října do 1. listopadu 2022, se účastnilo 1056 respondentů ve věku 18 a více let. Náhodná statistická odchylka činí 1,5 procent u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až 3,5 procent u postojů, které zastává 50 procent respondentů.
