Nárok Hanzlíka na odškodnění za Asanaci není promlčen, uvedl Ústavní soud. Disident na jaře zemřel
Česká justice podle Ústavního soudu chybovala, když kvůli promlčení zamítla žalobu signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka. Někdejší disident, který letos na jaře zemřel, žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB). Námitku promlčení vznesenou státem nelze akceptovat, plyne z nálezu, který Ústavní soud zveřejnil na svém webu.
Žalobou by se měl znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ústavní soud ale úterním nálezem nijak nepředjímá, zda jsou splněny ostatní předpoklady pro přiznání odškodnění, respektive v jaké výši.
Námitka promlčení vznesená státem u žaloby na náhradu škody způsobené v důsledku tzv. akce Asanace: bit.ly/3flmRSJ
09:08 – 06. 05. 2020
Že Hanzlík letos v 75 letech zemřel, potvrdila jeho advokátka Petra Gerlichová. Ústavní soud podle středečního nálezu neměl o jeho úmrtí povědomí, na obsahu rozhodnutí to ale nic nemění.
Odškodné přechází na dědice
Obecně platí, že v případě úmrtí může nárok přejít na dědice, musí se ale počkat na vypořádání dědického řízení. Poté bude záležet na postupu soudu prvního stupně. „Očekávám další překážky ze strany Obvodního soudu pro Prahu 7,“ řekla Gerlichová.
Hanzlík po nátlaku StB v roce 1982 odešel i s rodinou do Rakouska, do vlasti se vrátil po pádu totality. Žalobou podanou v roce 2007 se domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nátlaku příslušníků StB. Žádal dorovnání rozdílu mezi cenou, za kterou musel před vystěhováním prodat dům i s vybavením, a jeho skutečnou hodnotou. Také požadoval dorovnání rozdílu mezi starobním důchodem, který dostával, a jeho průměrnou výší, na kterou vzhledem k životním okolnostem nedosáhl.
‚Postel plná uprchlíků.‘ Helenu Medkovou přivedl mezi disidenty klavír
Číst článek
Za dům požadoval Hanzlík téměř 12 milionů korun, kvůli ušlému důchodu žádal přes 700 000 korun plus pravidelné roční dorovnání.
Mnohaleté soudní tahanice
Obvodní soud ani Městský soud v Praze žalobě nevyhověly kvůli údajnému promlčení nároku. Hanzlík neuspěl ani u Nejvyššího soudu.
Justice se ale během let neshodovala v tom, kdy k promlčení jednotlivých nároků došlo, zda deset let po vystěhování z Československa, nebo deset let po pádu komunistické totality, anebo až v roce 2007, tedy tři roky po odsouzení Jana Puklického, jenž šéfoval komunistické tajné policii v Brně.
Hanzlík v ústavní stížnosti uvedl, že žalobu podal záměrně teprve poté, co skončilo trestní řízení proti vykonavatelům akce Asanace. Celá akce, jejímž cílem bylo vypudit z Československa odpůrce totality, tak byla podle Hanzlíka postavena mimo zákon.
