Medializování Mlejnkovy osoby může civilní rozvědku poškodit, říká její tehdejší šéf Bublan

Vláda neshledala důvody k odvolání Petra Mlejnka z čela Úřadu pro zahraniční styky a informace. Mlejnek měl sehrát pozitivní roli při objasňování kauzy Dozimetr. Právě kvůli informacím o kontaktech šéfa rozvědky s klíčovou postavou této kauzy, podnikatelem Michalem Redlem, se vznášely otazníky nad jeho dalším působením. Hostem večerního vysílání Radiožurnálu byl bývalý ředitel civilní rozvědky, následně také ministr vnitra František Bublan.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr vnitra za ČSSD a šéf zpravodajské služby František Bublan

Bývalý ředitel civilní rozvědky, následně také ministr vnitra, poslanec a senátor za ČSSD František Bublan | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

„On, stejně jako kdokoli jiný z ostatních šéfů služeb v České republice, musí mít prověrku na přísně tajné. Pokud by samozřejmě takovou prověrku nezískal, tak v té chvíli nemá kompetenci k tomu, aby vykonával tuto funkci. “

Vít Rakušan (ministr vnitra za STAN)

Vy máte zkušenosti jak z vedení civilní rozvědky, tak také z vlády. Považujete z obou těchto pohledů výsledek středečního jednání kabinetu, tedy setrvání pana Mlejnka v čele rozvědky, za rozumný?
Tak on nemohl být jiný, protože vláda musí vyslovit souhlas na návrh ministra vnitra. Pokud by ministr vnitra dal návrh, aby byl odvolán, tak by to zase vláda musela schválit. Takže tento postup je celkem jasný. Já jsem také očekával, že se to bude všechno vázat na dokončení prověrky, respektive na to, aby pan plukovník Mlejnek měl prověrku na přísně tajné. To si myslím, že je jediná silná podmínka, která může i vyloučit všechny pochybnosti, které tam nastaly nebo které by mohly nějak ovlivnit to jeho další působení ve službě.

Na druhé straně nepoškozuje už v tuto chvíli to, jak se veřejně rozebírá osoba a kontakty šéfa civilní rozvědky, chod této tajné služby?
Musím se přiznat, že moc dobrý dojem z toho nemám. Samozřejmě poškození tady může nastat. Zvláště civilní rozvědka je hodně závislá na zahraničních kontaktech, takže tam by mohlo nastat určité ochlazení nebo respektive vyčkávání, jak to všechno dopadne a spolupráce by nemusela být úplně stoprocentní, jak to bylo třeba v minulých letech. Ale říkám, je to ale pouze taková moje domněnka. Moje zkušenost je taková, že jsem tam nastoupil, to jsem nebyl jaksi příliš známý, tak první půlrok byl skutečně oťukávající, než jsme se poznali a než jsem nastavil kvalitu skutečně bez nějakých problémů, silnou spolupráci.

Petr Mlejnek, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace | Foto: René Volfík/ČRo, Profimedia/CEVRO | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Vnímáte to, co se odehrává, co se objevuje v médiích okolo pana Mlejnka, jako boj o to, kdo bude mít vliv na tajnou službu?
A to si myslím, že ne. Protože zase civilní rozvědka nemá takový vliv na vnitřní politiku, nebo aspoň neměla by mít. To jsou informace ze zahraničí a jsou důležité třeba pro ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra samozřejmě také, ale ne v takové míře jako pro zahraničí. Takže tady si myslím, že politický vliv nemusí být tak silný nebo respektive zájem o to mít tu službu pod kontrolou nemusí být tak velký.

Už jste mluvil o tom, že důležité je, jestli pan Mlejnek získal prověrku na nejpřísnější stupeň, na přísně tajné. Ale on už teď má prověrku na tajné. Podle serveru Aktuálně.cz ovšem při jejím prodloužení tajné služby neřešily kontakty pana Mlejnka z doby jeho podnikání, tedy z těch posledních let. Mimo jiné tedy kontakty na pana Redla, o kterých se píše v médiích. Toto je standardní, že při prodloužení prověrky na stupeň tajné se něco takového nezkoumá?
Standardní to není, ale já vycházím z toho, že pan Mlejnek byl soukromý podnikatel. Takže tam se hledělo asi na to, aby při tom svém podnikání neměl nějakou příležitost něco porušit, nějakou utajovanou informaci, ke které by se normálně asi nedostal. Takže pokud ovšem člověk nastupuje do státní správy, do bezpečnostních složek, tak tam by ta prověrka měla být daleko důkladnější a detailnější. A tam si myslím, že by měla být i spolupráce ostatních a služeb včetně policie, která by k tomu také mohla přidat své informace.

‚Top secret‘ situace

Teď tedy pan Mlejnek prochází prověrkou na stupeň přísně tajné, na nejpřísnější stupeň. Jak dlouho to může trvat?
Přísně tajné může trvat i rok. To záleží skutečně na tom, v jaké fázi už to to je. Myslím si, že to podal možná tak před dvěma měsíci nebo možná i dřív, takže už asi nějaké výsledky tam jsou a také se trošku vychází z předchozí prověrky, že se některé věci znovu neobjasňují. Ale počítám, že minimálně půl roku a možná i delší dobu to může trvat. Záleží také, jestli se tam vyskytnou nějaké pochybnosti, nebo ne. Potom je ta prověrka delší.

Žádné negativní poznatky k osobě pana Mlejnka z bezpečnostní komunity nepřišly, říká Rakušan

Číst článek

A je únosné takto dlouho čekat?
Může nastat určitý problém. Já si umím představit to, že přijde nějaká informace od nějaké zahraniční služby a bude tam napsáno ‚top secret‘. Takže on by se s tím neměl seznámit. A měl by si říct, tak já tady mám náměstka nebo nějakého ředitele odboru, který má tu prověrku na přísně tajné, tak to předám jemu, ať to vyřídí. Bude muset v tom být zdrženlivý a respektovat to, že ještě nemá to nejvyšší prověrku.

Deník N informoval o tom, že prověrky svých lidí dělá vždycky tajná služba, kde lidé pracují. Což tedy vlastně znamená, že pana Mlejnka teď na nejpřísnější stupeň mají prověřovat jeho vlastní podřízení. Přijde vám toto v pořádku?
Tak praví zákon. Mně přijde v pořádku to, že si služba prověřuje svoje vlastní příslušníky a zaměstnance.

I když je to šéf té služby?
Ne. Ale právě říkám, jenom ty ostatní. A u šéfa, tam bych byl asi trošku opatrnější nebo respektive tam by asi zákon mohl přinařídit, aby do toho vstoupily ještě ostatní služby, aby nedocházelo k tomu, že vlastně jeho podřízení budou rozhodovat o tom, jestli dostane prověrku nebo ne. To není zrovna nejlepší přístup. Ale u ostatních zaměstnanců je to samozřejmě na místě kvůli utajení a tak dále. To je v pořádku.

Vy máte zkušenost jak šéfa civilní rozvědky, tak také ministra vnitra. Když teď vezmeme působení ministra vnitra, nakolik může a má ministr vnitra sám prověřovat kandidáty na posty ve vedení tajných služeb? Má být odkázán jenom na výsledky prověrek, nebo má sám pátrat a zkoumat, jestli v minulosti kandidáta není něco problematického?
Pokud ho nezná, pokud s ním dříve nespolupracoval na nějaké jiné pozici, tak by si asi měl vyžádat nějakou referenci od bezpečnostní komunity u nás, a pokud možno co nejširší. To si myslím, že by měl udělat. Jestli je to pan Rakušan udělal, nevím, ale někde jsem četl, že snad nějaké reference dostal. Jestli byly dostačující, anebo se týkaly pouze toho působení pana Mlejnka v armádě…

Tak to ani jeden z nás neví.
To nevíme.

Tomáš Pancíř, ban Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme