VIDEO: Zpochybňování členství v NATO svědčí o tom, že jsme se nepoučili, říká generál Petr Pavel
Po smrti tří českých vojáků drtivá většina politické reprezentace podpořila naše setrvání v zahraničích misích. Přesto ale někteří politici tyto mise zpochybňují. Jaké zájmy má v Afghánistánu Česká republika? Armádní generál Petr Pavel byl hostem pořadu Interview Plus.
„Stali jsme se členy NATO a Evropské unie a tím se hlásíme nejen k benefitům, které z tohoto členství plynou, ale i k závazkům. Je to také o tom, že nejsme uzavřeni ve vlastních hranicích, ale vnímáme, že v dnešní globalizované době se problémy bezprostředně či nepřímo odrážejí i u nás,“ tvrdí bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel.
Afghánistán podle něj představoval pro Českou republiku bezpečnostní riziko, které je dnes menší než v minulosti. „Pokud se kterákoli země stane územím bez pravidel, kam se stahují extremisté z celého světa a kde se mohou cvičit k útokům proti našim zemím, tak je v našem přímém zájmu tomu předejít,“ pokračuje Pavel.
Zároveň si klade otázku, proti komu či čemu by měli vojáci chránit české hranice, jak požadují někteří politici. „Jsme obstoupeni hradbou partnerů a přátel, z čehož můžeme do určité míry těžit. Ale ne tak, abychom toho zneužívali,“ upozorňuje někdejší náčelník generálního štábu.
Vývoz demokracie?
Státy, které se účastní mise v Afghánistánu, ji podle Pavla považují za nezbytnou k tomu, aby se z válkou rozvrácené země stal standardně fungující stát. „Nikdo neočekává, že to bude demokracie západního typu, ale minimálně stát, ve kterém funguje vláda a zajišťuje základní funkce,“ zdůrazňuje.
Pavel připouští, že zhroucených států je po světě více, ale ne každý se stal útočištěm extremistů a teroristů. „V Afghánistánu byli vycvičeni teroristé, kteří spáchali útok na Světové obchodní centrum v New Yorku,“ připomíná důvod následné invaze do Afghánistánu z roku 2001.
Putin varoval NATO před přijetím Ukrajiny a Gruzie. Vidí to jako agresivní krok Západu
Číst článek
Ruská hrozba
Severoatlantická aliance podle závěrů červencového summitu viní Rusko z toho, že ji svými akcemi ohrožuje, podrývá euroatlantickou bezpečnost a mezinárodní pořádek. „Rusko neskrývá, že bude chránit ruské menšiny, ať už jsou kdekoli. A když se podíváme, jak početné jsou v pobaltských zemích a jak se Rusko vyjadřovalo k alianci, bylo na místě ho považovat za když ne přímou, tak potenciální hrozbu,“ vysvětluje.
Naopak Rusko nesouhlasí s dalším rozšiřováním aliance ke svým hranicím. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přitom v červenci zopakoval, že počítá s budoucím přijetím Gruzie.
„Aliance nikoho nenutí, aby se stal jejím členem, naopak státy mají velký zájem do ní vstoupit, a to byl i případ České republiky. To, že dnes naše členství a zakotvení zpochybňujeme, svědčí o tom, že jsme se nedostatečně poučili z historie a že nesledujeme, co se kolem nás děje,“ podotýká Pavel.
Připouští, že reakci NATO na ruskou invazi do Gruzie v roce 2008 je z dnešního pohledu možné hodnotit jako slabou. „Rusko díky okupaci území v Gruzii, anexí Krymu a přítomností na Donbasu úspěšně blokuje jakýkoli pokrok Gruzie či Ukrajiny na cestě do severoatlantických struktur,“ konstatuje.
