Smejkal: Největšími hrozbami podzimu jsou mutace a neochota lidí se očkovat proti koronaviru

Tento týden se otevřela možnost nechat se naočkovat proti koronaviru pro lidi starší 30 let. Podle epidemiologa a šéfa skupiny MeSES Petra Smejkala ale mnozí z nich s ustupující pandemií ztrácí o očkování zájem. „Musí zdůrazňovat, že nebudou mít těžký průběh, ale nejde o ně, ale o společnost,“ řekl Radiožurnálu. Dodal, že čím více se nemoc bude šířit, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku mutací, které jsou jednou z největších hrozeb podzimu.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Smejkal | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Do čela ministerstva zdravotnictví se vrací Adam Vojtěch (za ANO). Je to pro vás dobrá nebo špatná zpráva, nebo prostě jen zpráva?
Je to pro mě asi trochu lepší zpráva než pan ministr Arenberger vzhledem k tomu, jaké bylo jeho působení v čele resortu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Celý rozhovor s epidemiologem a šéfem skupiny MeSES Petrem Smejkalem

V čem je to dobré, že Adam Vojtěch vstupuje podruhé do téže vody?
Je dobré, že na zbytek volebního období, je tam člověk, který resort zná a nebude se muset s ním další dva nebo tři týdny seznamovat. Je to dobré v tom, že Adam Vojtěch není obtížen žádnými podezřeními nebo konflikty zájmů. Vždycky jsem ho vnímal jako slušného politika. A je to dobré v tom, že Adam Vojtěch už s pandemií něco zažil, jakkoli se můžeme na jeho období dívat různě.

Vidíte možnost pro návrat mezioborové skupiny MeSES do struktur ministerstva zdravotnictví?
Budeme spolupracovat, pokud bude chtít pan ministr spolupracovat. Dobře se zná s panem docentem Maďarem (epidemiolog Rostislav Maďar - pozn. red.). Minulý rok jsem ho také poznal, takže se s některými z nás zná. A buď v rovině osobní, nebo jestli osloví MeSES, tak budeme připraveni spolupracovat, jako jsme byli ostatně vždycky.

Aktuálně jste v zahraničí, ale online jste se v pondělí zúčastnil rady pro zdravotní rizika. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová tam prezentovala dlouhodobější výhled potírání pandemie. Co vás na tom zaujalo?
Je dobré, že to vzniká. Zaujalo mě to, že je to po měsících až skoro do začátku příštího školního roku, tedy do září, do října. Je to samozřejmě výhled, co by se mohlo dít, protože všichni víme, že nás situace může překvapit.

Jsou tam některé věci, se kterými bychom mohli polemizovat, třeba do jaké míry se bude testovat v podnicích nebo závodech na začátku příštího roku. Rámcově je dobré, že něco takového vzniká. Jak víte, tak my také pracujeme na takovém výhledovém dokumentu a když to budeme koordinovat, tak to bude jedině dobře pro náš stát.

‚Testování má smysl‘

Odborná veřejnost se znovu dělí třeba v otázce plošného antigenní testování. Například rektor Univerzity Karlovy a lékař Tomáš Zima v DVTV říká, že už není nutné, protože proočkovanost je velká. Také zmínil, že by ho vypnul. Má podle něj smysl, když epidemie kulminuje. Uvedl i, že se testy dělají, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Říká to správně?
No, pan rektor toho už řekl hodně. Nemyslím si, že je správně říkat, že je nesmysl plošně testovat. Mimochodem budeme tento týden jako MeSES vydávat dokument k testování, takže se k tomu vyjádříme podrobně.

Mezioborová skupina chce, aby se ve firmách testovalo i během prázdnin. A na podzim ve školách

Číst článek

Závisí to samozřejmě na tom, jaká je incidence případů v dané zemi a také na tom, v jakých oblastech chcete plošně testovat. Teď plošně testujeme ve školách a za mě mělo velký význam testování v podnicích. Myslím, že dokud nebudeme na (incidenci) 25 na 100 tisíc obyvatel - kde ale budeme brzo - tak rozhodně testování smysl má. Otázkou je, jestli antigenní nebo PCR testování, všichni víme, jaké jsou limity. Řekl bych, že je to trochu složitější, než si myslí pan rektor.

Než Petr Arenberger rezignoval na post ministra zdravotnictví, tak vydal ještě jedno rozhodnutí. Vláda nově považuje za bezinfekčního i toho, kdo dostal první dávku vakcíny proti covidu-19. Někteří vakcionologové říkají, že to není úplně dobře. Co si myslí hlavní epidemiolog IKEMu?
Šalamounsky bych řekl, že je lepší jedna dávka než žádná. Účinnost vakcíny je něco jiného než infekčnost. Účinnost samozřejmě maximálně stoupne až po druhé dávce, ale samozřejmě je velmi účinná i po první. S tím souvisí infekčnost, ta jde ruku v ruce, i když to není úplně to samé. Určitě ano, jste méně infekční nějakou dobu po první dávce, ale není to ideální. Rozhodně byste neměl po první dávce tu druhou vynechat, pokud se bude řešit.

Je to trochu politické rozhodnutí, ale smysl to dává v tom, že více lidí přijde před prázdninami na první dávku. Zvýší se motivace lidí se očkovat. A z hlediska celé společnosti to třeba dopadne lépe, než kdybychom přísně trvali na dvou dávkách.

Ale musí se s tím říct, že musí přijít na druhou dávku. Tohle vám krátkodobě umožní v téhle době cestování a trochu víc výhod, ale nemůžeme se odklonit od toho, že dvoudávková vakcína je dvoudávková a že to schéma musí být dokončeno, i když na horní hranici povoleného intervalu.

Ztráta zájmu o očkování?

Očkování jako nástroj ke zvládnutí pandemie ve vás vyvolává nějaké nové otázky?
Ne, jenom je třeba neustále zdůrazňovat, že je to i hlavní cesta, jak se vypořádat s mutacemi. Čím rychleji budeme naočkováni... A to je mimochodem i trochu zádrhel pouze první dávky. Protože když u dvoudávkových vakcín v určitém intervalu nedáte druhou dávku, tak budete vytvářet u viru potenciál vytvářet varianty.

Epidemie silně brzdí, říká Dušek. Další nápor na nemocnice už i díky očkování neočekává

Číst článek

Musíme pořád říkat, ať se lidé nechají očkovat a to co nejrychleji. Jestli se nebudeme chtít na podzim testovat, tak jedinou cestou je očkovat co nejvíc lidí a týká se to i mladých. U nich se musí zdůrazňovat, že třeba nebudou mít těžký průběh a nejde úplně o ně, ale jde o celou společnost.

Trochu vnímám takový snižující se zájem o očkování. Nevidí už dramatickou situaci a neví, proč by se měli nechat očkovat, a to zejména ti mladší. Není to dobře. V tomhle ohledu to nabídnutí jedné dávky i s ohledem na cestování motivační krok a dává to smysl. Je to jediná cesta, kterou máme, protože všichni víme, že imunita po prodělání nemoci nevydrží tak dlouho jako po očkování.

Mluvíte o mutacích... Už zmíněný rektor Univerzity Karlovy se v DVTV také ptal, kde jsou nebezpečné mutace v Česku, když čísla nakažených klesají? Ve středu například bylo zachyceno 658 případů na koronavirus.
To musíme vědět, proto musíme sekvenovat, to znamená detekovat mutace. Sekvenaci nebudeme dělat z tolika vzorků, z kolika jsme doufali. Jsou tady, všichni o nich víme, zatím všechny byly pečlivě vytrasovány.

Ale to neznamená, že tady nebudou a že nepřijdou právě ze zemí, kde očkování je na hladině jednoho, dvou nebo deseti procent. To je přesně prostředí, kde si virus rád zamutuje, a s nějakým cestovatelem v létě se k nám vrátí. To je největší hrozba pro podzim vedle toho, že se lidé přestanou chtít nechat očkovat.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme