Epidemiolog Smejkal: Nemá smysl si odebírat protilátky, pojďme se raději očkovat

Čím vyšší bude proočkovanost, tím menší bude pravděpodobnost, že bude koronavirus dále mutovat. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl epidemiolog a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace Petr Smejkal. Zdůraznil také, že nemá smysl očkování odkládat kvůli měření protilátek. „Měření protilátek strašně nabobtnalo a je to v souvislosti s očkováním zbytečné. Není důvod očkování odkládat,“ uvedl Smejkal.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Epidemiolog Petr Smejkal vyvrací mýtus, že při velkém množství protilátek má u jedinců očkování větší nežádoucí účinky | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V úterý přibylo 213 nakažených koronavirum, o dvě pětiny méně než před týdnem. Počet pacientů je pak nejnižší od srpna 2020. Čím to je, že jsou čísla taková? Dodržujeme vše, co dodržovat máme, lidé chodí na očkování nebo je to všechno se vším?
Je to asi všechno se vším, plus nám pomáhá nastupující léto, protože virus určitou sezonnost má. Takže všechno dohromady. Ale jak pořád říkáme, vyhráno ještě nemáme.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Smejkal: Třetí dávka bude u rizikových skupin nejspíš potřeba. Páteří očkování by měli být praktici

Bude teď počasí problém, nebo tropické teploty pomohou k tomu, že čísla budou dále klesat a virus se nebude tolik rozšiřovat?
Tak velký význam to nemá. Obecně je to virus, který je citlivý na sucho a vysokou teplotu. Ta je ničí, to je dobré. Ale možná, že lidé před sluncem utečou do uzavřených prostor. Ta sezonnost má vliv a vidíme, jak se situace na jižní polokouli v tuto chvíli zhoršuje. Takže určitý vliv to má, ale není to nic zásadního. Důležitý je mezilidský kontakt a mezilidský přenos.

Sněmovní kluby ANO, ČSSD a KSČM vetovaly ve středu snahu ODS podpořenou TOP 09, aby dolní komora jednala o zrušení stavu pandemické pohotovosti. Nejsou takové kroky ještě unáhlené? Znamenalo by to totiž i konec protiepidemických opatření ministerstva zdravotnictví.
Pokud by to znamenalo právně nemožnost vymáhat nebo ukončit opatření, tak je to špatně. Musíme mít legislativní nástroje k tomu, aby opatření byla a byla vymáhána, ač jsou malá. Ideální by bylo mít pandemický zákon, který je funkční. Všichni čekáme, až takový zákon bude.

Nejsem právník, ale musíme mít právní nástroj, který je v souladu s demokratickým právním systémem a který epidemiologii pomáhá. Spousta nařízení byla zpětně správním soudem shozena, ale opatření jsou nutná a je nutné je právně vymáhat.

Všímáte si, jestli lidé vše dodržují, nebo na to tak nedbají a ani si nenasadí roušku, když jdou do tramvaje?
V tramvaji bych se opravdu přimlouval za to, abychom s ochranou úst vydrželi co nejdéle, byť je to v letních měsících nepříjemné. Lidé to dodržují jak kde. Spousta lidí je očkovaných a berou to na lehčí váhu. Roušky a respirátory jsou minimum, u kterých chápu, že nám vadí, ale zbavíme se jich až na konci.

Očkování vs. imunita

V posledním stanovisku MeSES píšete, že „je potřeba se připravit na situaci, kdy může být vhodné alespoň v některých částech populace podat posilovací dávku vakcín“. Co je ta posilovací dávka a kdo o ní má rozhodnout?
O tom se hodně diskutuje i celosvětově a zatím se k tomu nikde nepřikročilo. Uvažujeme o střednědobém a dlouhodobém výhledu, tedy někdy na podzim. Víme, že nejúčinnějším prostředkem i proti zrádným variantám je dosáhnout co největší proočkovanosti. V tuhle chvíli virus nemá šanci změnit svou tvář a mutovat. Tím, že dosáhneme jen částečné proočkovanosti, virus vyvine ještě větší úsilí tohle udělat. Asi bude namístě u starších věkových skupin a u pacientů, kteří mají problém s imunitou, touto třetí dávkou imunitu opět nahodit k větším hodnotám, ať už buněčnou, nebo látkovou. Prostě zvýšit imunitu alespoň u některých ohrožených skupin obyvatel. Ale rozhodnuto ještě není, počkáme na doporučení vakcinologické společnosti.

Česko eviduje další případy nakažlivějších mutací. ‚Klíčové je hlídat příjezdy,‘ říká vedoucí laboratoře

Číst článek

Pokud to tedy vezmu laicky, platí u očkování: čím více dávek, tím bude imunita násobně silnější?
To úplně ne. Máme občas i problém s tím, že lidem se řekne, že stačí jen jedna dávka u dvoudávkového schématu – už i druhá dávka se občas zdá být problémem v některých politických rozhodnutích. A to není dobře. Částečná imunita opět zvyšuje šanci toho, že se nám tady virus rozšíří nebo zmutuje do nějaké varianty. Když se podíváte na indickou mutaci delta, která se šíří ve Velké Británii, tak vidíme, co to může dokázat. Byť se to zatím neprojevuje na nemocnosti a zátěži nemocnic.

Dosažení co největší kolektivní imunity je i cestou, jak zabránit tomu, že se virus změní v zákeřnou variantu. Kdybychom všichni měli dvě dávky a měli proočkováno 85 nebo 95 procent populace, nemuseli bychom o třetí dávce na podzim uvažovat.

Další varianty se ale objevují, vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Jiřincová vyjmenovala ve vysílání Radiožurnálu, že kromě britské varianty se 27 případů indické, 59 jihoafrické a sedm případů brazilské. Je to podle vás očekávatelné nebo varující? Máme být v pozoru?
Čím více budeme sekvenovat, tím lépe. Jsou státy jako Island nebo Velká Británie, které sekvenují daleko více než my. Velká Británie, myslím, sekvenuje až třicet procent všech pozitivních PCR vzorků. Nemusí to být ani sekvenace, stačí diskriminační PCR, tzn. pozitivní test, který určí variantu.

Obecně čím více, tím lépe. Je to i otázka peněz, ale je to dobrá investice. Vezměte si, že čím více budeme sekvenovat, tím rychleji odhalíme mutaci a tím rychleji vytrasujeme všechny kontakty a tím více ušetříme na opatřeních, která by musela následovat. Berme to jako dobrou investici, což testování je. Je to nejlepší protiepidemické opatření, i s diskriminací a určování mutací a variant.

Diskriminace neočkovaných?

Stále není zcela dořešené očkování u praktiků, některým se do toho kvůli distribuci ani nechce. Je ještě šance to napravit?
Určitě je. Není jen jedno řešení. Praktičtí lékaři jsou i výhledově ti, kteří by měli být páteří toho, jak doočkovat největší množství populace. Nedokážu si představit, že na podzim to budou opět dělat nemocnice. Ve chvíli, kdy budeme muset dostat všichni třetí dávku, praktici to sami nezvládnou. I pokud by se postupovalo postupně, měli by to být z mého pohledu oni, protože znají nejlépe své pacienty a pacienti jim věří. Spolu s dobrou očkovací kampaní je to na nich.

Praktičtí lékaři by měli očkovat vakcínou Pfizer. Podle šéfa sdružení se domluvili s ministerstvem

Číst článek

Teď teprve dostali Modernu a mohli očkovat Pfizer, který se předtím musel skladovat při daleko nižší teplotě. Spousta lidí teď kvůli komplikacím odmítá AstraZenecu a vektorové vakcíny, což byly vakcíny, které se k nim dostaly. Velká velká očkovací centra asi létem skončí, nemocnice odvedly velký kus práce a teď to bude na tom, aby zbytek populace proočkovali praktičtí lékaři.

Jsou lidé bez očkování znevýhodňovaní?
Takhle to nevnímám. Není to znevýhodňování. Měli bychom více motivovat lidi, aby na očkování přišli s tím, že se bude muset neočkovaný při vstupu na akci jinak testovat nebo prokázat, že nemoc v posledních 180 dnech prodělal. Mně to jako diskriminace nepřipadá, připadá mi to jako ochrana okolí. Test jako náhrada za očkování je alternativou. Je to stimulace na tom, že se život ulehčí tím, že se očkovat necháte, protože imunita vydrží déle.

Nejdříve je ale třeba lidi přesvědčit, aby na očkování přišli. Spolupráci na kampani přitom nedávno odmítl hokejista Jaromír Jágr. Řekl, že ji nepodpoří, protože má dost protilátek a na očkování nepůjde. Když tohle slyšíte, nejspíš vám to neudělá radost.
To se bohužel nedostalo do veřejného prostoru, mluvili jsme o tom posledně – měření protilátek strašně nabobtnalo a je to v souvislosti s očkováním zbytečné. Není důvod očkování odkládat, když si změříte protilátky. Myslím, že to má několik důvodů. Hlavním z nich je, a to je velký mýtus, že když budete mít vysokou míru protilátek a půjdete na očkování, tak budete mít větší nežádoucí účinky. To také není pravda, žádná studie to nepotvrdila.

Neodebírejme si protilátky a pojďme se očkovat. To platí po tříměsíční době poté, co jste prodělali covid. Po nějaké době o tom nepřemýšlejte a jděte se očkovat. Nemá to smysl si odebírat protilátky.

Jaký bude podzim?

Žáci a učitelé mohli tento týden odložit roušky i ve zbytku republiky – tedy ve Zlínském, Jihočeském a Libereckém kraji. Mají si je pro jistotu doma schovat? A nejen učitelé, ale i my všichni ostatní?
Do podzimu by bylo dobré si je schovat, ale jsou k dostání. Takže na ně nezapomenout.

Jaká tedy bude covidová situace na podzim?
To je ta milionová otázka. Musíme být na podzim připraveni. Může být dobrá, souvisí to s mírou proočkovanosti a s tím, jestli zabráníme šíření nebezpečných nakažlivějších variant viru.

Ale nikdo vám to neřekne, proto by bylo dobré být připravení, ať už formou screeningového testování, když se vrátíme z dovolených nebo se žáci vrátí do škol, pořád tlačit na to, aby i v podzimních měsících dodržovali lidé o to víc opatření, nezapomněli na roušky a respirátory a uvědomili si, že dokud se celý svět nezbaví pandemie, tak jsme dost malý stát na to, abychom si to mohli oslavit na Karlově mostě a říct si, že jsme to zvládli. Dokud to nezvládne celý svět, pořád budeme žít s tím, že se sem může nějaká nebezpečná varianta viru dostat. Je tak velmi dobré, že se západní svět podělí s rozvojovým světem o vakcíny, protože proočkovanosti je nutné dosáhnout v celém světě.

Předpověď expertů: Na podzim budou hrozbou mutace a návraty z dovolených, další lockdowny neočekávají

Číst článek

Jednou to přestane, ale tento podzim opravdu nechceme, aby připomínal loňský podzim – tedy aby se nám situace nedostala tam, kde byla loni, a abychom neměli problémy. Vypadá to tak, že budou lokální ohniska v místech, kde lidé očkování nejsou, to je nejpravděpodobnější varianta. Je dobré, abychom byli připraveni na rychlé odhalení, rychlé testování a rychlé vytrasování všech kontaktů. Doufejme, že to bude na lokální úrovni a že lokální ohniska budeme schopni uhasit. To znamená také nezapomenout, nemyslet si, že koronavirus s létem zmizel.

Od 1. července se zvýší maximální počet účastníků na kulturních akcích na 5000 venku, částečně budou i na stání. Pokoušíme trpělivost viru, nebo máme situaci pod kontrolou?
Záleží na tom, jak akci uděláte a jak zodpovědní budeme. Ideální je systém TNO, tedy člověk, který má 180 dní po prodělání nemoci, má negativní test nebo byl očkován. Ten je nerizikový. Ostatní by si měli uvědomit, že, byť to nebude po nich vyžadováno, je dobré kvůli sobě i ostatním jednu z podmínek splnit. Záleží to často na tom, jak organizátor akci udělá a jak je zodpovědný. Obecně zapomínáme na to, že odpovědnost by měla být, jak je to běžné v jiných zemích, na organizátorovi, majiteli restaurace a provozovateli, jak dobře to uspořádá a jestli se poradí s odborníky, aby to bylo bezpečné.

Hodně jste mluvil o testování, které je důležité. Testování doporučuje MeSES po dovolených, při nástupu nového člověka i u brigádníků. Při nástupu nového zaměstnance se tak má testovat celá firma?
Stačil by ten člověk, který se vrátí z dovolené. Ten by test měl absolvovat. To se týká těch, kteří nejsou očkovaní nebo jsou očkováni jednou dávkou a byli v některé rizikové oblasti, což může být dovolená i v České republice. Ti lidé by měli jeden test podstoupit. Asi je k tomu odpor. Zase vyvstane otázka, kdo to zaplatí. Ale jak pořád opakuji, je to test a test je dobrá investice, abychom neplatili víc za následky.

Štěpán Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme