Epidemiolog Smejkal: Čísla klesají pomaleji, než jsme čekali, ale věřím, že zažíváme poslední lockdown
Nárůst počtu potvrzených pozitivních případů je sice ve srovnání s minulým týdnem nižší, podle epidemiologa Petra Smejkala ale čísla neklesají tak rychle, jak si odborníci představovali. Řekl to ve svém pravidelném rozhovoru pro Radiožurnál. „Důležité je nyní hlavně rozjet testování ve firmách, protože tady se odhalují ložiska, která by mohla brzdit pokles,“ myslí si Smejkal.
Doktor Petr Smejkal je hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, člen Rady vlády pro zdravotní rizika a člen nezávislé rady MeSES. Co je MeSES?
Je to Mezioborová rada pro epidemické situace, naše odborná skupina, o které jsme mluvili minulý týden. Máme i webové stránky. Je tam dokonce uvedeno, což je správně, že jsme pod ministerstvem zdravotnictví jako nezávislí odborníci, kteří radí. Sen, který jsme měli, se tak splnil, ale teď samozřejmě uvidíme, jak to bude fungovat.
Kolik aktuálních rad a doporučení už jste vydali?
Nyní jsme vydali tři základní, dlouhodobější doporučení. Totiž že by se lidé neměli bát toho, kdyby se vláda zamyslela nad prodloužením intervalu mezi dvěma dávkami vakcín. Už po první dávce se výrazně snižuje zátěž jednotek intenzivní péče. Ukázalo se to všude ve světě, nebyli bychom první.
Epidemiolog Smejkal: Doufám ve Velikonoce v přírodě. Souvislost mezi vakcínou od AstraZenecy a krevními sraženinami se zatím neprokázala
Naše druhá rada je maximální důraz na vyšetřování mutací. Každá laboratoř, která dělá PCR, by měla zároveň udělat základní rozlišení britské, jihoafrické a brazilské mutace. Je to důležité, aby se nám sem zase nedostala mutace, o které nevíme. V tom případě bychom se vrátili zase na úplný začátek, jako se to stalo v lednu s britskou mutací.
Naše třetí doporučení se týkalo toho, že si také nemyslíme, že bychom měli po 21. březnu něco radikálního měnit. Prostě musíme vydržet do doby po Velikonocích.
Před tímto rozhovorem jsem si říkal, že se pokusíme vyvarovat jednoho slova, a to je rozvolňování. Zkusíme to?
Zkusíme to.
Nebude to tedy příliš optimistické. Když se podíváme na středeční čísla, vidíme téměř 14 tisíc pozitivních testů na covid. Hodnota R je 0,97. Co to znamená?
Je to pokles, je to o 10 procent menší číslo než minulý týden. Nicméně já bych si ten pokles představoval rychlejší. Vydržme. Uvidíme, jaký bude trend tento týden. Nemohu to zatím nějak analyzovat. Možná se na tom podepisuje testování ve firmách, tedy že je záchytů víc, což by jednoznačně bylo dobře. Ale počkejme si. Pokles pokračuje, ale je trošku pozvolnější, než jsme si mysleli.
Není to jako v Portugalsku, o kterém jsme také před několika týdny mluvili a kde pomalu začínají pouštět děti do škol.
Ale my se tam také můžeme dostat.
PCR test zadarmo
Hodně lidí upíná pozornost k Velikonocům. Tentokrát spíš jestli to nebude možný bod zlomu. Co když takový bod zlomu nepřijde?
On přijde. Definujme si ale bod zlomu – jestli bod bodem zlomu myslíme, že poté dojde k onomu slovíčku, které nechceme říkat, tak jestli to nebude po Velikonocích, tak to bude v nejbližší době. V tomto jsem optimistou. Pokud zabráníme tomu, že se zde rozšíří jiná mutace, tak o této už víme, jak se šíří, jaké má bazální reprodukční číslo…
Hrad odmítl pro své zaměstnance zakoupit respirátory z Číny. Trvá na evropském certifikátu FFP2
Číst článek
Důležité je nyní hlavně rozjet testování ve firmách, protože tady se odhalují ložiska, která by mohla brzdit pokles.
To se ale, pane doktore, znovu dostáváme k tomu, že jeden antigenní test za týden není bůhvíjaká hitparáda. Je jeden antigenní test za týden jen dodržování vládních opatření, nebo to má i nějaký faktický význam?
Každý test je dobrý. Nicméně bohužel ano, může to vést k zase opačnému efektu: když má člověk antigenní test negativní, tak zajásá a myslí si, že celý týden už nemůže nikoho nakazit. To není pravda.
Včera jsme o tom opět jednali. Byl jsem požádán o schůzku s předsedy svazů průmyslu, schůzku moderoval pan ministr Havlíček. Byla to trošku napjatá diskuse. Myslím, že si všichni dobře uvědomují, že je dobré chránit své zaměstnance, ale stále tam vyskakuje, což úplně chápu, že to je také otázka finanční. Pro menší firmy je to velká finanční zátěž.
Také stále tápou v tom, který test si koupit. Nemohu vám říct, který test, kterou firmu vybrat – dostal bych se do konfliktu zájmů. Seznam testů musí vydat nezávislá instituce. Já mohu dát jen jednoduchou radu, že musí jít o testy z nosu. Čím hlubší výtěr, tím lepší. Někdy nejsou špatné ani testy zezadu z úst. Prostě musí to být dobrý test a antigenní testování musí proběhnout nejméně dvakrát týdně – než tady budou kapacity PCR testů, které to převezmou.
Hlavní je očkování a testování. Na ministerstvu vznikla odborná skupina, vede ji Smejkal
Číst článek
Nepřišla na tom setkání řeč i na to, jestli by bylo ve finanční moci státu dávat jeden PCR test týdně zadarmo?
Přišla na to řeč. Říkal jsem to.
Vy nejste stát.
Já nejsem politik, dokonce jsem si říkal, že překračuju čáru, kterou bych neměl. Ale musel jsem to říct, protože někteří byli hodně naštvaní, že prostě toto už nedají, protože je to bude hodně stát. Nejsem politik, ale myslím, že by to stát měl hradit, protože firmy samozřejmě bude cena testů zatěžovat. Ale dělají to pro své zaměstnance, dělají to pro zdraví.
Myslím, že se ta investice vyplatí, když se provoz udrží v chodu. Ale nejsem ekonom. Jestli je toto základní problém, tak to někdo zaplatit musí.
Nejde o žádnou banální situaci, ale o nesmírně tragické, pro mnohé zoufalé období beznaděje a frustrace. Mnozí jsou na dně psychicky, fyzicky i finančně. Stačí málo a může něco společensky nastat?
No jasně. Já to naprosto chápu. Já jsem ještě šťastný člověk: mám práci a dělám to, co mě baví. Vnímám, do jakých problémů se zejména menší podnikatelé dostali. Teď ještě musí kupovat testy. Když to ale porovnáme s některými západními zeměmi, tak jsme v tomto zaspali – jak s motivací lidí třeba při trasování, tak i v náhradě ušlého zisku.
Smrtnější britská mutace
Mluvíte o trasování. Celou dobu pandemie nás provázejí termíny „testování“ a „trasování“. Vláda teď nařídila trasování a testování ve firmách. Bavili jsme se o tom, že jeden antigenní test týdně nemá valný význam. Když se přece jen něco dělá, proč neklesá počet hospitalizovaných s covidem a počet lidí ve vážném stavu?
Ten vždy dobíhá. Pokles hospitalizací se zákonitě musí projevit s latencí, domnívám se, že koncem tohoto týdne nebo příští týden. Pokles záchytů ale není tak rychlý, jak bychom čekali, takže klesá pomalu i počet hospitalizací.
U hospitalizací nyní navíc jde o lidi v mladší věkové skupině, než byli loni, hospitalizace je tak delší, s nemocí bojují déle. Nemocnice budou v kritické situaci ještě týden dva.
Zaznamenal jste nějaké studie, které by dokazovaly, že britská mutace je smrtnější?
Už jde o převažující názor. Jasně napsané jsem to nikde neviděl, ale kolegové mě upozornili, že jde v podstatě o fakt.
„Mutace“ je další často používané slovo. V Bretani zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledky PCR testů. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ve vzdálenější části dýchacích cest nebo analýzy krve. Jsme připraveni na to, že si virus s námi bude i přes veškerá drsná opatření fatálně hrát i v budoucnu?
Jsme, ale ne do takové míry, abychom nemohli vůbec předvídat. Toto mohly být jednotlivé případy. Občas je obtížné diagnózu i odběrem stanovit. Čím rychleji se nám povede očkování, tím méně nás virus bude překvapovat. Ale mutace nás překvapovat mohou, proto je musíme odhalovat brzo a rychle zaizolovat.
Když se ohlédneme o 100 let zpátky na pandemii takzvané španělské chřipky, vidíte tam některé shodné znaky?
Vidím. Lidé k tomu v mnoha ohledech přistupovali se stejnou nedůvěrou. Už tenkrát nosili roušky a stejně se o nich hádali. Byly skupiny, které na to měly jiný názor. Ale tenkrát se o tom daleko méně vědělo, lidé dokonce měli za to, že jde o bakteriální onemocnění.
Byly to čtyři vlny, které zabily hodně lidí. Ale nakonec to také zmizelo. Lidstvo přežilo, virus zmizel. Hráz imunity zřejmě byla taková, že další mutace byly naprosto benigní. Chřipka se pak ale vracela, pandemií chřipky během 20. století bylo hodně.
Verdikt lékové agentury
Asi se bude hodně mluvit na úrovni Evropské komise a EU o takzvaném covid pasu. Co soudíte o takovém instrumentu?
Jsem jednoznačně pro. Vyvolává to samozřejmě negativní emoce u těch, kteří říkají, proč by měli být diskriminovaní, když nejsou očkovaní. Ale já si myslím, že se nejedná o žádnou diskriminaci. Naopak to podnítí u těch váhajících chuť nechat se očkovat. Já jsem rozhodně pro.
Jde jen o to, při jaké úrovni proočkovanosti populace začnete pasy vydávat. Kdybychom to udělali v tuto chvíli, můžeme počítat s tím, že se naprostá většina lidí, na které se s očkováním ještě nedostalo, naštve, že je někdo zvýhodňován.
Neměl bych ten práh tak nízko. Vezměte si, že proočkované budou rizikové skupiny nebo starší občané, tak proč jim s tímto pasem neumožnit něco, co by mladší nemuseli brát jako něco, co by jim měli závidět? Je to samozřejmě tenká hranice, ale já bych to jako bůhvíjaké porušování lidských práv nebral. Ale to až ve chvíli, kdy ta dostupnost vakcíny pro většinu populace nebude taková, jaká je teď.
Doba na uvolnění opatření ještě nenastala. Cesty mimo okres by měly zůstat zakázané, říká viroložka
Číst článek
Většina zemí EU pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca. Česko zatím ne, čeká na výsledky zkoušek a doporučení EMA. Je správné čekat?
Je, protože co já jsem viděl, neprokazuje se žádná kauzalita mezi očkováním a krevními sraženinami. Krevní sraženiny způsobuje spousta záležitostí, mimo jiné i covid. Čili je možné, že daní lidé dostali covid krátce po očkování, i těch jsme měli hodně. Je možné, že to bylo z různých jiných příčin. Krevní sraženiny se dějí a dávat to do souvislosti s vakcínou, kterou už dostaly miliony lidí na celém světě… Zůstal bych klidným a počkal na verdikt EMA.
Dalším často používaným slovem je „lockdown“. Řekl jste, že doufáte, že je to poslední lockdown. To už nám nezbývá než doufat?
Vždycky doufáme. Nikdy nemůžete říct, že něco víte. Vše mi ale říká, že je opravdu poslední.
Děkuju, Velikonoce jsou svátky naděje, stejně jako Pesach.
Všechno je teď biblické, viďte? Myslím, že bylo dobré, kdyby lidi Velikonoce strávili někde venku sami v přírodě. O to se budeme snažit, o to bude velká debata, jaká opatření budou přes Velikonoce. Jako milovník přírody se budu zasazovat o to, abychom mohli být sami někde na sluníčku, pokud bude hezky. Bude nás v přírodě spousta, ale budeme sami.
Tak příští týden na shledanou.
Snad to bude optimističtější.
