Podplukovník Šnajdárek: Mobilní telefony na misích představují bezpečnostní hrozbu
Elektronický boj je odvětví s přísnými pravidly. Rozpoznání hrozeb v kybernetickém prostoru, využití elektrozbraní nebo eliminace nástražných výbušných zařízení. To vše je náplní výcviku, který v Litvě absolvuje čtyřicet českých vojáků. Práci jednotky popisuje v rozhovoru pro Radiožurnál podplukovník Petr Šnajdárek.
V čem je česká jednotka elektronického boje specifická?
Specifická je v tom, že využívá celý set schopností, které jsou určeny pro přímou podporu a ochranu jednotek v poli.
Slyšet a vidět a přitom být neviditelný. V Litvě trénují čeští vojenští specialisté na elektronický boj
Číst článek
Co si pod tím představit?
Například plnění úkolů podpůrných opatření elektronického boje, kterým se rozumí včasné varování proti hrozbám přicházejícím z elektromagnetického spektra. Cílem je tedy zachytit a identifikovat vyzařování a upřesnit jeho zdroje s cílem okamžitě rozpoznat hrozící nebezpečí, případně navrhnout v oblasti elektromagnetického spektra účinná protiopatření.
Plnění úkolů elektronických ochranných opatření si lze představit jako soubor aktivit k eliminaci těchto hrozeb a zajištění účinného využití spektra vlastními prostředky navzdory působení protivníka. Dá se říct, že set našich schopností je možno za jistých podmínek využít jako součást efektivního působení i proti tzv. hybridním hrozbám.
Konkrétně tady v Litvě čelíte jakým hybridním hrozbám?
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že se jedná o výcvikovou misi. Naším cílem je tedy poskytovat veliteli mise eFP (předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance - pozn. red.) informace nezbytné pro okamžitá rozhodnutí týkající se adekvátních elektronických ochranných opatření a případně i podpory dalších taktických činností, které mohou být realizovány v rámci mandátu eFP. Z tohoto pohledu se dá říct, že se zaměřujeme na aktivní i pasivní elektronická ochranná opatření redukující možnosti nebo působící jako prevence proti využití elektromagnetického spektra pro hybridní účely.
Rizika se změnila, očekáváme nárůst kybernetických hrozeb, říká šéf BIS Koudelka
Číst článek
Jakou techniku to vyžaduje?
Jednoznačně moderní sofistikovanou techniku. Velkým benefitem je, že tu máme techniku českých výrobců, se kterými úzce spolupracujeme na vývoji a výrobě pro udržení tzv. vlastního národního know-how. Armáda České republiky se zaměřuje na oblast pasivních sledovacích, ochranných rušících systémů, které jsou jednou ze základních součástí elektronického boje.
Jakým způsobem může v elektronickém boji fungovat spolupráce mezi jednotlivými národy?
Spolupráce je většinou zaměřena na výcvik v takzvané interoperabilitě. Tedy vzájemné součinnosti v koordinaci efektivního a účinného použití prostředků a společných postupů.
Je česká technika zajímavá i pro alianční státy?
O naši techniku s benefitem našeho zaměření na tuto oblast včetně spolupráce ve výcviku a přípravě osádek je jednoznačný zájem. Přistoupili jsme i k mezinárodnímu projektu PESCO (Permanent Structured Cooperation), kde jsme se stali vedoucí zemí projektu v oblasti elektronického boje. Společně na něm pracujeme s Německem, pobaltskými státy, Nizozemskem a Švédskem. Je to zajímavé protnutí vojenské spolupráce v rámci NATO, Evropské unie a podpory domácího průmyslu.
Týká se elektronický boj jen vojenských cílů?
Zde je nutno zdůraznit, že elektronický boj je ryze vojenskou činností, kterou je možno realizovat pouze v souladu s platnými pravidly, a proto způsob jeho použití záleží na konkrétních podmínkách a úkolu. Musíme se na to dívat jako na celek. Vojenské cíle jsou jedna věc, ale i nechtěné použití třeba civilního bezpilotního prostředku tzv. dronu, mobilních telefonů nebo jiných prostředků v operačním prostoru, může představovat pro jednotky hrozbu. My se snažíme najít vhodné prostředky způsoby a metody k tomu, jak chránit vlastní jednotky i před hrozbami, které plynou nejenom z dlouhodobě používaných, ale i nových technologií.
Je tedy problém, když vojáci používají mobilní telefony na misích? Nebo i mimo mise?
Při nasazení jednotek do operačních prostorů aplikujeme standardy, které minimalizují rizika plynoucí z nevhodného použití elektronických zařízení závislých na využití elektromagnetického spektra, včetně mobilních telefonů. Důvodem je skutečnost, že i když jsou mobilní telefony, různé aplikace apod. skvělými nástroji komunikace, představují i jistou bezpečností hrozbu.
Jak spolupracujete s jednotkami, které se zabývají kybernetickým prostorem?
Vzájemně spolupracujeme a doplňujeme se. Naším cílem je najít optimální spolupráci, kdy jednotka zjistí potenciální hrozbu v elektromagnetickém spektru a kolegové z kybernetické jednotky implementují opatření, snižující, čí úplně eliminující rizika této hrozby.
Čeští piloti v Estonsku měli už devět ostrých vzletů, vzdušný prostor této pobaltské země chrání od září
Číst článek
Jakou pozici má elektronický boj v rámci NATO?
Je to velmi perspektivní oblast a zásadním způsobem se klade důraz na to, abychom v tomto prostředí uměli jako armády států NATO fungovat. To není jen o použití technologií, ale i o tom, naučit se v tom prostředí vzájemně se doplňovat a čelit hrozbám.
Klade na to aliance dostatečný důraz?
Zejména v poslední době jednoznačně ano.
Je to dlouhodobá věc, nebo problematika posledních let?
Jde to v souladu s vývojem bezpečnostního prostředí a ve vazbě na rozvoj a použití techniky a technologií. Hrozby před deseti lety v této oblasti nebyly takové, jakým čelíme dnes a rozhodně se jejich charakter nebude ani v blízké budoucnosti stávat méně významným. Ba naopak. S příchodem stále nových a nových technologií bude potřeba rozvíjet tyto schopnosti a udržovat nastavené trendy v oblasti vedení elektronického boje.
Co je hrozba?
Z pohledu elektronického boje se jedná o činnosti a aktivity, které ohrožují nebo znemožňují využití elektromagnetického spektra pro plnění vlastních úkolů a dosažení vlastních vojenských cílů.
Litva a Lotyšsko. Téměř 300 českých vojáků vyrazí na misi do Pobaltí v půlce června, oznámila Šlechtová
Číst článek
A konkrétně?
Například existují prostředky, které mohou narušit nebo oklamat naše systémy velení a řízení. To jednoznačně hrozbou je. My jim musíme čelit, musíme proti nim používat naše moderní technologie a hledat způsoby, jak naše systémy ochránit. Nesmíme zapomínat, že použití jednoduchých elektronických zařízení např. ve vazbě na nástražné výbušné systémy může způsobit zásadní ztráty na životech, což známe z prostředí nasazení v operacích na území Afghánistánu, Iráku apod.
Můžete mi říct příklad z Afghánistánu?
Každá akce má reakci. Například vozidla musí být vybaveny prostředky elektronické ochrany. Jsou to prostředky, které zamezí odpálení nástražného výbušného systému na dálku nebo předání informací o pohybu našich jednotek apod. Nemusí jít jen o mobilní telefon, jednoduché radiostanice nebo různé dálkové ovládače, ale mohou být využity i daleko sofistikovanější technologie.
Je možnost převzít kontrolu nad zařízením nepřítele?
To je poměrně zjednodušená otázka. Za určitých taktických předpokladů a při splnění technických možností ano. Ale vždy je nutné řešit technické i operační omezení, v závislosti na situaci.
Kde vidíte budoucnost elektronického boje?
Je to velmi perspektivní oblast a je nepostradatelnou vojenskou činností k dosažení, splnění požadovaných cílů v soudobých operacích, tak i operacích blízké budoucnosti. Přestože lze elektronický boj, resp. jeho činnosti a opatření realizovat samostatně, musí být vždy řešen v kontextu komplexního přístupu s ostatními aktéry na bojišti nebo při nasazení v operačním prostou.
Jeho rozvoj je přímo úměrný k zaváděným technologiím v civilním i vojenském prostředí. Jednoznačně bude důležité mít schopnost včasné výstrahy a následně okamžité reakce na danou hrozbu a hlavně její rozpoznání.
