Pezoldová exkluzivně pro ČRo: Věřím, že majetek dostanu zpět

Čtyřicet miliard korun je odhadovaná hodnota majetku, který po českém státu požaduje hraběnka Alžběta Pezoldová. Tato žena se za svobodna jmenovala Schwarzenbergová a prohlašuje se tedy za dědičku hlubocké větvě známého šlechtického rodu. POSLECHNĚTE SI ROZHOVOR S PEZOLDOVOU.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zámek Hluboká | Foto: Agentura CzechTourism

Činí si nárok třeba na zámky Hluboká nebo Český Krumlov či na Schwarzenberský palác poblíž Pražského hradu. Své soudní spory se státem ale zatím prohrává. Naposledy před několika dny, kdy požadovala vydání pozemků v pražské Zlaté uličce.

Přehrát

00:00 / 00:00

POSLECHNĚTE SI ROZHOVOR s Alžbětou Pezoldovou.

Alžběta Pezoldová je usměvavá dáma, která si rozhodně nepotrpí na důstojnost šlechtického majestátu. Působí spíš plaše a jakoby s omluvou přiznává, že nemluví česky. Je českou občankou, ale má i rakouské, německé a švýcarské občanství.

Prý se cítí jako Středoevropanka. S nadsázkou řečeno, kdyby vyhrála své soudní spory, patřila by jí polovina jižních Čech. Co by s tak obrovským majetkem dělala?

"To, co děláme s našim majetkem jinde. Budeme ho obhospodařovat, budeme se k němu chovat jako ti, kdo za něj mají zodpovědnost. Vynasnažíme se udělat to nejlepší. V Zimbabwe, Rakousku i jinde máme pozemkový majetek, takže už máme zkušenosti a dost jasné představy, jak by s tím měl člověk smysluplně nakládat," říká Pezoldová.

"Samozřejmě je tady i spousta majetku, který má kulturní význam. Doufám, že se o něj také postarám, aby se z něj mohla veřejnost těšit i nadále tak, jako dosud. Kdyby bylo po mém, tak bych ho zpřístupnila ještě víc než teď," pokračuje šlechtična.

Problémem je Lex Schwarzenberg

Aby Pezoldová uspěla, musely by soudy zrušit takzvaný Lex Schwarzenberg, tedy normu z roku 1947, která vyvlastnila hlubockou větev rodu. Jenže Ústavní soud o zákonu zatím pokaždé odmítl rozhodnout. Pezoldová se tak o majetek neúspěšně soudí už sedmnáct let.

"Člověka napadají různé myšlenky, ale že bych s tím přestala, nad tím jsem opravdu vážně nepřemýšlela nikdy. A to proto, že jsem přesvědčená, že majetek jednou dostanu zpátky. Hlavně proto, že takzvaný Lex Schwarzenberg, tedy zákon 143 z roku 1947 je zákonem, který nemá v právním řádě moderního demokratického státu co pohledávat," podotýká Pezoldová.

"Takže pro mě je to otázkou trpělivosti a ochoty čekat. Klidně přiznávám, že bych svůj čas ráda trávila něčím jiným než vedením soudních sporů, na světě jsou veselejší věci. Podle mě ale má smysl nevzdat se na půli cesty, když už jste do něčeho investoval tolik energie," říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historik Zdeněk Hazdra ve Světě o desáté.

Alžběta Pezoldová je prostě přesvědčená, že jednou se k majetku svých předků dostane. Připomínám jí, že znárodnění, které rodinu postihlo, nebylo nějakým československým výmyslem. Po válce jde společnost vždycky směrem do leva: Vždyť se znárodňovalo i v Británii nebo Francii. To Pezoldová chápe. Její případ je ale podle ní jiný.

"Srovnání s Anglií a Francií není úplně správné, protože tam se za znárodnění platilo odškodné. A to se v našem případě nestalo. Takže znárodnění za odškodné je něco, co sice nepovažuji za smysluplné, ale to je vedlejší. Je to postup, který je legitimní a odpovídá ústavě. Ale znárodnění bez náhrady, pokud to není forma trestu, neodpovídá ani československé ústavě z roku 1920," domnívá se hraběnka.

Spor vede i s Karlem Schwarzenbergem

Situaci Pezoldové komplikuje ještě jeden spor: s nevlastním bratrem a českým politikem Karlem Schwarzenbergem. Ten se v jejích snahách o vrácení majetku odmítá angažovat. Navíc, pokud by stát majetek rodině přece jen vydal, Alžběta by se s Karlem musela soudit o to, komu by připadnul. Pro Pezoldovou je to hodně nepříjemné téma.

"Dřív jsme spolu měli dobré vztahy. Teď jsme se ale rozešli kvůli postupu při restitucích. Je to jediný spor mezi námi, ale je hluboký," vysvětluje Pezoldová.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Adolfu Schwarzenbergovi a osudu jeho majetku mluvil na Radiožurnálu Zdeněk Bezecný z Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Pezoldová podle svých slov přesto sledovala, jak její nevlastní bratr během českého předsednictví Evropské unie na zámku Hluboká hostil evropské ministry zahraničí. Na zámcích Český Krumlov i Hluboká se už podívat byla. Ptám se jí, co cítila, když se procházela po místnostech, které považuje za svůj majetek.

"To je dobře, že jste mi to připomněl, to bylo moc dobré. Byla jsem na prohlídce zámku v Českém Krumlově, ale bylo to v češtině, takže jsem nerozuměla. A na Hluboké jsem byla, to už je dávno, myslím, že to byl roku 1986, spíš ještě dřív. Byli jsme tam s anglickým přítelem," vzpomíná Pezoldová.

"Během prohlídky zámku řekl průvodce: Adolf Schwarzenberg zemřel bez potomků a tím hlubocká větev Schwarzenbergů vymřela. A pak zopakoval, že z hlubocké linie už nikdo nezůstal. Trošku jsem se musela snažit, abych se nezačala smát. Můj anglický přítel do mě dloubnul a pošeptal mi: ,Tak k němu přece běž a řekni mu kdo jsi. Určitě bude mít radost.' Tak jsem opravdu šla, pozdravila jsem ho a řekla jak se jmenuji. Průvodce se na mě podíval a řekl: ,Ach tak', a šel dál," pokračuje šlechtična.

Karel Schwarzenberg | Foto: Pavel Bílek

Alžběta Pezoldová mi v obličeji trochu připomíná britskou premiérku Margaret Thatcherovou. I verva, s jakou vede své spory by k tomu srovnání vybízela. Pezoldová reaguje s úsměvem.

"Ne, jako Železná lady se vůbec necítím. Přinejlepším se cítím jako malý pejsek Víte, ti psi, kterým, když hodíte míček, tak do něj bez přestání koušou a nepustí ho," dodává.

Podle historika Zdeňka Hazdry, který se zabývá dějinami šlechty v Československu ve 20. století, se Adolf Schwarzenberg v první polovině dvacátého století jednoznačně postavil na obranu Československa. "Což je mimo jiné doloženo i jeho milionovým příspěvkem na stavbu pohraničního opevnění, které bylo připravováno na střet s nacistickým Německem," upozornil Hazdra.

Dokazuje i to činnost Schwarzenberga během druhé světové války, kdy podle Hazdry podporoval činnost londýnské exilové vlády.

Michaela Vetešková, Martina Mašková, Ondřej Houska, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme