Pezoldová nemá nárok na pozemky na Hradčanech
Na pozemky u Schwarzenberského a Salmovského paláce nemá dědička hlubocké větve Schwarzenberků Alžběta Pezoldová nárok. Rozhodl o tom dnes Městský soud v Praze. Podle rozsudku pozemky na Hradčanech už v době smrti Adolfa Schwarzenberga šlechtici nepatřily.
Pezoldové právní zástupce Viktor Rossmann potvrdil, že se proti verdiktu odvolají k Nejvyššímu soudu. U jednání argumentoval tím, že se zvláštní zákon z roku 1947, takzvaný Lex Schwarzenberg, na nemovitosti na Hradčanech nevztahoval.
"Adolf Schwarzenberg byl v době vydání zákona v roce 1947 v Americe, kam musel emigrovat před Německem, protože se velmi prosadil o záchranu osob, které byly zaměstnanci schwarzenberského knížectví nebo židovského původu. Proto se Německá říše rozhodla konfiskovat jeho majetek jako první s tím, že na něj vydala zatykač a hrozila mu poprava," vysvětlil Rossmann.
Nároky Pezoldové na Schwarzenberský a Salmovský palác zamítl pravomocně pražský městský soud už loni v únoru. Rozhodl, že zůstanou ve vlastnictví ministerstva kultury.
Pezoldová chce vrátit majetek v hodnotě 40 miliard
Dědička posledního šlechtického majitele Adolfa Schwarzenberga si v Česku dělá nárok na stovky nemovitostí. Jejich hodnotu dnes odborníci odhadují na 40 miliard korun. Zdůvodňuje to tím, že jejího otce Jindřicha (1903-1965) adoptoval Adolf Schwarzenberg (1890-1950). Ten by byl posledním vlastníkem majetku, a ona je tedy právoplatnou dědičkou.
Soudy její nároky dosud odmítaly vzhledem k tomu, že celý majetek, o který Alžběta Regina Pezoldová usiluje, přešel na stát před 25. únorem 1948. Majetek hlubocké větve Schwarzenbergů byl totiž zestátněn v roce 1947 na základě zvláštního zákona Lex Schwarzenberg. Už předtím jej v roce 1940 zabavili nacisté.
Se svými nároky u českých soudů uspěla Pezoldová až koncem letošního února, kdy jindřichohradecký okresní soud potvrdil její nárok na schwarzenberskou rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně.
