Pietní akt před Českým rozhlasem připomněl události srpna 1968. Politici zdůraznili roli svobody slova
Lidé po celé republice si připomínají 53. výročí událostí srpna 1968 - v noci na 21 srpna tehdy překročila vojska Varšavké smlouvy hranice Československa a na území republiky zůstala dalších 20 let. Tradiční pieta se konala i před budovou Českého rozhlasu - té se zúčastnili například místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nebo senátorka Miroslava Němcová (ODS).
Pikal i Schillerová při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace.
Historik o okupaci: Taxikáři troubili, aby oznámili, že se něco děje. 99,9 % lidí intervenci odmítalo
Číst článek
„Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu „kliknutí“ či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.
Schillerová ocenila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani Česká republika nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla.
Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení. „Právě díky tomu po celou dobu normalizace zůstala svoboda v našich srdcích,“ uvedla. Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. „Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců,“ dodala. Při té příležitosti připomněla polského občana Ryszarda Siwiece, který se stal 12. září 1968 první živou pochodní ve východním bloku na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Kritika šéfa komunistů
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) míní, že se Česko stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Vysvětlila to tím, že poslanci umožnili, aby šéf KSČM Vojtěch Filip vykonával funkci místopředsedy sněmovny.
„Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty,“ konstatovala.
Přistávající vojenská letadla a blížící se tanky. Před 53 roky začala okupace Československa
Číst článek
Filipa kritizovala za jeho nedávné vyjádření, ve kterém hovořil o diktatuře EU a NATO v souvislosti s tím, že „sebrala evropským státům suverenitu a snaží se jim odebrat nebo zničit i národní identitu“. Na podobné zotročení nepomyslel ani někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv, uvedl Filip v Haló novinách.
Místopředseda sněmovny tak podle Němcové zřejmě považuje za normální „zavírat, mučit a věšet“ odpůrce totalitního režimu. Senátorka doplnila, že jí tím připomíná nynější teroristy, kteří chtějí pomocí teroru zničit vůli a svobodu jednotlivce.
„Nehodlám komentovat výroky paní, která svým hlasováním udělala z českých vojáků okupanty, kteří museli po debaklu utíkat ze země, která je nechtěla přijmout,“ reagoval Filip.
Vzpomínkové akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy se vedle pamětníků zúčastnili ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Mezi přítomnými při kladení věnců k pamětní desce obětí vojenské agrese 21. srpna 1968 dále byli představitelé politického, kulturního i společenského života, armády i několik desítek přihlížejících lidí.
Oproti loňskému roku byla při ceremoniálu mírnější opatření proti covidu-19, členové čestné stráže například tentokrát neměli roušky. Přítomní policisté zajišťovali průjezd tramvají po Vinohradské ulici.
JAK O INVAZI INFORMOVAL ROZHLAS?
Zhruba dvě hodiny po půlnoci 21. srpna 1968 zazněla z rozhlasových přijímačů první zpráva, které zpočátku nikdo nechtěl uvěřit - tedy že vojska Varšavské smlouvy v noci překročila hranice země a zahájila okupaci Československa. O pár hodin později dorazily k budově rozhlasu tanky a ozývala se střelba. Rozhlas ale pokračoval ve vysílání zpráv, nabádal lidi k opatrnosti a pouštěl československou státní hymnu. Historici před čtyřmi lety upřesnili, že podle jejich zjištění v důsledku okupace do konce roku1968 zemřelo 137 Čechů a Slováků. Během celého pobytu okupačních vojsk na území Československa zahynulo více než 400 lidí.
