Pietní akt v pankrácké věznici připomněl popravu Milady Horákové

Před 66 lety komunistický režim popravil právničku a političku Miladu Horákovou. Díky své neústupnosti během zmanipulovaného soudního procesu se stala symbolem odporu proti totalitě. Na místě její popravy v pankrácké věznici v Praze uctili minutou ticha a květinami památku Milady Horákové bývalí političtí vězni, politici, představitelé justice a vězeňské služby.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové a dalších obětí politických procesů komunistického režimu

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové a dalších obětí politických procesů komunistického režimu | Zdroj: ČTK

Říkali tomu popravčí dvorek. U zdí jedné z vězeňských budov pod desítkami zamřížovaných oken teď místo šibenice stojí velký dřevěný kříž s kruhem z ostnatého drátu.

Dnes před něj zúčastnění položili věnce a květiny. Oběti uctili rovněž minutou ticha, zazněla státní hymna i chorál pro padlé vojíny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Den památky obětí komunistického režimu připomíná popravu Milady Horákové před 66 lety. Lidé uctili její památku na řadě pietních vzpomínek

I když Milada Horáková jistě tušila, co ji může čekat, ze svého přesvědčení neustoupila. „Já jsem s Únorem a jeho provedením nesouhlasila a postavila jsem se proti němu záporně,“ zní z archivu slova Milady Horákové.

Vykonstruovaný proces postupoval podle předem připraveného scénáře. Propagandistické divadlo mělo zastrašit odpůrce režimu.

„Politický systém po roce 1948 umožnil, aby jeho představitelé s nesmírnou krutostí rozhodovali o celých skupinách obyvatelstva i o jednotlivcích, kteří nebyli ochotni smířit se s totalitou. Proces se skupinou doktorky Milady Horákové odkryl hrůznost tehdejší zmanipulované justice. Byl to jediný ze stovek politických procesů z doby po únoru 1948, ve kterém byla k smrti odsouzena a následně opravdu popravena žena,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger.

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové a dalších obětí politických procesů komunistického režimu | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice" spolu s Horákovou čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran.

Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaném ve 30. letech v Sovětském svazu.

„Bylo to něco neskutečného, protože ta žena byla odsouzena už za nacistů k trestu smrti. A přes tu trpkou zkušenost se znovu postavila na stranu práva, demokracie a svobody. A bojovala proti další totalitě, která nastoupila v roce 1948. Zaslouží obdiv nejen můj, ale celého národa,“ vyznal se Jan Decker, předseda Svazu pomocných technických praporů, jeden z účastníků pietní vzpomínky.

Výročí popravy Horákové se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Jaroslav Skalický, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme