Pietního aktu na Vítkově k 99. výročí vzniku Československa se zúčastnil Zeman i Sobotka

Lidé si připomínají vznik samostatného Československa. 99. výročí založení státu si už připomněli u Národního památníku na pražském Vítkově špičky státu i veteráni. Pietního aktu se zúčastnil i prezident republiky Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Po přivítání vojáků a policistů zazněla česká hymna.

Praha (Aktualizováno: 10:18 28. 10. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Každoročně se na pražském Vítkově koná pietní akt u příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu. Kromě politických představitelů se ho účastní především veteráni, armádní jednotky, sokolové i skauti.

Za zvuků chorálů byly k památníku přineseny i slavnostní prapory. Činitelé pak pod sochu Jana Žižky položili věnce. Minutou ticha pak přítomní uctili památku. Oslavy státního svátku vyvrcholí večerním propůjčováním státních vyznamenání z rukou prezidenta republiky.

Miloš Zeman se letos neúčastnil květnového pietního aktu u příležitosti konce druhé světové války. Omluvil se kvůli časové tísni.

Pieta se koná za účasti jednotek ozbrojených sil a policie. Nastoupeni jsou třeba vojáci 4. brigády rychlého nasazení, čestné stráže nebo Hradní stráže. Na pietu se přišly podívat desítky lidí.

Členové České obce sokolské při pietním aktu na Vítkově. | Foto: Lukáš Řezník | Zdroj: Český rozhlas

Slavnostní den i na dalších místech

Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky, třeba v Ostravě nebo v Plzni. V Moravském Krumlově bude odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pak pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomene pamětní deska u pevnosti.

Státní svátek v Obecním domě. Smetanovu síň tam na dni otevřených dveří rozezní varhany

Číst článek

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda.

Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Lidé si v něm mohou prohlédnout expozici o významných meznících české a československé státnosti ve 20. století. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny.

rez, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme