Piráti mají velký problém. Ztrácí u mladých a liberální voliče oslovuje i politická konkurence

Jsou jedněmi z největších poražených eurovoleb. Podobně jako v posledních sněmovních volbách sčítají Piráti bolestivé rány. Ze tří europoslanců a téměř 14procentního zisku v roce 2019 klesli na 6,2 procenta hlasů a jediný mandát. Kromě vnitřního pnutí bude strana muset řešit i odliv podpory k politické konkurenci – Starostům, koalici Spolu i Filipu Turkovi. V sobotu si širší stranické vedení eurovolby zanalyzuje.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Markéta Gregorová a Ivan Bartoš

Markéta Gregorová a Ivan Bartoš | Foto: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

„Piráti mají velký problém. Už nepředstavují protest, mladost a dravost. Pokud s tím nebudou pracovat, budou to mít v každých dalších volbách velmi těžké,“ hodnotí jejich aktuální situaci politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

I výzkumný analytik agentury STEM/MARK Radek Pileček potvrzuje, že Piráti ztratili punc protestní strany, kterou byli dříve.

Zmiňují to i na příkladu studentských voleb, které na školách pořádá Člověk v tísni. Zatímco před pěti lety je s 24,5 procenta Piráti jasně vyhráli, letos skončili s 11,6 procenta až třetí.

Sami si situaci uvědomují. „Takový výsledek jsme nečekali. Teď budeme muset reflektovat, kam šly všechny proevropské liberální hlasy,“ zmiňovala po volbách jediná znovuzvolená europoslankyně Markéta Gregorová.

Kořeny současného stavu vidí politolog Lysek už ve sněmovních volbách v roce 2021. Z nich vyšli Piráti velmi oslabení, na společné kandidatuře s hnutím STAN bezprecedentně „vykrváceli“, když získali jen čtyři poslanecká křesla oproti 33 u Starostů.

‚Noví populisté‘ Turek a Konečná bodovali na hranicích krajů a u lidí se základním vzděláním, ukazují data

Číst článek

Tehdy získala společná kandidátka přes 15 procent, zhruba stejně jako Piráti a Starostové v nynějších eurovolbách dohromady.

Boj o liberálního voliče

Jistou útěchou jim po sněmovních volbách 2021 mohlo být, že je voliči neopustili, jen své favority nekroužkovali. „Ve volbách 2021 to vycházelo, že koalici PirSTAN volili lidé zhruba ve dvou třetinách kvůli Pirátům a ve třetině případů kvůli Starostům. Od té doby se to proměnilo, Starostové od Pirátů dost voličů přebrali. Zejména ty, kterým překáží pirátské radikální křídlo,“ popisuje Lysek.

V tomto volebním období se početný klub Starostů stal hlavní sněmovní liberální silou, která přečíslila i přehlušila Piráty, dřívější tuzemské hegemony tohoto politického prostoru. Bývalí volební partneři se tak neustále přou o to, kdo je silnějším či hodnověrnějším zastáncem českých středových liberálů.

„Čistě liberálních voličů v české společnosti dlouhodobě není více než 20 procent a musí se rozprostřít mezi Piráty, Starosty i TOP 09. Spousta z nich má jako jeden ze svých hlavních cílů porazit Andreje Babiše (ANO), takže letos klidně volila Spolu a kroužkovala Luďka Niedermayera a Ondřeje Koláře z TOP 09 a moc neřešila lídra Alexandra Vondru (ODS). Vypadá to, že koalice Spolu je pro část liberálních voličů klidně skousnutelná,“ popisuje politolog Lysek.

A byť předvolební průzkumy nenaznačovaly významnější překryv mezi Piráty a koalicí Přísahy a Motoristů, podle analytika STEM/MARK Radka Pilečka jej jen agentury nemusely zachytit.

Vítězové a poražení eurovoleb: ve 3 štábech panovala euforie, v poli zklamaných se potkali Piráti nebo SPD

Číst článek

„Ze svého okolí slýchám od stejných lidí, kteří v minulosti volili Piráty, že nyní hlasovali pro Filipa Turka, byť to ideologicky moc nedává smysl. Jedná se o mladší lidi, spíše s nižším dosaženým vzděláním, o muže a o ty, které politika příliš nezajímá,“ popsal s tím, že jde přesně o voličskou skupinu, která je předvolebními průzkumy obtížně zasažitelná.

„Často nemají ochotu se takových šetření účastnit, proto jejich chování zůstává ve výzkumech veřejného mínění částečně skryto a odhalí ho až volby jako takové,“ mínil.

Vnitřní diskuse

Uvnitř strany nyní po volebním neúspěchu panuje překvapení, smutek, zklamání i deziluze.

„Troufl bych si říci, že uvnitř strany probíhá hodně ostrá debata na téma, co jsme udělali špatně a jestli nestojí za zvážení opustit vládní koalici,“ domnívá se politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

„Piráti jsou ve specifické situaci, že léta vystupovali jako protestní strana a teď jsou už delší dobu součástí hlavního politického proudu. Na jejich slabém volebním výsledku v eurovolbách se to podepisuje. Asi bych si tipl, že se z hlediska jejich pozice ve vládě nic nezmění, protože nejde o katastrofu, mandát mají a jsou to druhořadé volby,“ doplnil.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš při příchodu do volebního štábu strany před zveřejněním výsledků eurovoleb 2024 | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Část členů na pirátském fóru žádá svolání mimořádného celorepublikového fóra, jak Piráti nazývají své sjezdy. Vedení mezitím ujišťuje, že důvody neúspěchu zanalyzuje.

Turek byl pro voliče věrohodný macho lídr a Konečná geniálně skryla značku KSČM, hodnotí politolog

Číst článek

„Můžu vám říct, že se chystají určitě změny v kampaňovém týmu a v tom, jak se vnímáme a jak přistupujeme ke komunikaci s voliči. Tam zjevně nastal určitý problém, když jsme nedokázali předat to, jak vnímáme řešení budoucích výzev a problémů,“ předznamenala Gregorová.

Brněnský Pirát Lukáš Doležal na fóru podal podnět ke svolání mimořádného sjezdu s tím, že by mělo dojít k vyhodnocení kampaně a řešit i otázku „důvěry vedení strany“. Od pondělí se v anketě z téměř 1200 členů vyjádřila téměř čtvrtina. 48 procent je pro svolání, 44 proti a zbytek se zdržel.

Nové stranické vedení mají přitom Piráti od letošního ledna, kdy mandát předsedy proti Gregorové obhájil Bartoš, změnily se však všechny čtyři místopředsednické posty. Zbytek nejužšího stranického vedení nyní tvoří poslankyně Klára Kocmanová, jihomoravská radní Jana Holomčík Leitnerová, zastupitelka středočeského Krnska Dominika Poživilová Michailidu a právě Gregorová.

Nové celorepublikové vedení Pirátů. Zleva: Markéta Gregorová, Jana Holomčík Leitnerová, Klára Kocmanová, Ivan Bartoš a Dominika Poživilová Michailidu | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Právě znovuzvolená europoslankyně ale podobně jako Bartoš není fanynkou svolání mimořádného sjezdu a raději by si představovala vnitřní reformy ve straně. Bartoš po volbách odjel na plánovanou týdenní pracovní cestu do USA, kde se sejde s odborníky na digitální technologie.

Doležal v podnětu zmiňuje i účast „stranických prominentů“ v kampaňových materiálech „kandidujících kamarádů“.

Měl na mysli osobní kampaň exposlance Mikuláše Ferjenčíka, který kandidoval z 12. příčky, zaplatil si několik klipů, ve kterých ho podpořily výrazné stranické osobnosti jako ministr zahraničí Jan Lipavský, pražský exprimátor a nyní náměstek Zdeněk Hřib nebo šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Ferjenčík nakonec získal 11 678 preferenčních hlasů a skončil čtvrtý pod čarou.

Výsledky ve volbách si nakonec Piráti zhodnotí v sobotu po návratu předsedy Bartoše z USA.

„Považuji za nezbytné, aby se sešel republikový výbor ještě před zahájením krajské kampaně. Potřebujeme vyslat jasný signál, že jsme schopní reformy vnitřního fungování a že došlo k nějaké změně,“ vysvětlil Hřib, který s iniciativou přišel a získal pro ni podporu.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme