Rozdávání novin i virální videa. Piráti v předvolební kampani sází také na spolutvůrce eReceptu Hřiba

Rozdávání novin v metru nebo videa s virální potenciálem. Základ kampaně pro nadcházející komunální volby je však podle pražského lídra Pirátů a experta na zdravotnictví Zdeňka Hřiba kontakt s lidmi. Jeho vlastní přínos však chybí. „To vás asi zklamu, na kampaň tu máme zkušené matadory,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Hřib, který je současně spolutvůrcem eReceptu. Ještě donedávna tak pracoval u dodavatele elektronického systému.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Expert Pirátů na zdravotnictví a kandidát strany na pražského primátora Zdeněk Hřib | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Piráti během sněmovních voleb v Praze skončili druzí za hnutím ANO. Co děláte pro to, abyste tento úspěch zopakovali?
Pracujeme na pirátském centru a kavárně, kterým se chceme otevřít veřejnosti. Základem jsou ale tři věci – kvalitní lidi na kandidátkách, kvalitní program a garance jeho plnění.

Jak bude pražská kampaň Pirátů vypadat?
Momentálně jsme začali rozdávat noviny. Byli jsme už na I. P. Pavlova, na Florenci nebo na Kačerově. Základ naší kampaně je kontaktní kampaň. Teď tedy máme první vydání Pirátských novin, druhé vydání bude na konci srpna, tedy na závěr kampaně.

Předpokládám, že rozdávání novin nestačí. Co dál máte v plánu?
Samozřejmě budeme mít billboardy, to ale není základ naší kampaně. Základem je kontaktní kampaň, bavit se s lidmi. Kouzlo naší kampaně je v tom, že noviny nerozdávají placení brigádníci, ale skutečně lidé na kandidátkách, potažmo příznivci a dobrovolníci. A jsou schopni vysvětlit politiku strany.

To už jste zmiňoval. Nechystáte něco speciálního?
Něco speciálního možná bude, zatím nechci prozrazovat. Budeme mít také videa s virálním potenciálem. Chystáme i besedy s občany pořádané v jednotlivých městských částech. Takže to bude hodně o tom, že se s lidmi budeme potkávat.

Vy jste garantem Pirátů pro zdravotnictví, navíc nejste asi příliš známou tváří. Vložil jste sám za sebe do kampaně něco, co vás charakterizuje?
Já spadám do více škatulek, ve skutečnosti jsem u předchozího zaměstnavatele pracoval jako architekt informačních systémů. Navrhoval jsem a realizoval rozsáhlé informační systémy v mnoha různých oblastech. Kromě toho jsem ředitelem výzkumného institutu, který se zabývá měřením kvality a efektivity veřejných služeb.

Program Pirátů

Piráti se podle Hřiba chtějí zaměřit především na větší transparentnost a profesionalizaci radnice. „O týmu profíků jsme už slyšeli, naše výhoda je ale v tom, že my ho už máme na kandidátkách. Když říkáme, že chceme digitální metropoli, tak jsme si někde nevyčetli, že to lidi chtějí, ale máme reálně lidi, kteří se zabývají informačními technologiemi,“ popsal. Mezi další programové body Pirátů patří „zdravé a čisté město“ či „služby pro moderní rodinu“. Investovat chce strana podle Hřiba do kampaně asi 2,5 milionu korun, další peníze má v plánu vybrat od příznivců.

Zpátky k původní otázce. Jaký je váš osobní přínos do kampaně?
Na kampani se aktivně podílím. Nevím ale úplně, kam ta otázka směřuje.

Jde mi o váš konkrétní nápad, který se bude během kampaně realizovat. Něco, co vás charakterizuje, když jste expert na zdravotnictví. Je něco takového?
To vás asi zklamu, na kampaň tu máme zkušené matadory ze sněmovní kampaně. A vzhledem k tomu, že byla úspěšná, troufl bych si tvrdit, že vlastní zásahy by mohly být kontraproduktivní.

Vlastně mým přínosem bylo, že jsem přinesl hlavní slogan kampaně „Na Prahu změny“. Není to tedy úplně můj nápad, je to vklad jednoho mého známého, který má marketingové buňky.

Regulace Airbnb

Kampaň jste zahájili už ke konci května. Šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek tehdy řekl, že budete fungovat jako tým. Vaši poslanci tak sněmovně předložili návrh na regulaci Airbnb – myslíte, že vám to přinese politické body?
Neděláme věci na body. Kdyby ano, tak bychom se možná přejmenovali a ostříhali předsedu. Děláme věci, protože dávávají smysl. Co se týče krize přístupnosti bydlení, ta má několik faktorů. Některé jsou lépe řešitelné na úrovni města, některé na úrovni sněmovny. To je třeba i zákon o sociálním bydlení nebo je to právě regulace sdílené ekonomiky.

Regulace Airbnb

Piráti v souvislosti s online zprostředkovatelem turistických pronájmů Airbnb navrhují, aby se stanovila hranice mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním. Pokud by příjem z krátkodobého pronájmu překročil 30 tisíc ročně a nemovitost by se na platformě nabízela více jak 60 dní v roce, byl by člověk už považovaný za profesionála. Současně Piráti chtějí přenést placení místního poplatku i na zprostředkovatele.

Piráty volí především mladí lidé, kteří služby Airbnb využívají. Nemůže to tedy některé voliče naopak odradit?
Airbnb už dávno není pouze sdílení pokojů, jako tomu bylo dřív, když jel mladý člověk do ciziny a hledal krátkodobé ubytování. Airbnb je gigantická korporace s miliardovým obratem. Když se podíváte, co třeba v Praze dnes nabízí, tak to skutečně nejsou pokoje na sdílení, ale byty, které si někdo koupil na investici a cíleně je pronajímá. Je to naprosto legitimní, ale není to pak sdílená ekonomika, ale podnikání. A musíme se na to i tak dívat.

Regulaci Airbnb spojujete s dostupnějším bydlením. Je to ale v tomto ohledu skutečně ten nejpalčivější problém? Neměli byste se zaměřit třeba spíše na byrokracii spojenou s výstavbou nových bytů?
Je to jedno z mnoha opatření, co je potřeba udělat. Jednak je to tedy regulace sdílených ekonomik, jednak je to otázka územního plánování a řízení, a třetí skupina opatření je případná sociální výstavba.

‚Do koalice s extremisty nechceme‘

O Pirátech se říká, že nejsou schopni kompromisu. Jak jste na tom vy? Jste připraven, pokud byste se dostal do vedení města, dělat ústupky?
Pokud budou ústupky dávat smysl a nebudou se týkat našich základních programových pilířů, tak je nutné dosáhnout kompromisu, který má potenciál získat hlasy nadpoloviční většiny. Samozřejmě i máme nějaké nepřekročitelné požadavky, které budou formulovány v povolební strategii, která bude i říkat, za jakých okolností jsme ochotni jít do koalice.

Co mezi ty nepřekročitelné programové priority bude patřit?
To bude teprve vznikat. Tuším ale, jaké budou požadavky na skládání koalice. Stejně jako jsme před sněmovními volbami vylučovali koalici s komunisty a SPD, tak budeme opět vylučovat tyto extremistické strany. Budu prosazovat i to, že nepodpoříme radu, ve které budou trestně stíhaní lidé a odsouzení, ať už pravomocně, nebo nepravomocně. Nechceme ani kumulaci funkcí. Nebude tedy možné, aby v radě města seděli třeba poslanci.

Vy sám současně sedíte ve správní radě VZP. Znamená to tedy, že pokud byste se dostal do vedení Prahy, skončil byste?
Ano, už jsem avizoval, že kdybych měl vést Prahu, tak bych ve VZP skončil. Bylo by to zjevné sezení na dvou židlích, jejichž zájem může být odlišný. Kdybych byl ale pouze řadový zastupitel, tak tam si myslím, že ten konflikt zájmů není.

Expert Pirátů na zdravotnictví a kandidát strany na pražského primátora Zdeněk Hřib | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

S kým byste tedy byli případně ochotni jít do koalice? Co hnutí ANO nebo TOP 09?
Lídr hnutí ANO (Patrik Nacher – pozn. red.) má ten problém, že je poslanec. Jestli by se funkce vzdal, je velmi hypotetická otázka. Navíc, když se dostal do sněmovny, vzdával se funkcí na magistrátu, aby se mohl věnovat naplno práci poslance, a teď zas hodil zpátečku, takže tady je vidět i koncepčnost hnutí ANO. Navíc mám pocit, že jsem ještě ani neviděl jejich program.

A co tedy TOP 09, to by pro vás byl přijatelný partner?
Pokud se bavíme o lídrovi (europoslanec a předseda strany Jan Pospíšil – pozn. red.), tak je tu stejný problém, je europoslanec. Opět není splněna základní podmínka ohledně kumulace funkcí. Co se týče programového směřování, adresují nyní témata, která jsou nám vlastní. Jedním z jejich témat je i digitalizace metropole, pražský antikorupční plán. Záleží ale ve finále na detailech, jak se to uchopí.

Vy jste v politice nováčkem a po volbách byste mohl usednout v čele metropole. Myslíte, že byste hlavní město zvládl uřídit?
Myslím si, že ano. Vidím v tom paralelu s VZP, což je obdobně složitá instituce také se skupinovým řízením. Správní rada VZP je orgán o 30 lidech, který řídí instituci s rozpočtem 180 miliard korun ročně. Kdybych to tupě podělil, tak je odpovědnost na jednoho člověka zhruba 6 miliard. Když vezmu radu Prahy, tak je to 11 lidí, kteří řídí instituci s rozpočtem zhruba 70 miliard. Kdybych to opět tupě podělil, tak to vyjde zhruba 6 miliard na osobu.

Ve správní radě jste ale zhruba pět měsíců, navíc jste řadový člen. Pokud byste skutečně usedl do primátorského křesla, což se po volbách může stát, musel byste odpovědnost nést vy sám. Proto se ptám na to, jestli na to máte?
To není tak úplně pravda. Město řídí rada a ta rozhoduje také skupinově. Primátor může navíc přenést tu zodpovědnost, když nesouhlasí s rozhodnutím rady, na zastupitelstvo. Je to takové měkké veto.

Na to ale můj dotaz nemířil.
Je to o tom sestavovat koalici tak, aby tam byla sdílená vize rozvoje Prahy. Což se u současné koalice nepovedlo.

Práce na eReceptu

Do dubna jste působil ve společnosti Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft). Proč jste skončil?
Protože se to nedá stíhat. Předpokládám, že kampaň bude naprosto časově vytěžující. Takže od práce si teď dám pauzu. Jsem ale stínový zastupitel, mám na to i smlouvu s Piráty, takže to mě teď živí (plus odměna ze správní rady VZP ve výši 32 tisíc korun hrubého – pozn. red).

Lékařům za nepoužívání e-receptů nebude letos hrozit pokuta, rozhodli senátoři

Číst článek

Na společnost Aquasoft se ptám proto, že jde o dodavatele systému eRecept. A z vašeho životopisu vyplývá, že jste se na projektu podílel. Navíc jste se k eReceptu opakovaně vyjadřoval v médiích - vysvětloval jste ho a propagoval. Co přesně jste tedy ve firmě dělal?
Spolupodílel jsem se na tom, aby eRecept nebyl tou katastrofou, kterou všichni predikovali, že bude. Mám tím na mysli riziko apokalypsy od 1. ledna 2018.

Tím jste mi ale neodpověděl na otázku. Jaká tedy byla vaše role v rámci projektu eRecept? Vy jste navíc ve firmě působil už od roku 2008, současně jste během rozhovoru zmiňoval, že jste působil jako architekt IT systémů. Jak to tedy je?
Realizace eReceptu se účastnila řada dalších firem, ne jen Aquasoft. My jsme vůbec neřešili ty registrace lékařů do systému, ale dělali jsme jádro systému. V podstatě šlo o implementaci vyhlášek a zákonů. Já jsem fungoval jako architekt řešení, jako člověk, který to drží věcně v hlavě pohromadě, aby se to nerozpadlo.

Šikana lidí

Pochopila jsem správně, že nekritizujete systém jako takový, ale přístup státu?
Přesně tak. Legislativa k eReceptu je příklad, jak nedělat legislativu k digitalizaci veřejných služeb. My jako Piráti samozřejmě podporujeme digitalizaci, ale ne tu nucenou. Je potřeba se na ni dívat také z pohledu uživatelů, což stávající administrativa neumí, dívají se na ni jako na nový moderní způsob šikany obyvatel.

Co konkrétně vám tedy vadí?
Státní správa se na to nedívá tak, že to má přinést občanovi nějaký benefit. To je ten základní problém. Potom vznikají absurdity, kdy třeba vyžadují elektronický podpis, což je absurdní. Z elektronického receptu dělá dokument, který má až skoro notářské ověření. Hlavně ministerstvo se na to ale dívá tak, že abyste mohla dobře šikanovat lidi, potřebujete je mít hlavně dobře identifikované. K tomu potřebujete ten elektronický podpis.

Zdeněk Hřib

Poslední dva roky působí jako expert Pirátů na zdravotnictví, členem strany se stal ale až loni. Zdeněk Hřib současně sedí od ledna ve správní radě VZP a vede pražskou kandidátku Pirátů v podzimních komunálních volbách. Do letošního dubna pracoval pro společnost Aquasoft, dodavatele systému eRecept, kde podle svých slov působil už během svého studia na Univerzitě Karlově. V roce 2008 navíc krátce působil přímo ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

My jsme opakovaně vyzývali ministerstvo, že to nedělá dobře a že to může napravit v rámci prováděcích předpisů. Vyhláška umožňovala dát výjimky, aby se začalo s ePreskripcí na úrovni hrazených léčiv. Oni to ale nejsou schopni vůbec mentálně pojmout, protože jejich cílem je šikanovat lidi. Jejich cílem není to udělat tak, aby to lidem pomáhalo.

Špatně je v první řadě ta povinnost, která se do zákona dostala v Poslanecké sněmovně přílepkem tehdejšího poslance ODS Borise Šťastného v roce 2011. Přitom on sám tomu zjevně nevěří, protože pak sám exhiboval v novinách, že v roce 2017 ještě ani nemá přístupové údaje. Přitom kvůli němu si všichni ty přístupové údaje museli vyřizovat. To je prostě nehoráznost.

A je ta povinnost skutečně špatně, pokud má zdravotnictví jít směrem elektronizace?
Elektronický recept jako takový je dobrý nápad, ale mělo se to uchopit jinak. Mělo se jít decentralizovaným modelem. Tady je problém v tom, že byl v roce 2007 přijat režim elektronických receptů s centrálním úložištěm. To odpovídá spíše systému, kdy stát zařizuje zdravotnictví. My tady ale máme model založený na zdravotních pojišťovnách, které o vás mají pečovat, ale současně fungují jako gigantický „velký bratr“, který o vás hodně ví, čemuž se nelze vyhnout. A ví přesně i to, jaké léky máte, protože vám je platí. Náš pohled byl proto takový, že každá pojišťovna by měla mít svoje decentralizované úložiště receptů, které vychází z dat, které už stejně mají. Místo toho se ale vytvořilo nové silo osobních údajů…

… na kterém jste si vy podílel.
To ano, ale ten systém tu povinnost nijak neřeší. Můžete ho nainstalovat sedmkrát do sedmi zdravotních pojišťoven a bude perfektně odpovídat našemu programu. S technickým řešením, na kterém jsem se podílel, žádný problém není, bude fungovat, když ho budete používat jako centrální i decentralizované úložiště.

Jak se vám tedy na zakázce pracovalo, když to jde podle všeho proti vašemu přesvědčení a programovému směřování Pirátů?
Jak říkám, ta technologie je z hlediska povinnosti agnostická. Problém bohužel vznikl v tom, že naše společnost se demokraticky dohodla na tom, že vznikne jedno centrální úložiště. My jako Piráti respektujeme stávající zákony i když se nám nemusí líbit.

Pokud by se nám podařilo prosadit decentralizaci, tak SÚKL může vzít ten software a dát ho pojišťovnám. SÚKL má totiž nejen kompletní licenci, ale přímo vykonavá autorská práva. Nemusí jít ani přes Aquasoft.

Necítíte se přesto ve střetu zájmů, když lobbujete za byznys svého bývalého zaměstnavatele?
Ne. Můj bývalý zaměstnavatel by z toho tak neměl mít ani korunu navíc.

Expert Pirátů na zdravotnictví a kandidát strany na pražského primátora Zdeněk Hřib | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Po komunálních volbách byste mohl zasednout v pražském zastupitelstvu, jste také kandidátem Pirátů na pražského primátora, sedíte ve správní radě VZP. A současně prosazujete decentralizaci zdravotních pojišťoven, které by mohly využívat systém, který jste vytvořil. To vám nepřijde jako střet zájmů?
Ne. Aquasoft nikdy nedodával software ani pro VZP, kde jsem ve správní radě. Navíc mi to může být v zásadě jedno, protože už v Aquasoftu nepracuju. Kdybych se podílel na řízení města, vzdal by se navíc i správní rady VZP. Aquasoft také nikdy nedodával žádný software ani na magistrát.

Město je ale současně zřizovatelem řady zdravotnických zařízení…
… kterým taky Aquasoft nedodával žádný software.

Dobře, to jste ve vedení města ještě nefiguroval, takže se to může změnit. Nebude vám pak chybět kritický odstup?
Řešení spočívá v tom, že budou soutěže, zejména v případě IT zakázek, dělány výhradně na cenu. To je ta nejtransparentnější cesta. Musí se to ale dobře připravit, mít konkrétní zadání. V konečném výsledku se to ale mohutně vyplácí z hlediska transparentnosti, protože cena je cena a nelze nikomu nic přihrát.

Vyhazov ze státních služeb

V minulosti jste pracoval i na Státním ústavu pro kontrolu léčiv jako šéf IT oddělení, kde jste byl velmi krátce. Proč jste odešel?
Já jsem byl odejit ještě ve zkušební době, protože jsem upozornil vedení na určitou zakázku, o které jsem si myslel, že není vyhlášená úplně dobře. Měl jsem za to, že ta zakázka je napsaná na míru jednomu výrobci a následně na to jsem byl tedy odejit a potom tu zakázku zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

eRecept

  • Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. O rok později zakázku SÚKL na tvorbu centrálního úložiště dat vyhrála společnost Solitea Business Solutions (tehdy Aquasoft), která za to tehdy obdržela 30 milionů korun. Původního dodavatele systému ale o čtyři roky později nahradila společnost Tronevia, která za provoz systému inkasovala přes 300 milionů korun a která vede s ústavem soudní spor o práva nakládání s aplikacemi.
  • Podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou zveřejnil loni v květnu, si SÚKL při budování systému nevyjasnil autorská práva a nevyhradil možnosti jeho úprav, což vedlo až k soudnímu sporu a pozastavení systému od prosince 2015 do března 2016.
  • Novou soutěž na dodávku centrálního úložiště vyhrála v roce 2016 opět firma Aquasoft, pomáhala tak ústavu zprovoznit nynější náhradní řešení. Vytvoření nového systému, který nahradil sporný, jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšel SÚKL na 14 milionů korun. Samotný provoz pak vyjde na 100 tisíc korun měsíčně.

Vy jste ve státním ústavu působil navíc ve stejné době, kdy se soutěžila zakázka na dodávku systému eRecept, kterou tehdy vyhrála společnost Aquasoft. Podílel jste se tedy i na vypsání zakázky?
Zakázka na centrální úložiště, tedy na ten aplikační software, se uskutečnila až potom, co jsem odešel.

Takže jste byl v rámci Aquasoftu přímo u zrodu eReceptu? Odnesl jste si současně ze SÚKLu nějaké know-how a případně i kontakty?
Ano, jsem spoluviník vzniku eReceptu. Rozhodně jsem ale zakázku neovlivňoval, věděl jsem ale, jak má systém věcně fungovat, protože já křížím to know-how zdravotnictví a IT. Takže jsem u svého bývalého zaměstnavatele fungoval jako překladač mezi světem zdravotnictví a IT, což jsou dva různé vesmíry.

Navíc jsem si třeba musel dávat pozor, aby moje jméno nefigurovalo na žádném dokumentu, kterým dával Aquasoft nabídku SÚKLu. Já jsem tam byl persona non grata potom, co mě vyhodili, protože jsem upozornil na potenciální korupci. Takže to bylo tak, že mažete autora ze všech dokumentů, aby nemohl nikdo zjistit, že tam figurujete. Rozhodně tedy nešlo o to, že bych tam měl nějaké dobré kontakty.

Ten výklad ale může být i opačný, a to, že jste mazal svoje jméno úmyslně, abyste zakryl vaše propojení s institucí, u které jste se ucházeli o zakázku. Mohl jste tam mít tehdy třeba ještě nějaké kontakty a Aquasoft tam protlačit.
Ne. Proběhla soutěž, kde byly dvě firmy. Aquasoft to vyhrál, aniž by SÚKL věděl, že tam dělám já. Druhá firma to dala k UOHS, ten řekl, že je to v pořádku. Oni se ještě odvolali, tomu ale UOHS nevyhověl. A až potom bylo možné uzavírat smlouvu. Aquasoft vyhodnotil od určitého okamžiku, že to jenom zdržovací taktika druhé firmy a začalo se na projektu dělat.

Věděl jste, jakou má tedy SÚKL představu o daném systému?
Já si troufnu říct, že SÚKL nikdy neměl úplně detailní představu, jak to má fungovat, protože ten systém nebyl pro ně. Primární uživatelé systému jsou lékaři, lékárníci, zdravotní pojišťovny a zdravotní zařízení. SÚKL je pouze instituce, která zajišťuje, že ten systém běží. Musel přijít někdo, kdo je schopen dohlédnout to, jak systém bude používán v konečném důsledku, který nezachycuje zákon.

A to jste byl vy?
A to jsem měl být já.

Kristýna Novotná, ogo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme