Česko neví, kam s odpadem. Ministerstvo životního prostředí vyzývá k omezení plastu

Ve sběrných dvorech i skladech zpracovatelských podniků se dál kupí plastové odpadky. Firmy je nemají už několik měsíců kde udat. Může za to loňské omezení dovozu odpadu ze strany Číny, která je největším odběratelem tříděných odpadků na světě. V Česku se přitom ročně vyhodí skoro čtvrt milionu tun plastů a každým rokem se objem zvětšuje. Ministerstvo životního prostředí proto vyzývá podniky, aby plasty omezily.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

plasty | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Až dvacet tisíc tun - tolik plastového nádobí Češi spotřebují během jediného roku. A zvyšuje se i počet vyhozených kelímků na kávu nebo také pet lahví. Jenže některé druhy odpadků nejsou recyklovatelné a většinou končí na skládce. I to je důvod, proč ministerstvo životního prostředí přišlo s kampaní, která míří hlavně na provozovatele jídelních koutků - jako jsou bistra, kavárny nebo rychlá občerstvení. Podle šéfa resortu Richarda Brabce z Hnutí ANO by firmy měly dobrovolně omezit brčka nebo taky plastové talíře a boxy. 

Přehrát

00:00 / 00:00

V Česku se hromadí plastové odpadky. Příspěvek připravila Zuzana Švejdová

„Vůbec to není souboj s plasty jako takovými, ale ve chvíli, kdy podřídíme náš život jednorázovým plastům a je tady obrovská nadspotřeba plastů, což se bohužel děje. Tak to je ta naše cesta - tedy stop nadužívání jednorázových plastů,“ vyjádřil se Brabec.

Řada firem už na výzvu zareagovala. Na některých místech tak lidé dostanou třeba kávu do vlastních hrnků. Jinde zase plastové lahve ustupují těm skleněným. Problém s hromaděním plastů to ale aktuálně neřeší. Útlum dodávek do Číny totiž zasáhl celou Evropu, vysvětluje výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin Petr Šulc.

„Zásadní změny nepřišly, ty problémy trvají a většina plastového odpadu má negativní ceny. Prodejné jsou jenom velmi omezené komodity plastové. V souvislosti s tou krizí se předpokládá, že větší množství těch plastů bude skládkováno. Zhruba 40 procent těch primárních plastů tvoří obaly, takže tady je ten hlavní směr - kam by se mělo uvažovat o změnách z hlediska složení obalů,“ myslí si Šulc.

Neprodejný odpad

Také ve společnosti AVE-sběrné suroviny se plní sklady neprodejným odpadem, potvrzuje člen představenstva firmy Milan Kaděra.

Lahve, kelímky, tašky i žabky. Žaludek uhynulé velryby obsahoval téměř šest kilo plastového odpadu

Číst článek

„V tuto chvíli se na skladech hromadí barevné fólie, což je kvalitativně nejhorší druh z těch druhotných surovin. Ten odbyt je tam v podstatě minimální, dá se říct, že v podstatě nulový. V momentě, kdy na trhu je přebytek, tak na to reagují ceny a ty spadly a jsou v podstatě na třetině cen, na který jsme byli zvyklí,“ vysvětlil Kaděra.

Zatímco dříve firmy dostávaly od zpracovatelů za vytříděný plast peníze, dnes je naopak musí často dotovat ze svého. To se promítá do výrazného snížení jejich tržeb. Stejný problém řeší přímo i některá města nebo obce. Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala je proto možné, že si lidé v příštím roce za svoz odpadu připlatí.

„Čas od času města musí dotovat odbavení nebo svoz plastových odpadů a jejich umístnění na trhu, protože momentálně po nich není poptávka, tak aby se jim to nehromadilo. Pokud město nebo obec uvidí, že je to dlouhodobější trend, tak to bude znamenat náklad v rámci rozpočtu a logicky bude tento náklad i součástí výpočtu poplatku za odpady pro občana,“ uvedl Drahovzal.

Důslednější třídění

Podle statistik společnosti EKO-KOM Češi třídí odpad důsledněji než dřív. Do žlutých kontejnerů loni odnesl každý z nás průměrně přes třináct kilogramů plastů, tedy zhruba o kilogram víc než v roce 2016. S větším množstvím vytříděného odpadu proto roste tlak na vybudování dalších zpracovatelských linek.

Planeta bez odpadů. Lidem, kteří chtějí omezit spotřebu obalů, vycházejí vstříc i řetězce

Číst článek

„Ten odbyt je možné hledat buď na vnitřním trhu EU, kde je potřeba vybudovat další kapacity pro zpracování. Předpokládá se i v rámci strategie EU, že by tu měla vzniknout čtyřikrát větší kapacita,“ dodal Šulc.

Nejde jen o plasty. Čína omezila dovoz více než 20 druhů odpadu, včetně třeba papíru. Některým firmám proto nezbývá nic jiného, než hledat nová odbytiště do ostatních asijských zemí - jako například Vietnam, Indie nebo třeba Malajsie.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme