Evropa třídí odpad, ale neumí ho zpracovat. Většinu vyváží do zemí třetího světa, říká senátorka

Plastová brčka, plastové kelímky nebo třeba plastové vatové tyčinky by mohly brzy zmizet z obchodů. Senátní výbor pro životní prostředí podpořil jejich zákaz, který navrhuje Evropská komise. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla nezávislá senátorka Renata Chmelová.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Všichni jsme viděli záběry moří zaplavených plasty. Když se udělala analýza, co se nachází v odpadu plovoucím v moři, bylo tam až 70 procent jednorázových plastů. Výzkum se dělal na evropských plážích a v evropských mořích,“ popisuje situaci ve vysílání Radiožurnálu nezávislá senátorka Renata Chmelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Evropa neumí zpracovávat vlastní odpad, až 70 % se vyváží do zemí třetího světa

A jaké typy jednorázových plastů se podařilo v moři najít? „Pokud mám být úplně konkrétní, týká se to plastových vatových tyčinek, plastových příborů, plastových talířů, brček, míchátek, tyček k balónkům, vlhčené ubrousky, hygienické vložky, tampony a balónky. A samozřejmě plastové lahve,“ vyjmenovává senátorka.

Zakázány však mají být jen ty výrobky, u kterých existuje ekologicky odbouratelná náhrada. Proč tedy navrhovaný zákaz neobsahuje nejviditelnější zdroje znečištění plastem? Proč výbor nezakáže igelitové tašky, plastové kelímky a obaly?

„Například plastové lahve jsou nejlepší produkt, který můžeme recyklovat a znovu používat,“ vysvětluje pro Radiožurnál Chmelová.

„Zakázané výrobky nejsou vhodné na recyklaci, skončily by ve spalovnách nebo na skládkách,“ dodává.

Podléhá v oblasti ekologie Evropská komise tlakům lobby? „Téma sleduji již od projednávání Evropské komise. Projednávání se účastnily všechny naše státy, bylo to velmi intenzivní a nezaznamenala jsem jedinou námitku proti této připravované směrnici,“ ujišťuje senátorka.

Až polovina plastového odpadu pochází z Asie

Jaké změny omezení přinesou? Evropská unie tvoří podle Chmelové jen část znečišťovatelů a mezi největší rozhodně nepatří. U nás se vyrobí 19 procent celosvětového plastu, v Asii je to 50 procent, uvádí senátorka.

Plasty v oceánech. Za minutu do nich vyprázdníme jedno popelářské auto, v roce 2050 to mohou být čtyři

Číst článek

„Když se podíváte na jednorázové plasty jako brčka, míchátka, nádobí, tak ty jsou přiváženy převážně z asijsko-pacifického regionu,“ tvrdí senátorka.

Problém Evropy spočívá v tom, že umí dobře třídit, ale neumí zpracovávat odpad, který sami vyprodukujeme,“ podotýká Chmelová. „Až 70 procent našeho odpadu vyvážíme do zemí třetího světa. Tím se zbavujeme naší odpovědnosti za zhoršování životního prostředí,“ doplňuje.

Doporučili jsme Evropské komisi, aby se vytvořila silná infrastruktura na zpracování svého odpadu. Můžeme být příkladem pro ostatní,“ doufá nezávislá senátorka Renata Chmelová.

Marie Bastlová, jaw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme