Platy poslanců mohou vzrůst o procento i 26 procent. Rozhodnou sami zákonodárci

Poslanci se dnes budou zabývat platy ústavních činitelů. Je to jediný bod jejich dnešní mimořádné schůze. Vládní návrh chce platy od ledna zvýšit o jedno procento. Pokud by se však nepodařilo prosadit úpravu do konce letošního roku, vzrostly by platy ústavních činitelů, které byly několik let zmrazené, skokově o 26 procent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna 16.7.2014 | Foto: Filip Jandourek

Platy prezidenta, ministrů a zákonodárců se Poslanecká sněmovna zabývala už minulý pátek. Jenže vládní koalice tehdy zapomněla požádat o zkrácení lhůty pro projednání normy. A opoziční strany pak zablokovaly jednání tím, že si braly přestávky až do konce jednacího dne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak by měly vzrůst platy ústavních činitelů? Radiožurnál se ptal předsedy sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD

Hrozí proto, že sněmovna návrh nestihne přijmout tak, aby začal od prvního ledna platit.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka však ujišťoval, že koalice skokové navýšení svých platů nepřipustí. „Dohodly jsme se všechny tři koaliční strany, že prosadíme zkrácení lhůty pro projednávání zákona,“ řekl premiér.

„Navrhneme zkrácení lhůty o 16 nebo o 17 dnů tak, aby byla jistota, že ten zákon bude doprojednán v letošním roce,“ dodal Sobotka.

Některým poslancům připadá jednoprocentní nárůst platů příliš nízký. A tak premiér Sobotka zvažuje i variantu, že by ústavním činitelům od ledna vzrostly platy o tři a půl procenta, tedy stejně jako ostatním zaměstnancům ve veřejném sektoru.

K této variantě se přiklání i Sobotkův stranický kolega, předsedy sněmovny Jan Hamáček. „Mně tři a půl procenta vychází jako logická věc, která odpovídá vývoji platů ve státní správě,“ říká.

Vládní předloha počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. V následujících čtyřech letech by činila 52 248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze mzdové základny 65 103,5 koruny. Od platové základny se odvíjejí i různé náhrady.

„Pokud z politických jednání vyjde nějaké řešení, tak o něm budeme debatovat, každopádně bych byl rád, aby to bylo řešení stálé, aby se nestávalo to, že každý rok před Vánoci budeme řešit platy ústavních činitelů. Dle mého názoru je potřeba nějaký koeficientem navázat platy ústavních činitelů na platy soudců a státních zástupců a udělat tak jednou pro vždy,“ podotkl předseda sněmovny.

V souvislosti s projednáváním platů zaznívají i názory, že by poslanci neměli o svých mzdách vůbec rozhodovat. Myslí si to třeba předseda opoziční ODS Petr Fiala.

„Jsem přesvědčen, že není správné, když poslanci rozhodují o svých platech. Myslím si, že se má nastavit jednou provždy nějaký koeficient, nějaká vazba na růst platů obecně ve společnosti. Prostě nám nepřísluší, abychom o tom rozhodovali,“ řekl Fiala.

Aby zákon začal od Nového roku platit, musí ho kromě Poslanecké sněmovny projednat také Senát a podepsat prezident.

Jana Čermáková, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme