Svým projektem chtějí zprůhlednit veřejnou správu. ‚Podporuje vás cizí stát,‘ reaguje Senát

  • Projektem pod názvem Platy top úředníků by chtěli podpořit transparentní stát. „Občané mají právo znát výše platů nejvyšších státních úředníků,“ tvrdí autoři Kristýna Bašná a Pavel Musil.
  • Podle zákona o svobodném přístupu k informacím oslovili celkem 52 veřejných úřadů a institucí s žádostí o přehled platů a odměn. Prozatímní výsledek: 44 z nich informace poskytlo, na 5 se čeká a ve třech případech už je nachystaná žaloba.
  • Například horní komora Parlamentu data odmítla poskytnout mimo jiné s tím, že projekt je podporován „zastupitelským úřadem cizího státu“, konkrétně americkým velvyslanectvím.
  • „Nejde nám o hon na čarodějnice,“ zdůvodňují Bašná s Musilem chystané žaloby. Ty kromě Senátu míří třeba i na prezidentskou kancelář.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kristýna Bašná a Pavel Musil | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Myšlenka, že by mohla vytvořit projekt na podporu transparentního státu skrze informace o platech a odměnách, ji napadla při psaní disertační práce. Tu zpracovávala na podobné téma. Kristýna Bašná, postdoktorandka Sociologického ústavu Akademie věd, která studovala třeba na Univerzitě Oxford, tím chce podle svých slov zkvalitnit státní správu.

„Nízká transparentnost snižuje důvěryhodnost občanů, jelikož ti si mohou myslet, že instituce mají nějaký důvod tyto platy tajit,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz. Do projektu, který grantem podpořilo Velvyslanectví USA v České republice, si přizvala právníka Pavla Musila. Oba jsou dlouholetí kamarádi ze skauta.

„Chceme, aby se platy nejvyšších státních úředníků začaly zveřejňovat automaticky a nejlépe na jednom centralizovaném místě v gesci některého ministerstva či vlády, jako to je v jiných evropských státech,“ přibližuje Bašná projekt. Podle jejího názoru je přitom těžké nalákat do státní správy nejschopnější zaměstnance, a proto by se měly tabulkové platy zvýšit, a naopak odměny a příplatky snížit. 

Anonymní údaje

Výsledkem je webová stránka s názvem Platy Top Úředníků, která se nově stala také členem protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Ta shromažďuje výsledek několikaměsíční práce, kdy Bašná s Musilem oslovili přesně 52 nejvýznamnějších státních orgánů. Na každý úřad šla prakticky identická otázka, jen se měnily pozice, u kterých žádali data o platových poměrech. Odpovědi ale přicházely různé.

Tak například: když Bašná žádala o příjmy u vedoucích úředníků Senátu, konkrétně vedoucího kanceláře Senátu, ředitele sekce ekonomicko-správní a ředitelky sekce senátní za roky 2016 a 2017, odpověď zněla: odmítá se. A to přesto, že Bašné s Musilem stačily i údaje v anonymní formě.

Podmínky Ústavního soudu

Ústavní soud v loňském nálezu nastínil čtyři kritéria při posuzování žádostí o informace o platech a odměnách. Všechny tyto podmínky mají být podle jeho názoru splněny, a to:

  • a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
  • b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
  • c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
  • d) informace existuje a je dostupná.“

Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z roku 2014 uvádí, že informace o platových poměrech se „bez dalšího“ poskytnou u „zaměstnanců ve všech řídicích pozicích“, případně těch, kteří se „podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění nebo jej mohou nikoli nevýznamně ovlivnit“, a zároveň těch, kteří mají „faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídicích nebo jiných důležitých pozicích)“.

„Anonymizace nedostojí účelu a byla by pro zajištění ochrany práv subjektů osobních údajů nedostatečná, protože definované pracovní pozice jsou vykonávány jedinečně a subjekty osobních údajů jsou jednoduše a jednoznačně identifikovatelné,“ stojí v odpovědi, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici.

Při posuzování žádosti se také Senát zaměřil na Ústavním soudem loni definovaná kritéria, která musí žadatel při žádosti o platové poměry u lidí ve státní správě splňovat (viz box vpravo Podmínky Ústavního soudu).

A tady Senát upozorňoval na to, že projekt Bašné „je podporován zastupitelským úřadem cizího státu“, konkrétně tedy Velvyslanectvím USA v České republice.

„Povinnému subjektu není známo, jakou konkrétní podobu má podpora projektu žadatelky ze strany zastupitelského úřadu cizího státu a zda například je, nebo není naplnění především definovaných cílů žadatelky v rámci takto podporovaného projektu, tedy zveřejnění požadovaných informací, podmíněno či jakkoli spojeno kupříkladu s určitým plněním v rámci žadatelkou zmiňované podpory,“ stojí v dopise, pod kterým je podepsaná Pavlína Heřmánková, ředitelka odboru vnějších vztahů a služeb.

To ale Bašná označuje za konspirační teorii. Ba co víc: mimo oficiální odpověď jí ze Senátu dorazil také osobní dopis, ve kterém jí jeden z vysoce postavených úředníků horní komory sděluje výši svého platu.

„V úvahu je nutno tedy vzít i skutečnost, že získání a následné zveřejnění informací sice může být zdůvodňováno jakkoli, fakticky se ale může jednat toliko o naplňování osobních zájmů spojených s hmotnými nebo nehmotnými výhodami čerpanými v rámci podpory ze strany cizího státu, čímž by mohla důvodně vyvstávat otázka případného porušení principu zákazu zneužití práva.“

z odpovědi Senátu

„Ale zároveň výslovně uvedl, že nám tuto informaci sděluje pouze pro osobní potřebu, a pohrozil žalobou v případě jejího zveřejnění. Překvapilo nás, že úředník takto jedná v soukromé rovině místo toho, aby s námi komunikoval v rámci zákona 106,“ diví se Bašná s tím, že nerozumí důvodu takového dopisu. „Nežádali jsme o výši platu pro soukromou potřebu, ale pro jeho zveřejnění na stránkách projektu,“ dodává.

Podle horní komory navíc ani není zřejmé, proč projekt spojuje zveřejňování platů a odměn s účinností protikorupčních opatření. To je prý „zavádějící a spekulativní“. „Nelegální korupční aktivity jedinců se neodvíjejí od toho, jaký mají plat, ale především od toho, jakými morálními zásadami se řídí,“ stojí ještě v dopise.

Naopak Poslanecká sněmovna žádosti vyhověla a údaje o vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny zaslala.

Kancelář Poslanecké sněmovny požadovaná data zaslala. | Foto: Reprofoto | Zdroj: Platy Top Úředníků

Mluvčí Senátu Eva Davidová na dotaz serveru iROZHLAS.cz uvedla, že zveřejňování informací v zájmu transparentnosti veřejné správy je důležité. „Ale právo na informace není, jak již konstatoval Ústavní soud, absolutní. V každém konkrétním případě je nezbytné posouzení splnění podmínek vymezených Platovým nálezem Ústavního soudu a poměření kolidujících práv testem proporcionality. Způsob financování či podpory projektu nebyl rozhodující,“ vzkázala Davidová.

I podle Musila je rozhodnutí horní komory logicky rozporné v tom, že žadatelce vytýká záměr údaje zveřejnit, a zároveň musí zkoumat - jak konstatoval právě Ústavní soud - zdali by to přispělo k diskusi o veřejném zájmu.

„Tuto roli a zároveň diskusi ve veřejném zájmu lze realizovat obvykle právě prostřednictvím zveřejnění získané informace, ať již samostatně, nebo ve spojení s dalšími informacemi, nejčastěji v prostředí internetu,“ myslí si.

Mlčí i Hrad

Podobně odmítavá odpověď pak přišla například i z Kanceláře prezidenta republiky. Důvod? Hrad Bašné s Musilem napsal, že zveřejnění informací nemůže přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, a navíc se ani informace samotná podle Hradu netýká veřejného zájmu. Hrad to proto uzavřel tak, že dává přednost právu na ochranu soukromí před právem na informace.

Mimochodem: totožnou odpověď zaslala prezidentská kancelář i serveru iROZHLAS.cz. Více si můžete přečíst v článku Prezidentská kancelář odmítá zveřejnit loňské platy a odměny. 'Není to ve veřejném zájmu,' tvrdí.

Podle právníka Musila se ale jedná o subjektivní názory na to, co je diskusí prospěšnou ve veřejném zájmu. „Je paradoxní, že kancelář prezidenta se odvolává na nález Ústavního soudu, a přitom Ústavní soud je právě institucí, která nám poskytla velmi rychle informace o platech a odměnách v celém rozsahu, jak jsme požadovali,“ podivuje se.

Pavel Musil | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

„Právě ve vztahu k platu a odměnám vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se dá připomenout čilá diskuse v souvislosti s ne zcela vysvětlenou koupí vily v Praze Strašnicích za podivných okolností, zejména za velmi nízkou cenu, nebo např. jeho role ve spolku Přátelé Miloše Zemana, který financoval prezidentskou kampaň,“ připomíná Musil.

Chystají žaloby

Ve většině případů se nicméně Bašná s Musilem setkali s ochotou úřadů data poskytovat. Nejvzornější je podle nich česká justice. „Jelikož nám poskytla všechna data, o která jsme žádali, ale je zde i plno ministerstev a dalších institucí, které byly velmi vstřícné," popisuje. Data pak poskytl i již zmíněný Ústavní soud, jehož loňským nálezem se většina úřadů při odmítnutí žádosti ohání.

A ačkoli většina institucí byla podle Bašné velmi korektní a profesionální, v pár případech už podali či podají žaloby. A to tehdy, pokud selžou všechny ostatní prostředky, tedy po zamítnutém odvolání. Prozatím se to týká Kanceláře prezidenta republiky i zmíněné Kanceláře Senátu a chystá se i žaloba na Státní správu hmotných rezerv.

Kristýna Bašná | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

V žalobě pak připomínají, že takzvaný platový nález Ústavního soudu se zabýval případem 23 zaměstnanců statutárního města Zlín, a nikoli úředníky na nejvyšších pozicích v ústředních orgánech státní správy.

„Je s podivem, že jedny z vůbec nejvýše postavených institucí se transparentnosti brání. Paradoxní je, že tyto instituce se dovolávají nálezu Ústavního soudu z října roku 2017, zatímco sám Ústavní soud nám informace velmi rychle a přehledně poskytl na základě stejně formulované žádosti,“ uzavírá Bašná.

Je potřeba trpělivost

Ač se vždy jednalo o stejné žádosti o informace, Bašná s Musilem zdůrazňují, že každá instituce reagovala úplně jinak nejen po formální, ale i obsahové stránce.

Pokud se žádost dostala na stůl někoho z právního oddělení, byla podle Bašné vyřízena formálně správně - ať už daná instituce data poskytla, či nikoli. Některé z institucí pak třeba poslaly data bez formálního rozhodnutí, některé zase neodpověděly vůbec.

Jedním z nich byl i Úřad na ochranu osobních údajů. „Úřad na dotaz připravuje odpověď. Časovou prodlevu způsobilo období, ve kterém úřad čelil náporu na podatelnu v souvislosti s účinností obecného nařízení GDPR. Úřad proto žádá tazatelku o trpělivost,“ vzkázal po několika měsíčním mlčení stručně mluvčí ochránců dat Tomáš Paták na dotaz serveru iROZHLAS.cz, proč žádost ještě nevyřídili. Pro připomenutí: každá z institucí má na vyřízení žádosti podle zákona 15 dnů.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme