Analytik školství: Čeští učitelé si loni mírně polepšili, jejich platy jsou ale stále nejnižší v EU

Učitelé ve středu stávkovali. Tvrdí, že nejsou dostatečně ohodnoceni. Ministr školství Robert Plaga (ANO) oponuje, že k protestu není důvod, protože jsou na tom čím dál lépe. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že ačkoliv se situace pedagogů v uplynulých letech mírně zlepšila, jejich platy stále patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším.

Tento článek je více než rok starý.

data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Zásadně jsme se z posledního místa srovnání se zeměmi OECD a Evropské unie neposunuli,” řekl serveru iROZHLAS.cz Daniel Münich, ředitel think-tanku IDEA.

Analýza srovnává průměrné platy učitelů na druhém stupni veřejných základních škol s průměrnými platy vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.

Podle studie Platy českých učitelů: nová naděje, kterou Münich publikoval pod záštitou Národohospodářského ústavu CERGE-EI letos v srpnu, byl v minulých letech tento poměr za Česko 61 procent.

Průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přitom dosahoval 91 procent, u 22 zemí Evropské unie, z nichž byla data k dispozici, to pak bylo dokonce 93 procent. Češi tak zastávali vůbec nejhorší pozici ze všech srovnávaných zemí.

Příčinu autoři studie vidí především v tom, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je běžné ve vyspělých zemích.

Rostly i ostatní platy

Podle studie, na níž Münich spolupracoval, tak v roce 2017 například zmiňovaní učitelé na druhých stupních tuzemských základních škol dosáhli mediánu 31 427 korun hrubého. O rok později už to bylo 34 920 korun hrubého.

Co je medián

Medián u platů a mezd dělí zaměstnance na dvě stejně početné skupiny s nižší a vyšší mzdou. Medián je tedy vždy nižší než průměrná mzda, jedná se však o přesnější údaj, který zohledňuje extrémní výkyvy hodnot.

Data ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že v prvním pololetí letošního roku byl medián hrubé mzdy 37 509 korun, tedy o 2500 korun víc. V této částce nejsou zahrnuty například vánoční odměny či třinácté platy, pokud škola tyto odměny vyplácí. 

Pedagogové si tedy sice v posledním roce polepšili, v mezinárodním srovnání však podle Münicha zůstávají na posledním místě. Mírné zlepšení je navíc podle něj především důsledkem celkového růstu platů, způsobeného příznivou ekonomickou situací.

„Kromě platů učitelů, které poslední dva roky v porovnání s minulostí rostly relativně hodně, rostly i ostatní platy v ekonomice. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků obzvlášť. A protože mezinárodní srovnání je vždycky k těm vysokoškolsky vzdělaným v dané zemi, tak to hraje samozřejmě roli,“ uvedl Münich.

Pouze odhad

Učitelským platům se server iROZHLAS.cz podrobně věnoval letos v lednu, a to v souvislosti s plány premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy (oba ANO) navýšit pedagogům v roce 2019 meziročě mzdy o 15 procent.

Mají učitelé průměrně 39 tisíc, jak tvrdí ministerstvo? Data, ze kterých by to šlo spočítat, neexistují

Číst článek

Učitelé se tak měli průměrně dostat na částku 39 098 korun. Jak se ale ukázalo, šlo pouze o odhad ministerstva školství, u něhož navíc nebyla jasná metodika výpočtu.

Přesná data za rok 2019 navíc budou dostupná až s ročním zpožděním. Nelze proto říci, zda této částky dosáhnou.

Jak navíc vyplývá z již zmíněné studie, pokud by se tuzemské učitelské platy chtěly přiblížit evropskému průměru loňského roku, musely by dosahovat průměrné úrovně zhruba 53 tisíc korun.

Daniel Münich

Působí na společném akademickém pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR CERGE-EI, kde se kromě výuky a vedení akademického think-tanku IDEA zabývá výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce, vzdělávání a školství a tématy hodnocení výzkumu s těmito výsledky. Dlouhá léta působí jako seniorní expert v evropské síti EENEE pro Evropskou komisi, vede národní tým celoevropského projektu Euromod, je odborným členem výboru pro rozpočtové prognózy a poradní komise pro hodnocení dopadů regulace při Legislativní radě vlády (RIA).

Zdroj: IDEA CERGE-EI

„Při dvou variantách růstu – 7,5 procenta a 10 procent ročně – jsme se loni určitě přiblížili evropskému průměru, ale abychom dosáhli té úrovně, budeme potřebovat dalších přibližně šest let,“ řekl Münich.

Pro srovnání: Poláci dosahují se svými učitelskými platy ve stejné kategorii 82 procent, Rakušané 91 procent, Finové a Němci pak dokonce 99 procent. Lépe než Češi jsou na tom i na Slovensku. Studie přitom není ovlivněna rozdílnou životní úrovní a kupní silou jednotlivých zemí.

Opožděná stávka

Právě platová nerovnost i při mírném navyšování vedla školské odbory k vyhlášení stávky – některé školy se ve středu zcela uzavřely, jiné omezily provoz. „Frustraci učitelů vnímám, protože se na ně dvacet let lidově řečeno kašlalo,“ uvedl ministr školství Plaga pro Radiožurnál.

„Odbory stávkují sice za správnou věc, ale řekl bych dva roky poté, co se věci začaly poměrně významně měnit a platy začaly výrazně růst. Poprvé, možná dokonce v historii, jsou slibované nárůsty platů propsané i do střednědobých výhledů státního rozpočtu, což v minulosti nebylo. V rozpočtu na příští rok, který teď projednává sněmovna, už jsou čísla, která by měla zajistit zvyšování platů v letech 2021 a 2022. To je oproti minulosti zlepšení situace,“ uvedl Münich.

Na učitele se dvacet let kašlalo, říká Plaga. Podle něj se do stávky zapojila někde jen desetina škol

Číst článek

Jen v příštím roce by ministerstvo školství mělo podle návrhu státního rozpočtu získat na výdaje o 18,1 miliardy korun víc peněz než letos. O další 1,9 miliardy by se měl do roku 2021 zvýšit rozpočet vysokých škol. Problém je však podle Münicha v nejistotě, zda slibované peníze skončí u jednotlivých učitelů.

„To, že máme stále platy extrémně nízké, je pravda, v tom s odbory souhlasím. Stejně tak je možné souhlasit s tím, že je veliká nejistota ohledně toho, kolik peněz skutečně ‚doteče‘ učitelům. V tomto byly vždycky nejistoty a zpravidla to dopadlo tak, že ‚nedoteklo‘ to, co jim bylo původně slíbeno,“ dodal analytik. 

Horší než během krize?

Kriticky se k navyšování učitelských platů vyjadřuje opozice. Například podle předsedy ODS Petra Fialy ukazují čísla na to, že školství pro vládu není takovou prioritou, jak sama tvrdí.

„Podíl mezi průměrnou mzdou učitelů a průměrnou mzdou celkovou byl v roce 2009 – v době ekonomické krize – lepší, než je tomu teď,“ uvedl pro Radiožurnál.

„V roce 2009 to bylo 15 procent nad průměrnými platy v ekonomice, což je stav, kterého učitelské platy dosáhly v roce 2018. To znamená, že se v loňském roce teprve dostaly zpátky tam, kde byly v roce 2009. Ještě lepší byl poměr někdy okolo roku 2005, 2006, kdy učitelské platy dosahovaly asi 18 procent nad průměrem. Ten pokles, který nastal po krizi, dosáhl minima někdy okolo roku 2010, a trval úplně na stejné úrovni pod 10 procenty až do roku 2016,“ upřesnil Münich.

Současný vládní tandem ANO a ČSSD, který vládl v letech 2014–2017, tak podle něj udržoval extrémně nízké mzdy, ke změnám došlo až během roku 2017.

„V debatě je naprosto opomíjeno téma platů ředitelů, které jsou obdobně extrémně nízké, a nepedagogických pracovníků ve školství. Veškerá diskuse se týká platů učitelů,“ uzavírá.

Nela Krawiecová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme