Učitelé mají mít plat kolem 130 procent průměrné mzdy, schválili senátoři
Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to ve čtvrtek schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o určení výše učitelských platů jednat se školskými odbory. Uzákonění platů nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Senát kvůli nejasnostem požádal ministerstvo školství, aby zajistilo, že výše učitelských platů bude vycházet z předpokládané aktuální průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Další možností je stanovit koeficient výpočtu na základě průměrné mzdy v národním hospodářství v předminulém roce podle dat Českého statistického úřadu tak, „aby byla dosažena garance 130 procent v predikci aktuálního roku“, uvedl místopředseda senátorů ODS a TOP 09 Jan Grulich.
Dobrá otázka je vždycky důležitější než odpověď, říká pedagog Zajíček. Se studenty točí i krátké filmy
Číst článek
Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48 204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v Česku. Průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta.
Celková výše peněz na platy učitelů bude podle schválené koaliční úpravy činit od příštího roku „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“.
Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy všech pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Senátor TOP 09 Tomáš Třetina neprosadil využití tohoto modelu pro stanovení učitelských mezd, předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) byl „bytostně přesvědčen o neprůchodnosti toho návrhu ve Sněmovně“.
Bez pedagogického vzdělání
Novela školského zákona má také umožnit, aby odborně vzdělaní vysokoškoláci mohli učit předměty podle své profese po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách.
Změna je reakcí na nedostatek učitelů zejména přírodovědných oborů, a hlavně ve středních a severozápadních Čechách. Nesouhlasil s ní kromě asociace děkanů vysokoškolských fakult a některých učitelských spolků také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Možnost expertů bez pedagogického vzdělání učit jako kvalifikovaní pedagogové je podle nich degradací učitelské profese. Nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud by chtěli učit po třech letech dál.
Přejmenovat logopedy?
Značnou část debaty zabral spor o to, zda školské logopedy nepřejmenovat na „speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči“, aby si je veřejnost nepletla s klinickými logopedy, tedy zdravotnickou profesí. O přejmenování neúspěšně usilovali hlavně zástupci lékařů z řad senátorů.
Nedůstojná nejistota přijímaček. V dětech vytváříme pocit, že na ně společnost kašle, varuje expert Feřtek
Číst článek
Podle Asociace klinických logopedů by lidé nebyli schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci.
Podle Asociace logopedů ve školství novela vymezuje kvalifikační předpoklady školských logopedů, kteří nemají ambice působit jinde než ve školství.
Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy.
Předloha má posílit pravomoce ředitelů škol ve vztahu k metodám a formám vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení.
