Právo na informace převážilo nad ochranou soukromí. Pražský hrad musí zveřejnit platy úředníků
Městský soud v Praze vyhověl žalobě Kristýny Bašné, která žádá po Kanceláři prezidenta republiky (KPR) zveřejnění informací o platech jejích vedoucích představitelů. Kancelář má údaje za roky 2016 a 2017 poskytnout do 30 dní od právní moci rozsudku.
Na pondělní verdikt městského soudu v úterý upozornil server SeznamZprávy. Kancelář ještě může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Bašná provozuje webové stránky, na kterých zveřejňuje platy, odměny a další bonusy nejvyšších tuzemských úředníků.
Kauza Peroutka pokračuje. Ministerstvo podalo dovolání kvůli výroku prezidenta Zemana
Číst článek
Podle městského soudu má KPR Bašné poskytnout informace o platech, odměnách a benefitech spojených s výkonem funkce. Rozhodnutí se týká mimo jiné vedoucího KPR, ředitele sekretariátu prezidenta či ředitelů tiskového a zahraničního odboru. KPR navíc musí Bašné uhradit 21 600 korun jako náhradu nákladů řízení.
Bašná požádala o zveřejnění údajů o platech vedoucích představitelů KPR v únoru 2018. Hrad jí nevyhověl a napoprvé neuspěla ani u Městského soudu v Praze. Ten v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků.
Bašná se obrátila na Nejvyšší správní soud (NSS), který letos v květnu původní rozsudek městského soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Podle NSS jde o téměř „modelovou či učebnicovou situaci“, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.
Správa hmotných rezerv
Informace o platech a odměnách vedoucích pracovníků musí na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu poskytnout i Správa státních hmotných rezerv. Žádost provozovatelky webu Platy úředníků Kristýny Bašné správa původně zamítla - jako důvod uváděla podporu, kterou webu poskytlo americké velvyslanectví v Praze. Podle kasační stížnosti jde o „cizí mocnost“, která se tímto způsobem snažila vměšovat do zájmů a svrchovanosti. Rozhodnutí ale zrušil Městský soud v Praze. Stanovisko nyní potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Podle něj je argument správy spekulativní. Soud zdůraznil, že při výběru lidí do vedoucích pozic musí být kladen důraz na jejich loajalitu a morální integritu, aby se se snadno nenechali „za jakýkoliv peníz zlákat k činnostem, které by byly v rozporu se zájmy České republiky“.
