V Praze se loni zdvojnásobil objem vytříděných kovových odpadů. Jak vypadá jejich recyklace?
Víte, co se děje s hliníkovou plechovkou třeba od piva, když ji dopijete a vyhodíte? V Praze od letoška funguje nová třídicí linka na kovové odpady – i díky ní lze vytříděné plechovky téměř ze sta procent vrátit do oběhu. A hliník jako obalový materiál je i díky tomu čím dál oblíbenější i u výrobců nápojů. Radiožurnál se k nové třídící lince v pražských Vysočanech zajel podívat.
S Radimem Manou, mluvčím Pražských služeb stojíme na sběrném dvoře. „Tenhle materiál pochází z šedých nádob z celé Prahy a od všech svozových společností, které v metropoli sváží odpad,“ popisuje Radiožurnálu mluvčí.
Samotná třídicí linka je vlastně posuvníkový pás. V první fázi z něj pracovníci linky vytřídí nečistoty a věci, které do kovového odpadu nepatří. Rotující magnet pak z linky doslova odhodí železné konzervy a podobně a zbytek, převážně hliníkové plechovky pokračují do druhé fáze, kde se třídí pomocí takzvaných vířivých proudů.
„Díky téhle technologii jsou části odpadu zmagnetizovány a jsou v silné opozici oproti rotujícímu magnetickému rotoru. Opozice způsobí to, že jsou neželezné kovy opět vystřeleny, dostanou se za přepážku, jsou odděleny od nečistot a putují do násypky lisu. Následně jsou stlačeny do velkých balíků,“ přibližuje Radiožurnálu Mana.
Přes 40 procent vytříděných PET lahví se nerecykluje. Zavedení záloh by pomohlo, říká ekolog
Číst článek
Nový trend
Tyto balíky pak Pražské služby prodávají zpracovatelům. Loni firma vytřídila přes 260 tun kovových obalů, tedy téměř dvojnásobek množství z roku 2017. Radim Mana to vysvětluje především tím, že od roku 2016, kdy obce musely začít zajišťovat třídění kovových obalů, neustále roste počet míst, kam můžou lidé tento odpad nosit.
A přibývá i výrobců nápojů, kteří je chtějí stáčet do hliníkových plechovek, říká ředitel závodu Ball Beverages Packaging Radek Mádr. „Za poslední dva roky vyrostlo několik nových plnicích linek, odhaduji, že se trh pohybuje někde okolo 500 milionů kusů,“ dodává.
Velkou výhodou hliníku podle Mádra je, že ho lze po vytřídění téměř ze sta procent zrecyklovat. Mimochodem až tři čtvrtiny všeho hliníku, který se kdy vyrobil, je stále v oběhu. A i materiál, ze kterého společnost Bell vyrábí své plechovky, je z velké části z recyklátu, pokračuje Radek Mádr.
„Používáme hliník, který obsahuje 80 až 90 procent recyklátu. Samozřejmě to není pouze recyklát z plechovek, ale samozřejmě recyklovaný materiál víceméně z celého průmyslu,“ uvádí Mádr.
Tedy například i hliníkových dílů z automobilového průmyslu a podobně. Podle evropské směrnice z loňského května by všechny členské státy Evropské unie měly do roku 2030 recyklovat 60 procent všech hliníkových obalů. Česká republika tohoto čísla zatím dosahuje u všech kovových obalů.
