Plné znění projevu Jaquese Chiraka k Václavu Havlovi

Vážený pane prezidente, drahý Václave Havle,

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

dnes mi připadlo krásné a zároveň obtížné poslání vyjádřit vám jménem nás všech náš hluboký obdiv a vděčnost. Ano, vám patří náš hluboký dík. Děkujeme vám i Dagmar za laskavost, s jakou nás přijímáte. Děkujeme vám za vaše přijetí na tomto summitu o rozšíření. Je to historický okamžik, kdy se Evropa opět setkává tak, jako tomu bude i za několik týdnů v Kodani, aby napříště byla jenom jedna Evropa. Děje se tak ve chvíli, kdy Evropa a Severní Amerika potvrzují společně sdílené hodnoty a nedělitelný charakter jejich bezpečnosti.

Drahý Václave,

z Vašeho velmi intenzivně prožitého života dějiny zaznamenají v první řadě světlo, jež jste udržoval v nejčernější době, jíž prošla vaše země.

Bylo to světlo spisovatele a dramatika, který silou svého pera, vyzbrojen odvahou a vírou v člověka a pravdu, byl nositelem nadějí utlačovaných, jimž byla upírána demokracie. Bylo to světlo člověka usměvavého, pokorného, laskavého, ale člověka železné vůle, který nikdy, ani v hlubokém žaláři a v hluboké totalitě, neochabl. Říkal jste: "Pravda zvítězí." A ona skutečně zvítězila. Tento večer je toho důkazem.

Jaká další poselství lze vyčíst z tohoto světla? O čem vypovídají nekončená léta angažování se a odporu? Co jste nám sděloval z Vašich pobytů ve vězení a co ještě stále zní ve zdech tohoto Hradu?

Vypovídají o síle snu. Toho snu, jenž dává smysl existenci a chodu věcí a dodává sílu vzdorovat větrům a vodě. O síle snu, touhy, která, jak sám rád říkáte, dává každému životu částku transcendentnosti, umožňuje překročit viditelné horizonty, pokusit se proniknout do záhady, hledat smysl života jinde než ve zběsilé honbě za materiálními statky. Drahý Václave, tato lekce platí pro lidi a národy všeobecně.

Dvacáté století bylo stoletím totality. Bylo svědkem dvou světových válek, holocaustu a padesáti let absolutního strachu. Současně nám zanechalo odkaz, který nám zosobňuje několik mužů a žen. Snílků? Zajisté.

Snílky byli Winston Churchill a generál de Gaulle, kteří nikdy neztratili naději v konečné vítězství. Snílkem byl také Konrad Adenauer, který ani v dobách nejhlubšího nacismu neupustil od svého demokratického ideálu. Snílky byli rovněž otcové sjednocené Evropy, kteří přes doutnající trosky podali ruku včerejšímu nepříteli. Dalším snílkem byl i George Marshall, který posléze změnil běh evropských a světových dějin. Snílek Gándhí zmobilizoval lidské masy a přivedl je k úžasnému heslu, jímž bylo nenásilí. Snílkem byl i Nelson Mandela. Ze svého ponurého vězení na Robben Islandu pokořil rasismus a dal zvítězit lidské důstojnosti. Snílek Andrej Sacharov, jemuž se dostalo řady významných poct, se dokázal všeho vzdát a za cenu své svobody i života bojoval za lidská práva. Mám na mysli také Rigobertu Menchuovou, potomka rodu Mayů, nebo křehkou a přitom tak silnou Do Aun Schan Su Ťij a její boj za demokratickou Barmu.

Ano, o tom všem vypovídá strašné uplynulé století. O tom všem vypovídají i lidé, kteří stejně jak vy, Václave Havle, nikdy nepochybovali a nikdy svůj boj nevzdali. Právě tito tvrdohlaví snílci, blázniví humanisté, rebelové, kteří se bouří proti osudu, proti brutální síle a neměnnému řádu věcí, dodávají dějinám vznešenosti.

"Havel na hrad!" Je tomu právě třináct let, co se pražskými ulicemi neslo "Havel na hrad!". Když dovolíte, drahý Václave, rád bych přidal jednu osobní úvahu. V atmosféře cynismu, jež nás obklopuje, máme ve zvyku si myslet, že sny nevydrží zkoušku moci a reality, že neodolají erozi času. Avšak těch třináct let, kdy jste řídil osud svého národa, ukázalo, že sen si uchovává svou vitalitu a intenzitu.

Ano, byla zde touha po svobodě, po demokracii, po nezávislosti a po míru. Evropa a Severoatlantická aliance toto vše ztělesňovaly. Vstup do aliance a do Evropské unie byl vroucím přáním a nyní je doprovázen pocitem radosti a úlevy, protože znamená definitivní otočení stránky za hrůzným obdobím dějin.

Za vše, čeho jste byl tvůrcem a nositelem, jsme vám chtěli, drahý Václave, vzdát hold. Chceme pozdravit člověka dialogu a míru, který od chvíle, kdy byl vynesen k moci, se soustředil na zacelování ran, jež si sousedé v minulosti způsobili, dále pak Evropana, který toho tolik dosáhl pro svůj národ a pro všechny země střední a východní Evropy: rozpuštění, a to právě zde, Varšavské smlouvy, včerejší vstup do Severoatlantické aliance a zítřejší přistoupení k Evropské unii.

Chceme zde pozdravit muže pera a reflexe, státníka, krále filozofa po vzoru Platóna, s tou duševní svěžestí, s tou schopností obdivu a zároveň střízlivého uvažování, s tím optimistickým a elegantním neklidem, které vám dodávají, aniž jste to kdy vyhledával, výjimečnou autoritu a šíří slávu vašeho jména. Všichni se shodují na tom, že slova zaznívající ve vašich vystoupeních nabývají takového významu a hloubky, že se stávají vizemi, s nimiž nelze nesouhlasit.

Ve chvíli, kdy ve své funkci budete končit, pln štěstí z toho, co bylo splněno, ale já vím, že i s hlodavým pocitem, že něco zůstalo nedokončeno - takoví jsou moudří - jsme vám chtěli říci, že jste drahý našemu srdci a že chceme Dagmar i vám vroucně přát hodně zdraví a štěstí na prahu nového života, plného plánů.

Rád bych vám proto jménem všech hlav států a vlád Severoatlantické aliance předal na důkaz naší náklonnosti tyto dvě smlouvy - Severoatlantickou smlouvu a Smlouvu o přistoupení České republiky k Severoatlantické alianci. Tato smlouva vám vděčí za mnohé a do budoucna je symbolem společně sdíleného osudu, jakož i touhy zde zastoupených národů žít v míru.

Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme