Při plošné karanténě nejvíce trpí mladí. Zpomalit virus je proto i v jejich zájmu, připomíná Prokop

V první polovině září začalo v Česku výrazně přibývat nakažených, testy od úterý do soboty denně prokazovaly nákazu u více než tisícovky lidí. „Dnes vidíme důsledky chování a absence opatření z konce srpna,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jeho tým tento týden zveřejnil nová data z výzkumu Život během pandemie, podle kterých lidé v létě ztratili ostražitost a chovají se jako před jarním nouzovým stavem.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Prokop | Foto: Elena Horálková

Chování společnosti podle Prokopa záleží především na tom, jaké informace lidé dostávají. „Během léta se virus bagatelizoval, říkalo se, že druhá vlna nebude a že míra hospitalizací je nízká. Teď to možná opět začneme brát vážně,“ podotýká zakladatel organizace PAQ Research a sociolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Proti povinnému nošení roušek se v části společnosti začíná objevovat odpor, podle Prokopa by se ale neměl přeceňovat: „V našem výzkumu sledujeme 13 protektivních opatření a na jaře skoro 40 procent lidí deklarovalo, že dodržuje všechna. Nyní je to jen 10 procent. Myslím, že to může znovu narůst, až pochopí, že situace může být riziková.“

Ochota dodržovat opatření podle výzkumu klesla především u lidí, kteří mají hodně sociálních kontaktů. „Často jde o mladé lidi, kteří mají pohodový průběh. Když to řeknu ekonomicky, tak mají nejnižší výnosy a největší náklady na dodržování opatření,“ uvádí člen Národní ekonomické rady vlády.

Mladí zároveň nejhůře nesli jarní uzavření ekonomiky, přibylo u nich úzkostí a středně těžkých depresí. „Tvrdý lockdown na ně má nejtvrdší dopady, takže i v jejich zájmu je zpomalit šíření viru,“ upozorňuje Prokop.

Varující statistika

Ministerstvo zdravotnictví od úterý mění epidemiologická pravidla. Do karantény nemusí ten, kdo byl v kontaktu s pozitivně testovaným, pokud oba měli roušku nebo respirátor a zároveň nemá příznaky. V týdnu od 21. září by také mělo být spuštěno takzvané sebetrasování, které má ulevit přetíženým hygienickým stanicím.

„Už na jaře se objevily studie a doporučení, že bychom měli mít asi 30 trasovačů na 100 tisíc obyvatel, aby se trasování zvládalo,“ zdůrazňuje Prokop. Systém také bylo nutné centralizovat do jedné databáze, to se ovšem podařilo až ve druhém zářijovém týdnu.

„V létě jsme podlehli určité náladě. A bylo úkolem institucí, aby to už v srpnu vrátily do nějakých kolejí, třeba zavést roušky.“

Daniel Prokop

Centralizace je přitom podmínkou pro to, aby se do systému mohla zapojit i externí call centra, jako je tomu například v Německu. „Nahnali do nich knihovníky, sociální pracovníky a lidi z veřejné správy. I u nás máme call centra výzkumných agentur a firem, která mohou obvolat tisíce kontaktů denně. Kapacity se můžou několikanásobně navýšit,“ míní Prokop.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) také vyzval, aby se lidé nenechávali testovat zbytečně. Prokop ale upozorňuje na to, že stoupá nejen počet nakažených, ale i počet pozitivních testů: v posledních dnech je to ze 4 procent nárůst na 12 procent. „Může to znamenat, že máme hodně lidí, kteří jsou netestovaní, ale nakažení,“ varuje.

Na koho nejvíc dopadl hospodářský útlum? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Veronika Sedláčková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme