Plošné testování žáků kvalitu škol neukáže, míní odborníci

Učitelé nejsou nadšeni z celoplošného testování žáků v pátých a devátých třídách. Podle nich výsledky neukážou, jaké mají přesně školáci dovednosti v určitých předmětech. Za pravdu jim dávají i odborníci, kteří mají s testováním mnohaleté zkušenosti. Podle nich testy nezměří kvalitu dané školy. O tom vypovídají i zkušenosti ze zahraničí, konkrétně z Velké Británie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve škole (ilustrační foto)

Ve škole (ilustrační foto) | Foto: European Commission Audiovisual service

Na začátku 90. let to byli právě Britové, kteří začali děti srovnávat v několika úrovních. Vytvořily se žebříčky škol.

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory odborníků na srovnávací testy žáků zjišťovala Klára Bílá

V roce 2008 ale Britové otočili. Začali sledovat pokrok žáků místo absolutního výsledku školy a přestali zveřejňovat žebříčky.

Británie si navíc řekla, co chce změnit, a určila minimum toho, co by děti měly znát. Česko by se z toho mělo poučit, říká Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy:

„Motivace jsou nastavené tak, aby každý učitel byl motivován všechny děti na to minimum přivést, což je vlastně úplně jiná idea, než na jaké se začínalo. Proto si myslím, že se musíme opravdu zajímat o zahraniční případy velmi do hloubky v celém kontextu. Povrchní informace, že někdo testuje a někdo ne nám vůbec neříká o cílech vzdělávací politiky.“

Zlepšit se musí metodická výbava učitelů

České děti jsou v mezinárodních průzkumech stále horší. To je podle ministerstva školství důvod, proč zavést srovnávací testy. Školský expert Oldřich Botlík, který se zabývá testováním dětí už patnáct let, ale upozorňuje, že testy nic nevyřeší.

Školská reforma je totiž kromě klasických znalostí založena hlavně na dovednostech žáků. A to se podle Botlíka nedá změřit zaškrtáváním správných odpovědí v testu.

„Zlepšení může nastat jedině tehdy, když se zlepší metodická výbava našich učitelů. Například na rozvíjení čtenářské gramotnosti se většina učitelů vůbec nesoustředí a nebyla na to ani během svého studia připravována. Slibovat si od plošného testování nějaké výrazné zlepšení vůbec nemá smysl. Já si dokonce myslím, že hrozí velké nebezpečí, že se to ještě zhorší,“ podotkl Botlík.

Podle Jany Strakové musíme nejdříve vědět, kam má naše vzdělání směřovat. „Musíme si rozmyslet, jestli jedním z cílů opravdu bude také zvyšování spravedlivosti systémů, protože v našem systému jsou nerovnosti veliké, ale když mluvíme o testování, tak se tomuhle vyhýbáme. V Británii, ve Spojených státech i v dalších zemích, které zavedly plošné testování, bylo zvýšení spravedlivosti primárním cílem a my mluvíme jen o zlepšování výsledků,“ říká Straková.

V Česku je zatím jisté jen jedno: ministerstvo žebříčky škol nechce. Jak srovnávací zkoušky budou vypadat v praxi, uvidíme už v tomto školním roce. Testování si vyzkouší několik škol nanečisto.

Martin Hromádka, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme