Plošné testování žáků má prověřit vzdělávací standardy, ty ale neexistují, varují odborníci
Záměr testovat plošně školáky v pátých a devátých třídách vyvolával zpočátku jisté pochybnosti, Česká školní inspekce je ale po konečném vyhodnocení testů spokojená. Zkoušky podle ní měly smysl především proto, že mohou sloužit jako významná zpětná vazba pro školy, rodiče, ale i samotné děti. Odborníkům ovšem vadí, že vzdělávací standardy, jejichž naplnění by testy měly ověřovat, vlastně dosud nebyly stanoveny.
„Já jsem dneska odpoledne četl zprávu inspekce a tam je to přiznáno, že prostě standard vlastně nemáme a to, co proběhlo, je technická zkouška, jestli se to dá dělat na počítačích, jak dopadnou výsledky, jestli to děti umějí vyplňovat, jak má vypadat formulace těch úloh,“ vysvětluje Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se zabývá kvalitou vzdělávání.
Ředitel Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl a Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin se zamysleli nad nedostatky plošného testování žáků
Přestože podle něj tedy testování dopadlo po technické stránce docela dobře, pochybností o smysluplnosti plošných zkoušek se nezbavil.
Mnoho ředitelů a učitelů potvrzuje, že testy dopadly lépe, než se i vzhledem ke kritizovaným státním maturitám obávali, říká ředitel Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl. Lidé prý byli příjemně překvapeni, že až na technické problémy v prvních dnech vše proběhlo relativně hladce a úlohy byly připraveny relativně dobře.
Děti si podle něj alespoň vyzkoušely nový model testování znalostí a kantoři zase získali zpětnou vazbu o tom, co všechno se dá testovat a jak mohou být nastavené úlohy. Upozorňuje ale, že zkoušky kvůli chybějícím standardům nemohly ověřit, co vlastně učitelé své žáky dokázali naučit.
Stanovit jasný cíl
„Standardy nejsou dopracovány, ale přesto prostě je nějaký záměr vlády, která uložila testování, a tak to probíhá. Myslím si, že to i pro inspekci nebyla ze začátku zrovna jednoduchá záležitost,“ uvažuje Štercl.
Důležité je stanovit předem jasný cíl plošného zkoušení, upozorňuje Feřtek. Podle něj dopadla státní maturita špatně, protože nebylo přesně řečeno, k čemu má sloužit, a lidé od ní očekávali příliš mnoho.
Školákům jde nejlépe francouzština, nejhorší výsledky mají v matematice
Číst článek
„Doufám, že teď se vrhne mnoho energie na to, že budou dopracovány standardy vzdělávání a výstupy tak, aby potom mohlo být postupováno k tomu testování, tedy bude-li pokračovat po skončení projektu. Aby totiž mohly být potom aplikovány výsledky, které z toho vzniknou, aby mohlo být stanoveno, k čemu budou použity, kdo je bude používat, co přesně změří, co vlastně bude měřeno,“ souhlasí Štercl.
Nedělit školy na dobré a špatné
Byl by navíc nerad, aby plošné zkoušení probíhalo jenom proto, že většina států žáky také testuje. Hrozí totiž, že by se školní výuka zaměřovala jen na dosažení úspěchů v testech.
„My začínáme od konce tím, že vyrábíme testy, a jásáme nad tím, že se nám povedly. To je přece úplný nesmysl,“ dodává Feřtek. Podle něj chybí úlohy, pomocí nichž by učitel změřil dovednosti žáků přesněji, a metodické návody, jak výsledky dítěte zlepšit.
Oba jednoznačně chválí Českou školní inspekci, že se rozhodla nesestavovat žebříček jednotlivých škol podle úspěšnosti.
„Rozdíl obvykle totiž není mezi školami, on je na školách mezi dětmi. Čili představa, že bychom na základě testů mohli nějak rozdělit školy na dobré a špatné a ty špatně zrušit, je absurdní a může vzdělávacímu systému jenom uškodit,“ uzavírá Feřtek.
