Ukrajina členem Evropské unie? Nedělejme si iluze, nejdříve za deset let, upozorňuje ministr Bek

Energetická nezávislost Evropské unie na Rusku má být podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) jednou z priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie, které začne 1. července. „Důležité je, že unie jako celek zahájila kroky k tomu, aby se té závislosti zbavila. Probíhají poměrně intenzivní jednání mezi členskými zeměmi o budování kapacit terminálů pro zkapalněný plyn. To je úplně klíčová věc,“ vyzdvihuje v Interview Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mikuláš Bek

„Plnohodnotné členství je reálné až třeba za deset let. To je zkušenost z celé řady zemí,“ říká ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V době českého předsednictví by měl být stanoven termín, do kdy se Evropa závislosti na Rusku zbaví. Bek ale zároveň připouští, že stále může dojít i k zastavení dodávek ze strany Ruska.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak válka mění priority českého předsednictví? Poslechněte si celý rozhovor s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem (STAN)

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vydal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

„To rozhodnutí je trochu šalamounské, protože zatím jsou z něj zřejmě vyňaty evropské firmy. To znamená, že Evropská unie zatím nebude platit za plyn v rublech. Situace se vyvíjí každým dnem a neodvažuji se predikovat, jak dlouho tato pozice vydrží. Ale je zřejmé, že zatím pro unii platí výjimka,“ upřesňuje ministr.

Pokud jde o opatření, která by měla za cíl korigovat rostoucí ceny energií, tak ta by měla zůstat v kompetenci členských zemí. „Trhy s energiemi jsou v jednotlivých zemích velmi různé s různými možnosti přímých či nepřímých intervencí národních vlád,“ vysvětluje.

Ukrajinské perspektivy

Další prioritou předsednictví má být pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, která v současnosti probíhá z národních zdrojů. Existuje prý ale několik možností, jak lze tyto náklady zčásti uhradit evropskými prostředky, například z kohezních fondů. Především by mělo jít o finanční, případně i přímo materiální pomoc.

„V rámci evropské debaty zatím Česká republika nevolá po nějaké povinné redistribuci uprchlíků. My spíš předpokládáme, že bude plynule docházet k jakési sekundární mobilitě, kdy lidé budou odcházet za svými rodinami a přáteli v Evropě,“ soudí Bek.

Česko chce navrhnout uspořádání dárcovské konference pro Ukrajinu, nejdříve je to ale třeba projednat s unijními partnery. Vedle poskytnutí významné ekonomické pomoci Ukrajině je také podle Beka třeba zahájit proces přibližování Ukrajiny k Evropské unii.

„Nedělejme si iluze, že by se někdo mohl stát členem, plným členem Evropské unie za pár měsíců.“

Mikuláš Bek

Nevylučuje přitom, že by Ukrajina mohla během pár měsíců získat kandidátský status a mohla začít postupně přejímat evropskou legislativu, provádět nezbytné reformy.

„Plnohodnotné členství je reálné až třeba za deset let. To je zkušenost z celé řady zemí. Nedělejme si iluze, že by se někdo mohl stát členem, plným členem Evropské unie za pár měsíců. To je úplně nemožné,“ zdůrazňuje Bek s tím, že důležité bude i vyřešení vztahu Ukrajiny s Ruskem a územních sporů, což je jednou z podmínek pro získání kandidátského statusu.

Lukáš Matoška, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme